Nové mapy mohou zachránit lidské životy. Monitorovat krizové oblasti může každý
Každý nemá možnost vyrazit pomáhat na druhý konec světa. Ruku k dílu ale může přiložit i od stolu - vytvořením mapy. Ani dnes totiž nejsou všechny oblasti na světě zmapované. Týmy Lékařů bez hranic a dalších humanitárních organizací se kolikrát nemají podle čeho orientovat. A znalost směru může často zachránit život.
Projekt Missing Maps hledá dobrovolníky, kteří po celém světě vytvářejí podle satelitních snímků mapy krizemi ohrožených míst. Tím můžou významně přispět k práci, která zachraňuje lidské životy.
„Někdo z mých kolegů v terénu zjistí, že by potřeboval zakreslit mapu, požadavek předá organizátorům. My to pak přes internetovou aplikaci rozdělíme na menší části v podobě čtverečků, které představují úkoly pro mapathon,“ popisuje pro Český rozhlas Pardubice Jan Böhm z Lékařů bez hranic.
Mapathon je takový mapovací maraton. „Jde o akci, na které se sejdou lidé, aby překreslovali satelitní snímky pro humanitární organizace, což má pro nás obrovskou hodnotu,“ vysvětluje.
„Na komerčních mapách občas nenajdete nic, ale my v terénu vidíme, že tam často žijí desetitisíce lidí. Když nemáme mapy, nemůžeme jim pomoci. Existuje OpenStreetMap, kterou může upravovat každý,“ doplňuje Böhm.
Naučíte se to rychle
Iniciativa Missing Maps vznikla před čtyřmi lety a třeba za dobu existence v Česku se podle Böhma povedlo zmapovat něco přes 400 tisíc budov a asi 13 tisíc kilometrů cest.
3:34
Sociální sítě pomáhají v boji proti HIV. Lékaři bez hranic chtějí oslovit co nejvíc nemocných
Číst článek
„Zdá se, že mapování Čechy opravdu chytlo. Vznikla jedna z největších a nejaktivnějších mapovacích dobrovolnických skupin na celém světě. Uskutečnili jsme 70 mapathonů po celé republice. V mnoha městech se konají pravidelně,“ přibližuje Böhm.
A nově se přidají i Pardubice. „Stačí počítač s internetovým prohlížečem a myš. Jednou jsme na mapathonu měli paní v důchodovém věku, která se neuměla ani zaregistrovat. Rychle se to ale naučila tak, že mapovala i doma. Pak jsem se díval na jih Súdánu a ona tam zmapovala nejvíc z celého světa. Měla čas a navíc byla motivovaná,“ vzpomíná.
Jak říká Jan Böhm, každý zakreslený objekt kontroluje zkušenější dobrovolník, takzvaný validátor, který hlídá evidentní chyby. „Pak máme také pracovníky v terénu. Ti ověřují, přidávají místopisné názvy, zdroje pitné vody a podobně,“ vyjmenovává.
Praktické využití: očkovací kampaně
Očkování je dobrým příkladem užitečnosti mapování v praxi. „Když dojde k výskytu nakažlivé nemoci, potřebujete v krátké době zasáhnout obrovské množství lidí. Musíte si být jistí, že jste proočkovali určitou část populace. Navíc je potřeba očkovací látky překládat z větších mobilních lednic do menších, čemuž říkáme chladový řetězec. Nesmí vám uniknout vesnice, kterou jste na mapě neviděli,“ popisuje Böhm.
Lékaři bez hranic v Česku nepřijímají žádné peníze ze státního rozpočtu. Jejich práce stojí na privátních dárcích. Taky proto pořádají Dárcovské úterý, které letos připadá na 27. listopadu jako mezinárodní svátek dárcovství a den dobrých skutků.
