10 000 za podnět. Úřad zpoplatnil oznámení podezřelých zakázek, počet stížností klesl na minimum

Antimonopolní úřad se potýká s prudkým poklesem hlášení podezřelých zakázek. A to od loňského října, kdy za každý podnět musí oznamovatel zaplatit deset tisíc korun. Ukazují to čísla spolku Oživení, podle kterého se snížila akceschopnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jeho předseda Petr Rafaj (dříve ČSSD) ale kritiku odmítá. Správní poplatek prý jen odfiltroval obstrukční či alibistické podněty takzvaných věčných stěžovatelů.

Praha/Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. | Foto: Fotobanka Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Správní poplatek deset tisíc korun za podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přinesl loni zákon o zadávání veřejných zakázek. Důvodem byla údajná přehlcenost antimonopolního úřadu. Finanční úplatu za každé hlášení o možných chybách v zadávání zakázek musí oznamovatel platit od loňského října.

Oznamovatel může na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže poslat jeden podnět, ve kterém bude upozorňovat na vícero zadání zakázek. Správní poplatek deset tisíc korun pak musí zaplatit za každou veřejnou zakázku, kterou ve svém podání zmiňuje.

Na to, jak poplatek od té doby ovlivnil počet podávaných podnětů, se zaměřil spolek Oživení. Pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím si vyžádal přesné počty hlášení, které úřad od zpoplatnění žádostí obdržel. 

Řečí čísel: antimonopolní úřad obdržel od zpoplatnění podnětů v loňském říjnu do letošního května celkem přesně 364 hlášení (viz graf níže). Jenže za 311 takových hlášení oznamovatelé desetitisícový poplatek neuhradili. Tyto podněty tak úřad nebere na vědomí a nezabývá se ani tím, zdali obsahují nějaké závažné informace. Za posledních osm měsíců tak úřad řešil pouze 53 zaplacených podnětů k veřejným zakázkám, což představuje průměrně 6,6 podnětu měsíčně.

Pro zvětšení grafu klikněte na obrázek:

Počet podnětů, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel od října loňského roku, kdy došlo ke zpoplatnění hlášení, do letošního května. Data jsou rozdělena na došlé podněty, zaplacené a nezaplacené. | Foto: Český rozhlas | Zdroj: Český rozhlas

Že došlo k poměrně prudkého poklesu, dokládá porovnání s obdobím před zavedením poplatku. Spolek Oživení - opět na základě žádosti o svobodném přístupu k informacím - upozornil, že tehdy dostával antimonopolní úřad průměrně 132 podnětů měsíčně (viz graf níže).

Pro zvětšení grafu klikněte na obrázek:

Počet podnětů, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel do října 2016, kdy došlo ke zpoplatnění podnětu. | Foto: Český rozhlas | Zdroj: Český rozhlas

„Podněty byly pro úřad důležitým zdrojem informací, díky kterému se řešila řada pochybných zakázek. Zpoplatnění podnětu de facto úřad oslepilo,” kritizuje poplatek Martin Kameník ze spolku Oživení, které se zaměřuje na korupci a problematiku střetu zájmů. 

Obstrukce, alibismus a škodolibost

Podle předsedy antimonopolního úřadu Petra Rafaje (dříve ČSSD) je ale na hodnocení zatím brzy. Není prý navíc ani jisté, zdali za poklesem skutečně stojí desetitisícový poplatek, nebo třeba aktuálně dobrá ekonomická situace. V této příznivé době nemá veřejnost podle jeho slov potřebu stížnosti podávat, protože zakázek je dost.

Pokles jako takový ale Rafaj připouští a pochvaluje si ho. „Ubyly nám hlavně podněty, které byly podávány z alibismu, opravdu škodolibé či případně obstrukční. To zmizelo,“ řekl předseda antimonopolního úřadu pro server iROZHLAS.cz.

Pro zvětšení grafu klikněte na obrázek:

Vývoj podnětů k antimonopolnímu úřadu před a po zpoplatnění, období leden 2016 až květen 2017. | Foto: Spolek Oživení | Zdroj: Spolek Oživení

Odmítl však komentovat, zdali je poplatek deset tisíc korun nepřiměřený. Pro úřad je důležité pouze to, jestli oznamovatel deset tisíc zaplatil, pak se úřad teprve hlášením zabývá.

Podobně pak předseda Rafaj odmítá i to, že by sítem desetitisícového poplatku propadly i relevantní podněty s takovými informacemi, kvůli kterým by úřad nakonec řízení třeba i zahájil. „To nejsem schopen posoudit, úřad se tím nezabývá. Spekuloval bych. Myslím, že poplatek nebrání podání podnětu,“ říká Rafaj.

Podle Ladislava Minčiče, ředitele odboru legislativy, práva a analýzy v Hospodářské komoře, by výše správního poplatku měla přihlížet k nákladnosti příslušného správního řízení, zároveň pak má ale nepochybně i regulatorní funkci.

„Případné změny výše správních poplatků bývají výsledkem vlivu obou zmíněných faktorů. Podnět je sice pro příslušný správní úřad i obecným zdrojem informací, je však zejména impulzem k zahájení dalších úkonů v příslušném řízení – úřad zpravidla musí nějak reagovat, což však může být nákladné a může vést i k paralyzaci jeho práce. Na druhé straně by poplatky neměly svou případnou nepřiměřenou výší úplně odradit od jakéhokoliv podání, neboť ke zpracování podání je úřad vlastně zřízen,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz Minčič.

Zdroj informací

Podle spolku Oživení ale úřad přišel o důležitý zdroj informací pro svou dohledovou činnost, což mu ztěžuje odhalovat a trestat porušování zákona. Podle Rafaje má ale instituce informací dostatek: sleduje prý zprávy v médiích i „jiné zprávy o tom, co se kde děje“.

„Jsme přesvědčeni, že zpoplatnění podnětů je nejen hloupé, ale zároveň i protiústavní. S úřadem se nyní o poplatek soudíme a doufáme, že dospějeme až k Ústavnímu soudu,“ komentuje to právník Oživení Marek Zelenka.

Oživení totiž loni v prosinci podalo na antimonopolní úřad žalobu. Desetitisícový poplatek podle spolku zasahuje do ústavou garantovaného petičního práva.

„Ústavní soud již dříve judikoval, že výkonem petičního práva je například podání trestního oznámení. Rozdíl mezi podáním trestního oznámení a podnětu k prošetření spáchání správního deliktu shledáváme pouze v míře společenské škodlivosti. Jen stěží si lze představit situaci, kdy by poplatkovou povinností bylo zatíženo podávání trestních oznámení,“ zdůvodnilo svůj krok tehdy Oživení.

Obdobnou žalobu na antimonopolní úřad pak letos v červnu vyřídil Krajský soud v Brně. Protikorupční organizace Transparency International v ní mimo jiné argumentovala, že to, zda se úřad bude podnětem zabývat, či nikoli, není možné podmínit finanční úplatou. Případ chtěla organizace pro posouzení, zdali nařízení není v rozporu s ústavním pořádkem, předložit k posouzení Ústavnímu soudu. Soud ale žalobu zamítl.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme