Registr majetku je plýtvání veřejnými penězi, tvrdí Mynář. Zřídíme ho za korunu, nabízí firma
Zřídit registr oznámení o majetku by podle Vratislava Mynáře bylo plýtvání penězi daňových poplatníků. Počítačový software pro rejstřík lze přitom sehnat v řádech stokorun, maximálně několika tisíc. Anebo jako v případě Poslanecké sněmovny zcela zdarma, protože ho připravilo tamní IT oddělení. Jedna z firem je kromě toho ochotná pro Kancelář prezidenta republiky zřídit registr za symbolickou jednu korunu.
„Není lepší neplýtvat penězi daňových poplatníků, zřizovat registr i přesto, že soud tím rozhodnutím nenařídil zřízení registru. Já se jenom ptám, není to trošku - na tu nezbytně krátkou dobu - účelové?“ uvedl Mynář v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Hradní kancléř tak reagoval na rozsudek Městského soudu v Praze, ve kterém mimo jiné stojí, že Kancelář prezidenta republiky „je ve vztahu ke svému vedoucímu evidenčním orgánem a musí zajišťovat podle zákona o střetu zájmů zpřístupnění registru oznámení“.
Mynář tedy tvrdí, že by "registrační místo na Hradě" zatížilo peněženky daňových poplatníků. Jak ovšem vyplývá z ankety Zpravodajského webu Českého rozhlasu mezi státními institucemi a dalšími úřady, náklady na registr nijak vysoké nejsou. Měsíčně se pohybují v desítkách korun. Jedna z oslovených firem ho dokonce Hradu nabízí za symbolickou jednu korunu.
Ale postupně: podle předsedkyně senátu Ludmily Sandnerové je hradní kancléř nejen povinen odevzdávat oznámení podle zákona o střetu zájmů, ač jeho funkce není v normě výslovně vyjmenována. Kancelář prezidenta republiky musí zároveň dle názoru senátu toto oznámení evidovat a zpřístupňovat tak, jak ukládá zákon (celý rozsudek najdete ZDE).
„ „Žalovaná (Kancelář prezidenta republiky) tak je ve vztahu ke svému vedoucímu evidenčním orgánem a musí zajišťovat podle zákona o střetu zájmů zpřístupnění registru oznámení.“ “
Střet zájmů veřejných funkcionářů
Oznámením podle zákona o střetu zájmů musí příslušní veřejní funkcionáři hlásit majetek a oznamovat příjmy, dary či závazky. Ukládá jim to zákon o střetu zájmů z roku 2006, jehož smyslem je regulovat střet veřejného zájmu se zájmem konkrétního zvoleného politika. Tedy kontrolovat, jaký majetek politik za dobu výkonu své funkce nabyl.
Zpravodajský web Českého rozhlasu se proto zeptal, kolik zřízení registru pro oznámení podle zákona o střetu zájmů stojí a nakolik je jeho obsluha administrativně náročná.
"Jde o dálkový přístup do databáze přiznání, kam se občan, který předtím osobní žádostí získá přístupové údaje, přihlásí, a tam si pak může vložená přiznání a údaje k nim prohlížet," popsal Oldřich Kužílek, poradce pro Otevřenou společnost. "Je to tedy podobné, jako když se třeba přihlásíte do svého účtu v e-shopu a prohlížíte si historii svých nákupů a faktur," doplnil ještě.
Jeho slova potvrzuje Roman Žamboch, ředitel tiskového odboru Poslanecké sněmovny. Ta spravuje registr oznámení pro poslance, členy vlády či vedoucí ústředních orgánů státní správy. Náklady na zřízení rejstříku zde byly dokonce nulové.
Majetkový striptýz? Jako správný hospodář se musím ještě někde zeptat, hodnotí rozsudek Mynář
Číst článek
"Databázový program (…) vytvořili odborníci ze sněmovního IT oddělení, tedy bez jakýchkoli pořizovacích nákladů. Stejně beznákladově probíhá i provoz tohoto systému, o nějž se kromě IT oddělení stará sekretariát mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny," popsal pro Zpravodajský web Českého rozhlasu Žamboch. Registr je veřejný a podle Žambocha má "každý právo do něj bezplatně nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy".
Minimální náklady na pořízení a spravování registru má například i Krajský úřad Pardubického kraje. Mluvčí Dominik Barták dokonce pořizovací částku označil za zanedbatelnou. A pokud jde o personální zatížení, to má podle něj "kampaňovitý charakter".
"Vedle toho, že na krátkou dobu 'zaměstná' každého, kdo je povinován podat oznámení, tak plněním úkolů ve věci vedení registru byli ředitelem pověřeni zaměstnanci zařazení do právního oddělení. Vytíženost při plnění těchto úkolů, v porovnání s jejich ostatní činností, je minimální," popsal chod systému Barták. "A to i z toho důvodu, že v případě zájmu bylo možno zřídit dálkový přístup k údajům vedeným v registru."
Registr za symbolickou jednu korunu
Pro několik obcí zajišťuje fungování firma Webhouse. Podle jednatelky Jitky Savické se modul nainstaluje během několika minut a jeho následná obsluha není vůbec náročná. „Je intuitivní. Když to zvládá několik set uživatelů, tak to zvládne každý. Navíc poskytujeme i školení,“ uvedla pro Zpravodajský web Českého rozhlasu. Pořizovací cena je v řádech stovek korun, případně několika tisíc, měsíční licence podle jejích slov v řádech desítek korun.
„Jsme ochotni pro Kancelář prezidenta republiky zřídit tuto službu za symbolickou jednu korunu bez DPH,“ doplnila ještě Savická.
Kancléř Mynář nemá exkluzivní postavení, ať Hrad zpřístupní jeho majetkové přiznání, píše soudkyně
Číst článek
„Zajímavé, tak já navrhnu, aby to zřídila i pro ministerstvo spravedlnosti za jednu korunu. To jsou stejné státní prostředky od daňových poplatníků. To by bylo super,“ reagoval na nabídku kancléř Mynář.
Zdůraznil, že chce postupovat přesně podle zákona a počkat na rozhodnutí o kasační stížnosti, kterou kvůli zmíněnému rozsudku Městského soudu v Praze podal.
„My se musíme dotázat, co to rozhodnutí principiálně znamená. Jestli nám soud nařídí zřídit registr na ty tři čtyři měsíce, než se to přesune na ministerstvo, někdo mi to musí uložit. Výklad soudkyně je trochu nad zákon, myslím, že vykládá něco, co v zákoně není. Žádný zákon neurčuje, že Kancelář prezidenta republiky má mít zřízen registr. To v žádném rozhodnutí není. A já se ptám, co po mně soud chce. Musí mi to striktně říct,“ uvedl kancléř Mynář.
Kancelář prezidenta republiky podle jeho slov nemá vlastní IT oddělení, a mimo jiné proto se bojí případných trestních oznámení kvůli špatnému hospodaření. „Kancelář prezidenta republiky stejně jako moje osoba vždycky bude dodržovat všechny zákony, které se nás týkají,“ doplnil ještě pro Zpravodajský web Českého rozhlasu.