Srovnání průzkumů. Nástup Nerudové připomíná spíš Piráty a Starosty než Schwarzenberga, říká analytik
Raketový nástup Karla Schwarzenberga kopírující volný pád Jana Fischera. Takové byly voličské tendence, které se snažily zachytit průzkumy preferencí před deseti lety. V roce 2018 zase byla vedoucí dvojice uchazečů o prezidentský post dlouho dopředu známá. A jak přesné budou průzkumy letos? Server iROZHLAS.cz se na ty relevantní zaměřil a porovnal trendy ve volbách hlavy státu 2013, 2018 a v současnosti.
Volby 2013
První přímé prezidentské volby v Česku provázelo velké očekávání. Po dvou nepřímých volbách Václava Klause hlavou státu, které se nesly ve znamení zákulisních dohod s komunistickými poslanci či výhrůžek jednotlivým zákonodárcům, si veřejnost toužila zvolit prezidenta přímo.
výzkumné agentury
Server iROZHLAS.cz bere ve své analýze do úvahy pouze agentury organizované ve Sdružení pro výzkum a trhu a veřejného mínění (SIMAR), které se zavázalo k dodržování kvalit průzkumu. Jde o CVVM, Data Collect, Ipsos, Kantar CZ, Median, STEM či STEM/MARK.
Výzkumníci vždy uvádějí, že průzkumy nepředpovídají výsledek voleb. Měří aktuální nálady v době sběru vzorku. Například CVVM poukazuje, že „stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s volební prognózou“.
To se propsalo do kampaně či tehdejších předvolebních průzkumů. Jak říká Martin Kratochvíl z Ústavu empirických výzkumů STEM, velkou roli v přesnosti jednotlivých sondáží hrál před deseti lety fakt, že šlo o první prezidentské volby.
„Do té doby jsme takový typ voleb neměli. Přímá prezidentská volba je sice blízká senátním volbám, ale je naprosto jiná z hlediska účasti a toho, co za voliče k ní přijde. Pro všechny to bylo nové, pro voliče, kandidáty i výzkumníky,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.
I to tak částečně stálo za tím, že tehdejší průzkumy dokázaly zachytit postupný pád podpory pro Jana Fischera až se zpožděním a velmi podcenily raketový nástup Karla Schwarzenberga (TOP 09).
Podle Kratochvíla ze STEM začal Fischer ztrácet dech už v listopadu 2012. „Průzkumy se velmi zpřesňují v momentě, kdy jsou definitivně ohlášeni kandidáti. Zhruba od poloviny listopadu bylo v prvních relevantních průzkumech vidět, jak Fischerova hvězda pohasíná,“ podotýká.
A doplňuje, že si to vysvětluje tak, že byl expremiér z let 2009–2010 typickým „majákem naděje či novosti“. Ve veřejném povědomí byl jako ten, kdo svou vládní roli zvládl. „Tím se mu podařilo se dostat na první/druhou pozici. Když ale přišlo na jeho konkrétní vyjadřování v debatách, nepředvedl dobrý výkon. Byl nemastný neslaný.“
Ve srovnání s očekáváními tak nakonec velký favorit Fischer ve volbách naprosto propadl. Získal jen 16,4 %, přičemž ještě na podzim dosahoval až na dvojnásobné preference. Do druhého kola nakonec s Milošem Zemanem postoupil právě Schwarzenberg. „Nasbíral podporu mezi dřívějšími podporovateli Fischera, kteří hledali, ke komu jinému se přimknout. Na ně zafungovala začínající Schwarzenbergova kampaň,“ míní Kratochvíl.
Volby 2018
I prezidentské volby o pět let později byly pochopitelně něčím novým. Tentokrát šlo o to, zda svůj post první přímo volená hlava státu obhájí.
Zeman pravděpodobně podpoří Babiše ještě před prvním kolem voleb, očekává politolog Kopeček
Číst článek
Na rozdíl od roku 2013 lze z trendů výzkumných agentur vyčíst, že minimálně na předních pozicích k velkým přesunům nedocházelo. I proto tak bylo druhé kolo v dlouho očekávaném složení Zeman vs. Drahoš.
O tom, že byly průzkumy ve volbách 2018 přesné, rozhodly dva aspekty: pro výzkumníky už to byly druhé volby tohoto typu, takže jim uzpůsobili strategii, navíc bylo celkem brzy jasné, že dosavadního prezidenta na souboj vyzve bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš.
„Pole bylo poměrně přehledné. Šlo o to vybrat nejvhodnějšího z protikandidátů, který by měl největší šanci porazit Zemana. Ten se debat před prvním kolem nezúčastnil, šlo tak do určité míry o primárky,“ popisuje Kratochvíl ze STEMu.
Pokud ale ve volbách 2018 modely něco dostatečně nezachytily, tak to byli Pavel Fischer a Marek Hilšer. Kandidáti nominovaní senátorskými podpisy dosáhli daleko lepších výsledků, než kolik jim slibovaly průzkumy. Například Hilšer měl nejvíce v prosincovém CVVM (4 %), aby nakonec ve volbách získal více než dvakrát lepší výsledek.
Soud Rohanovou vyloučil správně. Systém přímé volby ale není dobrý, chce to změnu, říká ústavní právník
Číst článek
Podle Kratochvíla za to mohla především nestálost voličských hlasů: „Jde o fenomén poslední dekády. V 90. letech a na začátku milénia jsme měli poměrně jasnou představu, kdo koho volí. Od roku 2010 se to ale mění a narůstá nejistota. Hlasy, co se přeskupují v posledním týdnu či dvou, hrají stále větší roli.“
To také stálo lepší výsledek Michala Horáčka. Ten oznámil kandidaturu jako první, utratil nejvíce peněz, nakonec ale získal jen 9,2 % a skončil až čtvrtý. Předehnal ho nakonec třetí Fischer a dotáhl pátý Hilšer.
„Mezi nerozhodnutými může zarezonovat například dobrý výkon v debatě. Nebo ne nutně dobrý, ale třeba klidný. Třeba Pavel Fischer je poměrně ostřílený politik a diplomat a debaty měl solidní. U Hilšera bych to připisoval dobré drobné kampani a dostatečně odlišnému vystupování, kdy dokázal oslovit mladé nebo voliče, kterým chyběl vyloženě liberální kandidát,“ vysvětluje Kratochvíl.
Volby 2023
Andrej Babiš (ANO), Danuše Nerudová a Petr Pavel. Lednové prezidentské volby mají tři velké favority, což odráží průzkumy, finanční dary jednotlivým kandidátům i sázkové tendence.
Voličské preference nyní můžou nejvíce těšit Danuši Nerudovou, která se v poslední době vklínila do původně vedoucí dvojice, přestože ještě v létě byla daleko za Pavlem i Babišem. Jak uvedl politolog Lubomír Kopeček, jde pro ni o velmi příznivý trend a výborné zprávy.
Median: Nerudová se poprvé dostala na první místo mezi kandidáty. Druhý je Babiš a třetí Pavel
Číst článek
„Je ale třeba okamžitě dodat, že ty samé průzkumy ukazují, že jádro jejích voličů se v tuto chvíli nekryje s jejími naměřenými preferencemi. Spousta lidí zjevně vidí kandidátku, ke které mají sice pozitivní, ale relativně slabý vztah. A je otázka, jestli to vydrží do lednových voleb,“ upozorňuje.
A dodává, že průzkumy celkově nelze přeceňovat. „Je klidně možné, že stoupající trend Danuše Nerudové se v lednu zlomí. Je třeba to brát jako důležitý a zajímavý indikátor, ale nic víc.“
Analytik Martin Kratochvíl ze STEM k tomu doplňuje: „Když se dívám na nástup Danuše Nerudové, tak mi to připomíná nástup koalice Pirátů a Starostů na jaře 2021. Jejich podpora rostla velmi významně ve velmi krátkém čase, ale pak nedostála testu útoků a testu času. Nerudovou teprve ostrá fáze útoků čeká.“
Varováním pro uchazeče o Hrad by ale měl být faktor voličské volatility. Počet lidí, kteří váhají a přesouvají se mezi jednotlivými kandidáty, je ještě vyšší než dříve. „Podpora velké části voličů k jednotlivým kandidátům je velmi mělká a může se přelévat. Pokud máte převahu takovýchto příznivců, hrozí nebezpečí, že o ně můžete přijít,“ myslí si komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.
„Míra nejistoty ještě vzrostla. Co nám lidé řeknou v polovině prosince, se méně a méně slučuje s tím, jak se zachovají při volbách,“ říká Kratochvíl ze STEM.
Podle něj je aktuálně jen jeden opravdu etablovaný kandidát, Andrej Babiš, jehož podpora je silně svázaná s podporou hnutí ANO.
Velký přehled prezidentských sponzorů: Janečkův bratr, pivovarník Bernard nebo dvě bývalé ministryně
Číst článek
„Pak je tu několik osobností více či méně vyprofilovaných. Těmi výraznějšími jsou senátoři Fischer a Hilšer, kteří sice teď nepoutají takovou podporu, zároveň je to ale argument pro to, aby neodstupovali a setrvali. Že momentální náklonnost směřuje k jiným dvěma kandidátům, neznamená, že to ještě nemohou zvrátit. Čas se jim ale zkrátil,“ uvádí Kratochvíl.
Tomuto tématu se částečně věnoval i čtvrteční speciál Radiožurnálu k prezidentským volbám. „Propast mezi prvními třemi a těmi ostatními je už příliš veliká. Na druhou stranu si myslím, že výsledky druhé vlny – Fischera, Hilšera a Středuly – můžou být lepší, než teď ukazují průzkumy. Vycházím i z toho, že minule první dva jmenovaní nakonec dosáhli lepších výsledků,“ řekl komentátor Jindřich Šídlo.
Podle něj je kampaň třetího zmíněného, odboráře Středuly, zklamáním. „Od té doby, co se mu nepodařila demonstrace na Václavském náměstí, je odsouzen k neúspěchu.“
Politolog Kopeček také reagoval na snížení podpory kandidátů za vedoucí trojicí. „Fenomén příklonu k této trojici je patrný i bez odstoupení některého z méně úspěšných kandidátů. Odhadoval bych, že u Marka Hilšera by jeho případné odstoupení mohlo pomoci Danuši Nerudové. Ale u Pavla Fischera si nejsem jistý, kam by se jeho voliči mohli posunout. Má silné zázemí především v konzervativním katolickém prostředí a je otázka, jestli by jeho voliči vůbec šli v prvním kole k volbám,“ uzavírá.
