OVĚŘOVNA: Materiální pomoc na Ukrajinu skutečně dorazí, na skládkách končí jen nepoužitelné věci
Kde končí humanitární pomoc pro Ukrajinu? Dorazí skutečně k potřebným? Na sociálních sítích se stále šíří už vyvrácené a do kontextu uvedené informace a fotografie týkající se humanitárního konvoje z německé Horní Falce. A také tvrzení, že české sociální služby neposkytují pomoc skutečně potřebným, ale pouze pro válečné účely. Na serveru iROZHLAS.cz se tématu věnujeme v další části seriálu Ověřovna!
„Tak končí veškerá humanitární pomoc pro UA (Ukrajinu – pozn. red.). Foto dnes 6 hodin Horní Falc, Česko-Německé rozmezí. Foto od pána, co to vozí. A kde myslíte, že končí vaše finanční pomoc?“ takový příspěvek sdílel na sociální síti Facebook Aleš Svoboda.
K němu byla připojená fotografie pořízená z interiéru auta, která měla podporovat věrohodnost příspěvku. Přes okno auta jde vidět velké množství krabic a plastových pytlů poházených na několika hromadách.
Aleš Svoboda ale nebyl zdaleka jediným, který příspěvek na sítích šířil. V podobném kontextu se objevuje také v němčině.
„To jsou věci, které bychom neměli vidět. Dnes bylo v Horní Falci zachyceno šest !!! nákladních aut s dodávkami pomoci pro válečnou zónu Ukrajinu, které byly znovu vyloženy a poté naloženy v místní spalovně odpadu. Vědí ovce, co se stane s jejich dary?“ píše se v příspěvku, který se v němčině naopak šířil na sociální síti Twitter. Ten navíc naznačoval, že na Ukrajinu se takto vozí zbraně. A materiální pomoc proto přijde vniveč.
Skutečnost?
Jak to tedy je s humanitární pomocí pro Ukrajinu? Končí skutečně veškerá na skládce? K ověření šířené informace přistoupila agentura AFP. Ta tvrzení označila za nepravdivé, a to přesto, že fotka je skutečná a opravdu se vztahuje k humanitární pomoci pro Ukrajinu.
„Humanitární pracovníci, kteří darované věci balili a nakládali do nákladních aut mířících k hranicím s Ukrajinou, sice nějaký materiál vyřadili, ale zdůraznili, že tyto věci byly buď ve špatném stavu, nebo se pro válečné uprchlíky nehodily,“ vysvětlila na úvod agentura.
Jak na to přišla? Pomocí reverzního dohledávání obrázků. Dopracovala se tak i k dalším příspěvkům na sociálních sítích a reportážím z médií. Díky tomu se jí povedlo zjistit, že fotografie se vztahuje k humanitárnímu konvoji z Horní Falce u hranice z Českem. Agentura za účelem ověření tvrzení o „plýtvání humanitární pomocí“ kontaktovala obě společnosti, které byly do přípravy konvoje zapojeny. Tedy spediční firmy RKT a Alfred Böhm.
OVĚŘOVNA: Vyhazují ukrajinští uprchlíci darované jídlo? Nesmysl, vyvracejí hasiči i sociální služby
Číst článek
Ředitel druhé z nich Ilhan Altincik agentuře potvrdil, že celkem bylo naloženo potravinami a zdravotnickým materiálem v rámci konvoje dvanáct kamionů, které byly odeslány na polsko-ukrajinskou hranici. I když měly organizace žádat zejména o darování léků a potravin, spousta lidí přinesla na místo také oblečení. A to přes varování, že není třeba.
„Spousta toho oblečení bohužel nebyla vhodná jako pomoc pro uprchlíky – byly tam věci jako kravaty, bikiny nebo silonové punčochy. Některé z nich byly ve skutečně špatném stavu,” citovala agentura ředitel.
To ostatně potvrdil agentuře i mluvčí společnosti RTK Konstantin Steinhauser, která poskytovala zdravotnickou dopravu v rámci konvoje. „Fotografie (na Facebooku – pozn. red.) je pravá. Dostali jsme spoustu věcí, které se pro pomoc prchajícím lidem nehodily. Lidé často dávají, snad i s dobrým úmyslem, své staré oblečení a další nepoužitelné věci,“ řekl mluvčí společnosti AFP a vyjmenoval třeba staré svatební šaty, plavky nebo žabky.
Vyřazených věcí tedy bylo v rámci konvoje zhruba 20 procent. I přesto dorazilo všech 12 plně naložených kamionů humanitární pomocí na ukrajinsko-polskou hranici.
Pomoc potřebným
Tolik sdílený příspěvek Aleše Svobody ale nebyl jediným, kterým dodávky humanitární pomoci na Ukrajinu zpochybnil. Ve svém dalším příspěvku z minulého týdne například uvedl, že peníze a pomoc putuje těm, kteří ji ve skutečnosti nepotřebují, a do válečných zón se nedostává.
„První foto je z Kyjevského metra. Druhé je z Prahy přeplněné ukrajinskými luxusními auty. Kdo myslíte, že potřebuje pomoc a ke komu se dostane? Kam si myslíte že jdou ty miliardy co posíláte Zelenskému? Těm lidem co spí v metru? Ne, vše jen na zbraně. Kam jde Česká soc. (sociální – pozn. red.) pomoc? Těm co spí v metru? Ne, těm co jsou tu, co měli prachy na to sem odjet a získat bez problému víza. ČR dává peníze těm, kdo to nepotřebují, ti kdo je potřebují mají smůlu,“ píše v dalším příspěvku z 22. března.
Server iROZHLAS.cz proto ověřil i toto tvrzení. Jednou z organizací, které na Ukrajinu humanitární pomoc distribuují, je například ADRA. Jak potvrdil Petr Adamus, který má v organizaci pomoc pro Ukrajinu na starosti, je nesmysl, že by k potřebným nedorazila.
OVĚŘOVNA: Vyhazují ukrajinští uprchlíci darované jídlo? Nesmysl, vyvracejí hasiči i sociální služby
Číst článek
„Humanitární pomoc, kterou vozíme na Ukrajinu, skutečně skončí v rukou potřebných lidí. Věci totiž nevozíme na sklady. Z našeho překladiště se distribuují rovnou do konkrétních měst na Ukrajině už přímo místními lidmi. Troufám si říct, že se ta naše pomoc dostává k potřebným téměř ve sto procentech případů,“ vysvětlil Adamus.
Že dodávky k lidem v nouzi na Ukrajině skutečně dorazí, si je jistá i mluvčí Charity Česko Simona Cigánková.
„Za Charitu Česká republika i celou síť čítající na tři sta Charit po celé zemi můžu říct, že žádná pomoc, kterou jsme zorganizovali a distribuovali, neskončila na skládce. Jaký by mělo smysl materiální pomoc nejprve složitě organizovat, potom třídit, balit a potom ji odvézt na skládku? Jde pouze o hloupé podněcování nenávisti vůči válečným uprchlíkům,“ ohradila se proti šířeným informacím Cigánková.
Jak doplnila, na sbírkovém účtu Charity se vybralo zatím asi 113 milionů korun. Ty organizace dále posílá její partnerské Charitě Ukrajina, skrze kterou poskytuje i desítky tun materiální pomoci. „Na místo konfliktu jsme třeba dodali i 40 benzínových elektrocentrál, z nichž jedna energeticky utáhne i provoz celé nemocnice. Pomáháme i na hranicích, kde uprchlíkům zajišťujeme základní servis,“ doplnila mluvčí.
‚Až ve městě Sumy‘
Na Ukrajině pomáhá významně i mezinárodní organizace Člověk v tísni. Její mluvčí Veronika Gabrielová připustila, že by podobné fotky mohly skutečně existovat i ve větším množstí. Zejména v počátku války totiž lidé „na vlastní pěst“ vozili na hranice věci, které pak zůstávaly nevyužité.
„Tím, že se všechny organizace snaží uprchlíky z hranic co nejrychleji odvážet dál, tam bohužel ty věci zůstávají. Naším cílem přece není, aby ti lidé zůstávali všichni na hranicích,“ vysvětlila. Že by se ale plýtvalo organizovanou humanitární pomocí, Gabrielová jednoznačně odmítla.
„Distribuce věcí na Ukrajině je u nás přímá, skrze další neziskové organizace, které přímo na místě působí. A dostávají se k těm nejpotřebnějším. Takže naše věci opravdu v kontejnerech nekončí. Například minulý týden jsme se dostali až do města Sumy (příhraniční město na severu Ukrajiny, pozn red.), kde lidé neměli ani pitnou vodu. Takže nevěřím, že by se vyhazovaly nějaké věci pro tyto lidi,“ odpověděla na dotaz redakce.
Člověk v tísni vybírá a distribuuje na Ukrajině zejména humanitární pomoc, o kterou sama ukrajinská strana požádá. Nemá totiž smysl do země vozit věci, které lidé nepotřebují nebo ani nemohou využít.
„Z našich zkušeností se snažíme pomoc dělat logickou. Takže tam, kde není elektřina, nemá smysl lidem posílat něco, co je třeba složitě vařit. Do takových míst proto vozíme konzervy a tak dále,“ přiblížila.
Jak doplňuje pro server iROZHLAS.cz ředitel Armády spásy v Česku Jan František Krupa, když má člověk skutečně pochybnosti ohledně distribuce zaslané pomoci, má konkrétní organizaci kontaktovat a nechat si postupy vysvětlit. Rozhodně se nemá nechat hned od pomoci odradit.
„Jestli někdo chce něco darovat přes organizaci ADRA, Člověk v tísni nebo kohokoliv dalšího, tak se může u těch organizací zeptat. Samozřejmě je nejdůležitější, aby lidé pomáhali způsobem, kterému nejvíce věří. Chápu, že se lidé bojí o své peníze, na druhou stranu mám za to, že jde o natolik renomované organizace, které moc dobře vědí, jak mají s humanitární pomocí pracovat,“ doplnil pro server iROZHLAS.cz Krupa.
