Spisovatel Padevět: Pokud se vůdcové chovají zmateně a lžou, chová se stejně většina společnosti

Už v dubnu prohlásil, že díky covidu je velmi ostře vidět politiky, kteří se snaží do veřejného prostoru protlačit víc dozoru státu nad občany. Teď k tomu spisovatel a nakladatel Jiří Padevět ještě dodává: „Je tady pnutí ve společnosti, které mě strašně mrzí.“ To přiznává v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Tento článek je více než rok starý.

Osobnost Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Padevět

Jiří Padevět | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

„Na jaře se společnost v podstatě o sebe postarala sama, bez ohledu na vládní nařízení, bez ohledu na to, že byl nedostatek zdravotnických pomůcek. To ale nevydrželo, jako vždy, moc dlouho. Teď vidím ve společnosti pnutí zaviněné především dezinformacemi. Těch je ve veřejném prostoru strašně moc, ale je to i tím, jak se chová politická reprezentace. Protože pokud se vůdcové chovají zmateně, pokud lžou, tak potom se chová zmateně i většina společnosti,“ míní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Jiřím Padevětem

To, že většina lidí čeká, jak to dopadne, platí podle Jiřího Padevěta ve všech historických situacích, protože je to nejlepší strategie přežití.

„Myslím, že řada lidí čeká, jak to dopadne. Řada lidí se snaží něco dělat – ať už finančně přispívat zdravotníkům, vyrábět ventilátory a podobné věci. Chtěl bych, aby ale nečekala politická reprezentace, která v tuto chvíli neví, co s tím,“ upozorňuje. „Vyčítal bych jí to klidné, pohodové léto,“ dodává.

Bojím se o českou společnost

Čeho se v souvislosti s pandemii nejvíce obává? „Jako každý jiný člověk – nejvíc se bojím o své blízké, ale taky o českou společnost. Aby ekonomickou krizi, která na nás podle mě tvrdě dopadne, nevyužili jako už mnohokrát extremisté. (Tedy) aby jim lidé pak nedali své hlasy,“ přiznává.

Náznaky, že by si například vláda usurpovala víc moci, než se od vlády demokratické země čeká, ale Padevět nepozoruje.

„Určité náznaky tam byly spíš na jaře. O nařízeních, která nyní vydává ministerstvo zdravotnictví, si můžeme myslet, že jsou mírně zmatečná a nekoncepční – ano, mělo se na tom pracovat od léta, ale v tuto chvíli jsou potřeba.“

„Rozhodně nejsem ten, který by si myslel, že nošením roušky jaksi podporuji současnou vládu nebo něco takového,“ říká muž, který sám sebe charakterizuje jako politického liberála.

Důvěra je teď ještě cennějším zbožím než léky a vakcína

Číst článek

Kontrola státu

Stát by podle něj měl mít co nejmenší kontrolu nad občanem – a občan by měl zákony dodržovat. „Pokud jsou rozumné a srozumitelné, což je možná trošku problém dnešní doby – většina zákonných norem je běžnému občanovi naprosto nesrozumitelná. Pokud tato úmluva mezi státem a občanem platí, tak bychom mohli žít ve spokojeném státě. Ale obávám se, že to v tuto chvíli neplatí,“ soudí.

Důvody jsou podle něj dva. „Jedním je právě změť různých předpisů, nařízení a zákonů, které jsou pro běžného uživatele naprosto nepřehledné. Tím druhým pak je, že se současná politická reprezentace chová zvláštně. Třeba premiér jeden den něco deklaruje, ale druhý den už deklaruje něco opačného. Myslím, že lídr by měl dávat lidem sílu, naději. A to se podle mě u současného premiéra ani prezidenta neděje,“ myslí si Padevět.

Slabost protestu

Číst článek

„Přesto je ale stát jako celek funkční. A pokud bychom nasadili v dohledné době nějakou příjemnou rekonvalescenci, tak by zase z Česka mohl být normální evropský stát,“ dodává.

Raději Gabčíkem než Čurdou

Jiří Padevět se dlouhodobě zabývá tématem strachu, především tím, jak na něj lidé reagují. Vysvětluje, že základní dvě reakce na nějaké ohrožení jsou – útok, nebo útěk. Dopředu ale nejde odhadnout, jak nakonec na situaci zareaguje.

„Nechápu, kde leží hranice, kdy se to o sobě dozvíte. Protože se to dozvíte, až když se to děje. (Sám) nechápu, proč to o sobě nevíme dopředu. Možná by mi to nějaký psycholog vysvětlil,“ zamýšlí se.

Vakcíny na chřipku? Nemáme

Číst článek

„Myslím, že je to jednak otázka toho, co máme v sobě od pravěku, a jednak osobního nastavení. A pokud si člověk sám o sobě myslí, že situaci zvládne skvěle, tak je spíš pravděpodobné, že v ní potom selže,“ uvažuje. „Každý by asi raději byl Gabčíkem než Čurdou, ale kým bude, to se ukáže právě až v tu chvíli,“ dodává.

Lidé v Česku se prý chovají podobně jako ostatní národy ve střední Evropě nebo na světě. „Těch vyložených grázlů i těch svatých hrdinů, je vždy strašně maličko. Zbytek je většina, která chce přežít za jakýchkoliv okolností. A těmto okolnostem přizpůsobuje i svá chování,“ vysvětluje Padevět.

Poslechněte si rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem, vysílal se 12. října. 

Barbora Tachecí, Katka Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme