‚Nedávalo mi smysl tahat sem vlnu přes půl planety.‘ Strmilovská tkalcovna používá výhradně českou vlnu

Čeští farmáři mají podle Svazu chovatelů ovcí a koz problém s odbytem ovčí vlny. Odběratelé o ni většinou buď nemají zájem, nebo za ni platí jen pár korun. Jsou ale i výjimky. Výhradně od českých chovatelů ovčí vlnu odebírá například rodinná Tkalcovna Kubák ve Strmilově na Jindřichohradecku.

Strmilov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ovčí vlna

Ovčí vlna | Zdroj: Shutterstock

„Stojíme na úplném počátku vlnařské výroby. To je stroj, kterému se říká vlk. Vlk proto, že vlk cupuje ovce, tak tenhle necupuje celé ovce, ale jen rouno. Při tom vytřepává nečistoty a trhá vlnu na menší vzdušnější části, které můžeme dál zpracovávat,“ ukazuje ve své tkalcovně Filip Kubák. Jeho rodina si firmu předává z generace na generaci už 152 let.

Přehrát

00:00 / 00:00

Chovatele ovcí a tkalcovnu, která zpracovává vlnu, navštívil Jan Kopřiva

Dodnes tady využívají historické tkalcovské stavy, na kterých ročně zpracují zhruba dvě a půl tuny ovčí vlny. Zatímco ještě v minulosti ji odebírali od dodavatelů z Austrálie nebo Nového Zélandu, teď se se zaměřují výhradně na vlnu z českých chovů.

„Mně před pár lety přestalo dávat smysl tahat sem vlnu přes půl planety, když jsem věděl, že čtyři kilometry od nás je stohlavé stádo ovcí a vlna z nich se odveze na kopec a tam zapálí. A byla to krásná vlna, akorát neměla odbyt,“ vysvětluje Filip Kubák.

Filip Kubák v rodinné tkalcovně ve Strmilově | Foto: Jan Kopřiva | Zdroj: Český rozhlas

Ve strmilovské tkalcovně postupně našli cestu, jak si vyrobit vlastní vlněnou přízi. „Je to daleko náročnější proces než si koupit hotovou přízi z Austrálie nebo Nového Zélandu, ale ten ekologický význam a přínos lokálního podnikání mi prostě dává smysl,“ dodává majitel.

Mezi největší dodavatele vlny pro Tkalcovnu Kubák patří farmář Robert Blíženec, který hospodaří poblíž Horní Stropnice na Novohradsku.

Výrobcem roku je strmilovská Tkalcovna Kubák. Rodina se řemeslu věnuje už více než 150 let

Číst článek

„Ovce v průměru vyprodukuje dva a půl až tři kilogramy vlny, takže když ostříháme 500 ovcí, máme asi jeden a půl tuny vlny za rok. Mně moc mrzí, že v současné době je kromě mladých ovcí poptávka jen po mase a vlna se víceméně stala odpadem. Neznám nikoho, kdo by se mohl živit produkcí vlny z vlastních ovcí,“ říká.

Výkupní ceny ovčí vlny jsou podle farmáře tak nízké, že nepokryjí ani náklady na ostříhání ovcí. „Peníze jsou až úplně na posledním místě, ale jako panu Kubákovi dává smysl brát vlnu od českých producentů, tak mně zase dává smysl vlnu prodávat českému zpracovateli,“ doplňuje.

Řada jiných chovatelů ale nemá pro vlnu odbyt. Ta pak často končí na ohni nebo zakopaná v zemi.

Robert Blíženec chová ovce Poblíž horní Stropnice na Novohradsku | Foto: Jan Kopřiva | Zdroj: Český rozhlas

Jan Kopřiva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme