Experimentální lék pomáhá dětským pacientům žít déle s vlastním inzulínem
Studie u osmiletých a starších dětí s nedávno zachyceným diabetem vychází z testů protilátky proti jednomu typu bílých krvinek, které tělu pacientů škodí. Její dětští účastníci si dokázali udržet vlastní inzulín ještě další dva roky od zahájení studie. Zprávu o tom zveřejnil prestižní časopis The New England Journal of Medicine.
Při cukrovce prvního typu pacient ztrácí schopnost si sám vyrábět inzulín. To je hormon nutný pro vstup glukózy neboli krevního cukru z krve do buněk, které z něj čerpají energii.
Imunitní systém pacientů s diabetem si plete vlastní a cizí tkáně a ničí proto vlastní beta buňky Langerhansových ostrůvků slinivky břišní.
„Dětem v době diagnózy zbývá 20 procent funkční kapacity betabuněk, o zbytek přišly v předchozích měsících až letech. Zachraňovat můžeme poměrně málo,“ říká spoluautor studie, lékař a odborník na diabetes u dětí Zdeněk Šumník.
Pomalejší ničení
Nový experimentální lék je preparát určený pro biologickou léčbu. Ta dokáže zpomalit ničení beta buněk v ostrůvcích slinivky břišní vlastními obrannými T-buňkami.
Působí proti konkrétnímu typu bílých krvinek, o nichž je známo, že betabuňky ničí.
„Je to dobrý model pro studium nových léků, které by mohly beta-buňky ochránit,“ říká Šumník.
Cukr se dá zahnat úpravou životního stylu a pohybem. V Česku je zanedbaná prevence, říká diabetolog
Číst článek
V lékařské vědě v posledních letech nabývá na popularitě takzvaný populační screening. Jde o program, který umožní vyšetřit velké počty, řádově např. tisíce, pacientů.
Díky zmíněné účinné látce zvané teplizumab, zůstala dětem z tohoto programu v těle větší zásoba inzulínu, některé z nich ho dokonce po určitou dobu ani nepotřebovaly. Průběh diabetu se zpomalil.
„Ještě lepší by bylo, kdybychom zasáhli dřív, než se diabetes rozvine, než dítě přijde s příznaky,“ podotýká Šumník.
„Otázkou je, zda je možné tyto lymfocyty detektovat dřív, než se nemoc rozvine,“ říká molekulární biolog Petr Svoboda.
Výskyt diabetu prvního typu u dětí pod 15 let od roku 1989 vzrostl na více než čtyřnásobek. Nejsou přesně známy příčiny, souvisí to ale i se životním stylem.
Při léčbě diabetu některé bakterie pomáhají a jiné škodí, zjistili vědci
Číst článek
Kvůli podpoře experimentu a léku vznikl mezinárodní projekt screeningu diabetu prvního typu v obecné populaci dětí, aby diabetes dostali významně později.
Screening je založen na nalezení autoprotilátek – bílkovin, které ukazují, že dříve nebo později dojde k rozvoji diabetu.
„Tyto protilátky nejsou u jiné choroby,“ říká Šumník. Všichni, kdo je mají v krvi, diabetes dostanou. U tohoto typu cukrovky se nestává, že by pacient o nemoci nevěděl.
Přílišná čistota
Takzvaná hygienická hypotéza říká, že imunitní systém je nutné vychovávat, stimulovat v prvních měsících až letech života běžnými antigeny, stykem s bakteriemi, řekněme špínou.
„Dnešní děti jsou vychovávány v příliš velké čistotě, proto stoupá výskyt autoimunitních onemocnění, včetně diabetu 1. typu,” připomíná Šumník.
Vědci hledali marker, který není těžké vyšetřit, ale má dostatečnou citlivost.
Proč je důležité přesně určit původ DNA či RNA v našem střevě? Co by pomohlo zlepšit prevenci diabetu 1.typu u dětí? Dá se s předstihem odhalit nealkoholické poškození jater? Poslechněte si celou Laboratoř výše. Debatují lékař Zdeněk Šumník, buněčný a molekulární biolog Petr Svoboda, spoluúčinkuje herečka a pedagožka Kamila Špráchalová.
