Egg-celentní vaječné sendviče s historií „amerického snu“ s názvem Eggslut

Dá se vůbec ještě něco vymyslet na míchaném nebo na sázeném vejci? Jasně, že nedá. Ale přesto se najde dobrodruh, který si řekne, že ještě není všem vaječným dnům konec, a že si na žloutku a bílku ve skořápce udělá svou kuchařskou kariéru. Dokázal to, a já opravuji své tvrzení, že už nelze na vajíčku nic vymyslet. Přesvědčil mě Alvin Cailan. A já si na jeho vaječných sendvičích až nenasytně pochutnávala v Los Angeles.

GASTROGLOSA DAGMAR HEŘTOVÉ Los Angeles Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prodal všechno, i milované SUV

Nějak se začít musí a Alvin začínal tak, že se narodil v Los Angeles filipínským rodičům. Před nástrahami číhajícími na teenagery ho nechali mýt nádobí v restauraci. Číhajícím nebezpečím se možná i díky tomu vyhnul a vystudoval na Oregon Culinary Institute. Poté se už neustále pohyboval okolo jídla, a to především ve svém rodném „městě andělů“.

Restauraci hledáte, food truck si vás najde sám

Číst článek

Začínal v různých restauracích, připravoval burgery, steaky, čínské i filipínské jídlo. Párkrát v práci skončil, párkrát opět začal a jednou si řekl: „Tak a dost!“ Prodal všechno, co vlastnil, včetně svého milovaného přerostlého SUV a s kolegou vše zainvestoval do food trucku, tedy bistra na čtyřech kolech. Doladil vaječné menu, které před tím mnohokrát zkoušel a své úspory a majetek vložil do sendviče s vejcem s pažitkou, majonézou, slaninou a sýrem. Soustředil se především na snídaně, což už dávno není pravda, a za tím účelem se spojil se provozovateli skvělé kavárny.

Tenhle začátek komentuje Alvin vcelku jasně. „Není jednoduché dělat denně 300-500 sendvičů, ale během prvního stání v západním Hollywoodu jsem po třech měsících zaplatil celý svůj dluh.“

Stabilní bistro na ‚nechtěném‘ místě

Dopracovat se k prodejnímu místu v Grand Central Marketu v Los Angeles je skoro nemožná záležitost. Jak sám říká, neměl miliony dolarů na otevření vlastní restaurace, ale už se o něm vědělo a sklízel chválu. Objevoval se v seznamech těch nejlepších food trucků v L. A., o jeho vaječných sendvičích se psalo v superlativech. Market se tehdy ozval sám, prý ho měli v hledáčku a nabídli mu místo, které nevypadalo až tak lákavě. Na konci či na začátku haly tržnice, podle toho odkud přijdete, to byl prostor, který nikdo z vybraných moc nechtěl, chyběla dokonce i přípojka plynu. Skočil po tom a nelitoval, celá kuchyně jede na elektřinu a fronty vajíček chtivých lidí se táhnou už od rána a okolo oběda jsou nekonečné.

Dagmar Heřtová

Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Střídavě žije v Praze a v Anglii, kde čerpá inspiraci při hledání chutí a při oživování původních receptů v prostředí moderní kuchyně.

Já, když jsem procházela v březnu letošního roku tržnicí, všimla jsem si dlouhatánské fronty trpělivých lidí, zatímco u ostatních bister bylo skoro prázdno. Otočila jsem se na syna, v roli průvodce po L. A. a zeptala se: „Na co všichni čekají?“

Odpověď zněla: „Na vaječný sendvič, to je totiž Eggslut, kam jsem tě chtěl přivést. Mají dokonalé chutě, podávají to přímo báječně a zjistíš, že se vajíčko dá udělat i jinak…“, jako bych slyšela sebe!

Vaječná děvka, marketing či provokace

Eggslut. Název firmy je stále předmětem zájmu. Je hrubý či urážlivý? Proč zrovna kombinace s nevinným vajíčkem? Co komu udělal sendvič s vejcem, sýrem a majonézou, že je prodáván a spojován s takovým hanlivým názvem? Nic! Vězte, že vůbec nic! Základ názvu je asi v tom, že si ho kdekdo lépe zapamatuje a informaci o něm předá bez toho, aby lovil jméno bistra někde z hlubin paměti, pokud už nebylo vymazáno. Tento název prostě zapomenout nejde. Tak se množí dohady, proč zrovna tohle, tvoří se teorie jak je to skvělé, jak je to hrubé, jak je to vhodné a jak je to geniální. Mně je to vcelku jedno, i když musím také podotknout, že je to asi jediná firma, které jméno si z celého tržiště hned vybavím a tak konstatuji otřepané: účel světí prostředky.

Vejce a já

Nedostanu se žádnou oklikou ke spisovatelce Betty MacDonaldové. Tu knihu mám ráda, ale mluvit budu o své zkušenosti s Eggslut.

Jak jsem již zmínila, poprvé jsem na bistro narazila v březnu, tehdy jsem si dala našlehanou bramborovou kaši s vajíčkem podávanou v zavařovačce. Je to asi to nejznámější jídlo. Můj doprovod si zkušeně objednal vaječný sendvič se sýrem a dokonale opečenou slaninou. 

Přiznám se, moc jsem si nepochutnala, ale doba musí nazrát. Když jsem přiletěla do L. A. zase v červnu, bydlela jsem v hotelu kousek od tržnice a můj den začínal snídaní a kávou v Eggslut. Ta chuť speciálně připravených míchaných vajíček je prostě lahodná, měkká, smetanová… neodolatelná. Hodila jsem stranou přepočty na „zbytečné kalorie“, prostě když na něčem ujíždíte, tak dobrovolně, vědoma si všech následků. A že těch chuťových tedy bylo.

Co jedl Jindřich, syn kováře? Má cesta středověkým Posázavím, doslova a do písmene

Číst článek

Nezaspat na vavřínech 

Dilema úspěšného podnikání je vždy takové, jestli ponechat vše při starém a spíše se rozvíjet evolučně, pomalu, nebo expandovat, trochu riskovat a rozšířit se do rozměrů, o kterých se vám na začátku ani nesnilo. Ovšem hrozí přehřátí, které se špatně hasí. Já nevím, jak to chápe Alvin Cailan, ale faktem je, že v roce 2011 začal tento food concept, inspirovaný opravdovou láskou k vajíčku a jeho možnostem.

Škála receptů z vybraných vajec také není zanedbatelná, od sendvičů se slaninou, vajíčkem a sýrem, můžete vyměnit slaninu za kvalitní klobásku nebo si dát Fairfax což jsou míchaná vejce s pažitkou, čedarem a zkaramelizovanou cibulí ochucené sriracha majonézou. Specialitou je vzpomínaná bramborová kaše, na menu s názvem „slut“, podává se i cheeseburger, saláty, k pití čerstvý pomerančový džus či káva.

Tento jídelníček s místními specialitami můžete ochutnat v Kalifornii v Los Angeles v Downtown v již zmíněném Grand Central Marketu, na přímořské Venice Beach, v Glendale a Beverly Hills. Pokud se bude v noci vracet z kasina v Las Vegas, i tam se můžete osvěžit v Eggslut. I v Kuvajtu si můžete dát vyhlášený sendvič, stejně jako v Bejrútu, v New Yorku je Eggslut jaksi samozřejmostí a od tohoto léta je nejblíž v Londýně v Notting Hill.

Za tak krátkou dobu je to pořádný rozmach a já tak nějak věřím, že je dělán s rozmyslem a jen tak dodám: „Držím ti palce, Alvine!“

P. S.

Pokud umíráte zvědavostí nad tajemstvím míchaných vajec Eggslut, vězte, že to chce opravdu jen málo. Vejce z volného chovu, to podtrhuji, na studené pánvi je s kousky másla jen jemně míchat, a poté pomalu na mírném ohni pomalu zahřát do krémové konzistence.

Dagmar Heřtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme