Přesně před 44 lety stanul první člověk na povrchu Měsíce
Bylo to vůbec poprvé, kdy se člověk dostal na jiné vesmírné těleso. Před 44 lety vstoupil první astronaut na povrch Měsíce. Neil Armstrong nebyl jako ostatní američtí vyslanci do kosmu. Cestou k Měsíci poslouchal Dvořákovu Novosvětskou a posílal pozdravy americkým skautům. Dnes už víme i to, proč padla volba amerických plánovačů vesmírných letů právě na něj, coby prvního člověka na Měsíci.
„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Tímto legendárním a dopředu pečlivě připraveným výrokem se přesně před 44 lety přihlásil z měsíčního povrchu americký astronaut Neil Armostrong.
Prostřednictvím televize ho na zemi sledovala více než půl miliarda diváků. Jak připomíná odborník na kosmonautiku Karel Pacner, je třeba přistání na Měsíci chápat v kontextu tehdy probíhající Studené války:
„V dobývání vesmíru byli průkopníky Sověti. Vypustili do vesmíru první družici, prvního člověka. V podstatě to byly facky do tváře Američanů. To dobře chápal prezident Kennedy, který vystoupil v Kongresu s tím, že Spojené státy musí do konce desetiletí vyslat člověka na měsíc a bezpečně ho vrátit na Zemi.“
Spolu s Armstrongem odstartovali v posádce Apolla 11 z floridského mysu Canaverel i Buz Aldrin a Michael Collins. Ten se samotného přistání lunárního modulu nezúčastnil a na své kolegy čekal na oběžné dráze.
O tom, kdo bude prvním člověkem na Měsíci, nakonec podle Karla Pacnera rozhodla snaha o co nejlepší mediální obraz celé mise.
„Armstrong byl civilista. Kdežto Aldrin byl plukovník letectva. Američanům velice záleželo na tom, aby se uniforma nedala zneužít k nějakým propagandistickým účelům. Aby se neříkalo, že jako prvního poslali na Měsíc vojáka,“ říká Pacner.
Na povrchu Měsíce astronauti zkoušeli účinky gravitace, sbírali vzorky a především vztyčili americkou vlajku.
Symbolicky tak stvrdili triumf Spojených států v závodech o dobývání vesmíru. O tři dny později přistáli noví američtí hrdinové bezpečně na hladině Tichého oceánu.
