Po šesti letech státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval expremiéra Andreje Babiše (ANO) z dotačního podvodu v takzvané kauze Čapí hnízdo. V žalobě požaduje podle zjištění Seznam Zpráv podmínku a peněžitý trest 10 milionů korun. A podmíněný trest navrhuje i pro jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou (Mayerovou). Data, která zpracoval server iROZHLAS.cz ukazují, že takzvané bílé límečky jsou podmínkami trestány ve většině případů.

Data Praha 5:00 9. dubna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Do trestné činnosti takzvaných bílých límečků se řadí například různé druhy podvodů, zpronevěry, krácení daně, machinace v investičních společnostech a fondech nebo třeba dotační podvody.

Tyto trestné činy ale podle dat ministerstva spravedlnosti, která zpracoval server iROZHLAS.cz, končí v drtivé většině případů podmíněným trestem. A to i přesto, že škoda, kterou trestné činy „bílých límečků“ způsobí, je zpravidla mnohonásobně vyšší než v případě třeba trestného činu krádeže, kde naopak končí případy mnohem častěji nepodmíněným trestem odnětí svobody.

Důkazem je třeba obžaloba Jaroslava Šarocha na Andreje Babiše, který pro expremiéra v kauze padesátimilionové dotace na stavbu Farmy Čapí hnízdo požaduje podle zjištění Seznam Zpráv podmínku a peněžitý trest ve výši 10 milionů korun. Podle odborníka na trestní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jakuba Drápala rozhodnutí státního zástupce zase tak překvapivé není.

„Jedná se o prvopachatele. Člověka s čistým trestním rejstříkem. Jedná se o trestný čin, který byl vyšetřován delší dobu, než je obvyklé. A používáme v České republice široce institut podmíněného trestu odnětí svobody, který byl založený na myšlence, že odložíme výkon trestu odnětí svobody, pokud osoba pachatele a dané jednání nám dává přesvědčení, že ten už dále nebude páchat trestnou činnost,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz Drápal s tím, že případ Andreje Babiše tyto podmínky splňuje.

Systém

Na podobném principu je žalována a souzena drtivá většina případů trestných činů spáchaných „bílými límečky“. Podle Drápala je jednou z možností, proč tomu tak je, aktuální, možná špatně využívané nastavení systému.

„Systém podmíněného trestu odnětí svobody, který byl koncipován na velmi krátké tresty, nyní používáme i na dlouhé tresty odnětí svobody. A zároveň máme nastavené podobné principy, jako když jsme ho přijímali v roce 1919. To je první problém. A druhý problém je, že klademe příliš velký důraz na trestní minulost. To znamená, že když je člověk prvotrestaný a něco by ukradl v obchodě, je takřka jisté, že by do vězení nešel,“ nastínil právník.

Ústavní soud dal datovému novináři za pravdu. Policie nemůže chtít miliony za informace o kriminalitě

Číst článek

Český systém se podle odborníka dlouhodobě snaží neposílat pachatele do vězení. „I proto jsme rozšiřovali možnost podmíněného trestu odnětí svobody. Zatímco u Andreje Babiše není příliš pravděpodobné, že by případnou trestnou činnost opakoval, zejména pokud by mu byly uloženy nějaké zákazové tresty, omezení či povinnosti, tak u člověka, který opakovaně krade, je pravděpodobnost dalšího opakování trestné činnosti daleko vyšší,“ dodal s tím, že i proto ho návrh žalobce neudivuje. 

Podle právníka a výzkumného pracovníka Jakuba Harašty může za počty podmínečných trestů třeba i schopnost „bílých límečků“ efektivní obrany u soudu.

„Mají kapitál, aby byli schopní se kompetentně bránit, jsou schopní si zaplatit advokáta, který – když to bude potřeba – může procesně zdržovat. A zahraniční výzkumy dokazují, že tam hraje roli i takzvaný efekt institucionálního kapitálu. Tedy že člověk, který má nějaký status a vzdělání, je tomu soudci bližší než třeba pachatel běžné kriminality,“ přiblížil svůj pohled Harašta.

Aby mohly padat přísnější tresty třeba právě u dotačních podvodů, bylo by podle Drápala nutné detailněji rozpracovat principy, jak hodnotit trestní minulost pachatele.

„Třeba jestli bychom neměli jinak hodnotit trestní minulost u případů, které jsou velmi náročné na realizaci a odhalení – u složitých podvodů. A jinak ji hodnotit u případů, které jsou jednoduché na spáchání, odhalení a odsouzení,“ rozvedl myšlenku.

Náročnost případů

To potvrzuje i Jakub Harašta, podle kterého je právě náročnost případů tím, co „bílým límečkům“ opravdu pomáhá. V tomto ohledu jsou v daleko lepším postavení, oproti „obyčejným pachatelům“.

„Tato kriminalita je hodně často specifická ve smyslu dokazování. Vyžaduje se třeba znalecké zkoumání účetních knih, což jsou věci, které jsou na první pohled složitější, než když někoho chytím při krádeží nebo ho mám při krádeži natočeného,“ uvedl právník.

I pro žalobce potom vyvstává podle Harašty otázka, jestli mu stojí za to vést několik let dlouhou právní bitvu s člověkem, který má možnosti efektivní obrany.

„Riskujete, že budete vypadat s prominutím jako blbec. Místo toho můžete nabídnout nižší trest, který umožní tu věc relativně rychleji ukončit. Není to nezbytně nutně defétismus, rezignace na spravedlnost, ale i státní zástupci jsou jenom lidi,“ pokračoval právník, podle kterého je bílý límeček při průchodu justičním systémem vnímaný lépe.

Mnoho vězňů

Důvodem, proč se zároveň navrhují podmíněné tresty, je podle Drápala i historická zkušenost. „Je to i pravděpodobně reakce na zneužívání tohoto trestu během komunismu. A také je to reakce na vnímání, že máme ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi velký počet vězňů – v přepočtu na populaci. Dnes je ten trend spíše posílat do vězení méně lidí, ale ti tam poté tráví delší dobu.“

Praha| 28. 3. 2019 |Veronika Hlaváčová, Petr Kočí, Iva Havlíčková, Jan Boček |Zprávy z domova |Data

Odkud pochází nejvíc vězňů a jak je na tom vaše obec? Mapa ukazuje ohniska kriminality

Zatímco v okresech Havlíčkův Brod či Pelhřimov pobývá za mřížemi méně než jeden z každého tisíce obyvatel, na Ústecku, Teplicku, Chomutovsku či Mostecku je ve vězení čtyři až pět lidí z tisíce.

I proto soudy podle odborníka využívají podmínečné tresty u souzených, u kterých je nízká pravděpodobnost, že trestný čin zopakují. „Třeba těm, kteří mají dobré rodinné zázemí, zaměstnání, dobré sociální kontakty a tak dále,“ řekl Drápal. 

A takové zázemí zpravidla mají právě ty takzvané „bílé límečky“. „To znamená, že dotační podvod v řádech desítek milionů korun spíše spáchá člověk, který má sociální kontakty, kapitál a třeba zkušenosti s podnikáním,“ doplnil právník.

Mýtus

Podle Harašty je ale mýtus myslet si, že takový druh lidí nebude trestnou činnost opakovat. V Česku sice podle právníka podobné výzkumy neexistují, ale ty zahraniční jasně dokazují, že „bílé límečky“, které nepostihne odpovídající trest za konkrétní trestnou činnost, mají zpravidla větší sklony k recidivě.

„Může být sice pravda, že se ten člověk symbolickým trestem poučí. Ale taky se to může úplně převrátit a jak se říká: s jídlem roste chuť. Ten člověk vidí, že poprvé nedostal přes prsty, jak původně očekával, takže má pocit, že to může zkusit znovu. Proto bych s tím byl opatrný,“ podotkl.

Nízké tresty pro bílé límečky podle něj nejsou pouze českým fenoménem – tito lidé se trestají mírněji všude ve světě. Jedinou možnosti, jak je možné situaci ovlivnit, je podle Harašty individualizace trestů ve vztahu ke konkrétním pachatelům. 

tresty vezeni kriminalita kolik dostanu za kradez| 15. 10. 2019 |Jan Cibulka, Václav Štefan, Michal Zlatkovský |Zprávy z domova |Data

Krádeže a vraždy, vězení i podmínky. Podívejte se, jaké tresty a komu ukládá tuzemská justice

Třetina zlodějů putuje do vězení, u pachatelů znásilnění si polovina odnese podmínku. Aplikace vám ukáže, jací pachatelé v Česku kradou nebo podvádí, a jaké tresty si za to odnáší od soudů.

Tomáš Pika, cib Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít