Černé duše autoklubu? Ministerstvo možnou škodu vyčíslilo na 308 milionů korun

Na 308 milionů korun vyčíslilo ministerstvo školství škodu, kterou mu mohl způsobit Autoklub České republiky a někteří zaměstnanci ministerstva. Vyplývá to z interních dokumentů, které resort poslal policii. Radiožurnál do nich nahlédl. Kriminalisté spolek prověřují kvůli podezření, že uváděl vyšší počet členů a tím získával vyšší dotace. Zabývají se také postupem některých úředníků, kteří o dotacích v letech 2010 až 2016 rozhodovali.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Autoklub České republiky | Foto: Michal Šula / MAFRA | Zdroj: Profimedia

„Ministerstvo uplatňuje škodu v celkové výši 308 145 252 korun. Ministerstvo se tímto připojuje k trestnímu řízení,“ píše se v dokumentu, který resort v roce 2017 odeslal Národní centrále proti organizovanému zločinu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý příspěvek o Autoklubu České republiky

Škodu úřad vypočítal poměrně jednoduše: jde o celkový objem peněz, který autoklub získal od ministerstva v letech 2010 až 2016 z těch programů, ve kterých byla jedním z posuzovaných kritérií i členská základna.

Tyto peníze z celkem tří programů pak autoklub jako zastřešující organizace rozdělil podle své úvahy například jednotlivým motoristickým spolkům či klubům pro mládež. Část z toho šla i na údržbu sportovních zařízení, na jejich provoz, na cestovné nebo třeba pojištění.

„Za mého působení dostali úředníci pokyn veškeré dokumenty a podklady policii co nejrychleji poskytnout. A následně ministerstvo doložilo i možnou škodu,“ potvrdila tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD s tím, že výši škody nemůže s ohledem na trestní řízení komentovat.

Místo 90 jen 11 tisíc členů

Policie šetří zejména okolnosti, za jakých autoklub čerpal dotace. Před čtyřmi lety se totiž počet členů autoklubu záhadně snížil. Stalo se tak v době, kdy chtělo ministerstvo po spolku jejich jmenný seznam. Zatímco v roce 2013 autoklub uváděl, že má devadesát tisíc členů, o rok později už jich měl výrazně méně – přesněji 11 513.

Jsme závislí na dotacích, budu hledat partnery v automobilovém průmyslu, říká nový prezident Autoklubu Štovíček

Číst článek

„Existují pochybnosti, zda autoklub ve svých žádostech neuváděl záměrně nepravdivé, případně krajně nepravděpodobné informace, čímž mohl ministerstvo uvést v omyl o výši své členské základny a tím získat vyšší částky v rámci přidělovaných dotací,“ píše se v dokumentu.

Policie potvrdila, že se případem zabývá. „Věcí se zabýváme, je ve fázi prověřování, kdy dozor vykonává Vrchní státní zastupitelství v Praze. Více informací však poskytovat nebudeme,“ řekl bez dalších podrobností mluvčí policie Jaroslav Ibehej. A sdílnější nebylo ani Vrchní státní zastupitelství. 

„V předmětné trestní věci nadále probíhá prověřování, které je neveřejné. Z uvedených důvodů nelze sdělovat žádné další informace,“ uvedl státní zástupce Ondřej Trčka.

‚Ať si to vyřeší vedení‘

Policejní šetření se týká doby, kdy byl prezidentem klubu Roman Ječmínek.

„Nepovažuji za potřebné se k tomu vracet. Ať si to vyřeší současné vedení. Já k tomu byl podat vysvětlení na policii jako svědek před dvěma lety, od té doby mě nikdo nekontaktoval,“ odbyl další dotazy Ječmínek, který vedl organizaci od jejího založení do konce roku 2016.

Prezident Autoklubu Ječmínek skončí po 26 letech ve funkci. Nahradit by ho měl právník Šťovíček

Číst článek

Současný prezident klubu Jan Šťovíček, který Ječmínka nahradil na konci roku 2016, nezvedal telefon. Odpověděl pouze e-mailem, že o nároku ministerstva nic neví.

„Snad všechny sportovní svazy a organizace zdědily z období minulého režimu nepřehledné a neaktuální databáze členské základny. V roce 2012 přistoupilo několik významných sportovních svazů k aktualizaci databází členské základny a autoklub byl jedním z nich. Osobně nechápu, proč je nám tento počin vyčítán, když jde jednoznačně o krok správným směrem,“ napsal e-mailem Štovíček.

Zároveň odmítl, že by autoklub čerpal dotace na takzvané mrtvé duše. Přišel s vysvětlením, že počet členů vlastně nehrál při výpočtu dotací významnou roli.

„Fakt, že mezi výší dotace a členskou základnou neexistuje přímá úměra, je potvrzen samotnou praxí, neboť všem uvedeným svazům včetně Autoklubu České republiky, které aktualizovaly svou členskou základnu v roce 2012, byly přiznány i v následujících letech přibližně stejné částky na dotacích,“ tvrdí současný šéf autoklubu.

Významné kritérium

Jenže to není podle bývalé ministryně Valachové pravda. Podle ní byl počet členů do roku 2016 jedním z významných kritérií při udělování dotací: „Do roku 2016 měla členská základna podstatnou váhu, později se tato váha snížila.“

Prezident Autoklubu Ječmínek skončí po 26 letech ve funkci. Nahradit by ho měl právník Šťovíček

Číst článek

A to je i důvod, proč policie prověřuje i samotné úředníky z odboru sportu. Když totiž ministerstvo pátralo, jak rozdělovali dotace, přišlo se na to, že počítali v roce 2014 i 2015 státní podporu podle počtu členů, které autoklub uváděl v roce 2013, i když už tehdy věděli, že reálně jich má spolek jen zhruba desetinu.

„Lze se domnívat, že někteří zaměstnanci ministerstva v předmětném období, nejméně však v letech 2014 a následujících, kdy již bylo zcela zřejmé, že výše členské základny z roku 2013 neodpovídá skutečnosti, ačkoliv dotace byly nadále udělovány na základě těchto údajů, nepostupovali s odbornou péčí a svým jednáním tedy mohli porušit při hospodaření s majetkem státu povinnost uloženou v zákoně o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,“ píše se v interním dokumentu ministerstva.

Seznam úředníků, kteří o dotacích rozhodovali, si vyžádala policie. Ani jeden z nich už na ministerstvu nepracuje.

Markéta Chaloupská, Jakub Troníček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme