Proočkovanost klesá i kvůli mýtům na internetu, vedlejších účinků je nepatrně, říká doktorka
V Česku klesá v posledních letech proočkovanost, tedy podíl očkovaných proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Dostal se už pod hranici, která zajišťuje ochranu před šířením nemoci. Uvedla to v pátek místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová ve vysílání Radiožurnálu. Její pohled na věc sdílí i další lékaři.
Situace na tomto poli se už dostala do skutečně vážného a znepokojivého bodu, je to tak?
Bohužel musíme tuto zprávu sdělit i veřejnosti. Ukazuje se, že ta čísla se opravdu dostala pod hranici, kdy bychom byli schopni říct, že se nám tady vyvolavatel onemocnění spalniček šířit nebude. Ta čísla samozřejmě říkají, v jakém procentu máme očkovanou dětskou populaci. Týká se to dvoudávkového schématu. Jestliže budeme hovořit pouze o první dávce, tam číslo může být o malinko vyšší. Na druhou stranu víme, že odhadem minimálně více než 10 procent dětí určitě očkováno nebylo.
Čísla se vyvíjí v trendu, stále klesají. Jsem ráda, že tento víkend budeme mít možnost vidět nová data, která bude získávat průběžně systém přes informace zdravotních pojišťoven tak, abychom mohli urychleně reagovat.
Čemu tedy připisujete stav, na který jste upozornili?
Sledujeme trend určitého váhání rodičů. Bohužel se šíří po internetu informace, které je spíš odrazují od očkování. Lékaři, především pediatři, jsou čím dál více vystavováni otázkám, na které musí odpovídat a vysvětlovat rodičům prospěšnost systémů očkování.
Je to také pravděpodobně vinou, že jsme se těch nemocí přestali bát. Že se domníváme, že ty nemoci nejsou. Někteří se chovají jako černí pasažéři – spoléhají na zodpovědnost ostatních, že se nám tady vyvolavatele nemocí šířit nebudou. Bohužel, aktuálně jsme svědky toho, že se nám vrátily spalničky. A vytváří to celou řadu problémů v praxi lékařů.
Spalničky jsou vážné onemocnění, varují lékaři. Proočkovanost stále klesá, nemoc se nyní může šířit
Číst článek
Žádné kampaně nebo varování tedy nezabírají? Nebo je to i tím, že se odborníkům nedaří přesvědčivě vysvětlovat, proč by se tato věc neměla podceňovat nebo zanedbávat?
Není to jenom problém České republiky. Diskutuje se na celé řadě fór, ať už na úrovni Evropské unie, ale i v zahraničí. Nedávno čelili velké epidemii i ve Spojených státech. Je to také tím, že se domníváme, že se všechno dá koupit za peníze. Jsme spokojeni s tím, čeho jsme dosáhli. A nejsme připraveni na to, že se nám taková zdravotní rizika mohou v dnešní době vrátit.
Bagatelizujeme riziko, které znaly předchozí populace. Víme, že starší generace se setkávaly s tím, že děti umíraly v rodinách. Měly obvykle i více dětí. V dnešní době, když je dítě závažně nemocné, všichni se snažíme udělat všechno pro to, abychom ho zachránili. A jestli se nám vrátí do populace spalničky, budeme čelit tomu, čemu jsme se domnívali, že nebudeme už muset.
Jakou roli v tomhle směru může hrát fakt, že se zdrženlivě k vakcínám stavějí i někteří lékaři? Na kolik rozšířený jev to je?
Já se s tím setkávám pouze u kolegů, kteří sami neočkují a té problematice příliš nerozumí. Tak jako já nerozumím chirurgii, a těžko bych se dokázala vyjadřovat k oborům, kterým se nevěnuji. Stejně tak se může stát, že se bude bagatelizovat vliv plošné vakcinace. Samozřejmě budeme všichni rádi, když tady budeme mít nějaké odborné materiály, které ideálně bude garantovat stát, ten má odpovídat za ochranu veřejného zdraví.
Diskutujeme vznik jakéhosi portálu, kde by tyto informace, včetně vyvracení určitých mýtů o očkování, měly být dostupné všem, aby si skutečně přečetli publikace, které jsou založeny na vědeckých výzkumech.
Do jaké míry jsou podloženy pochybnosti o vedlejších účincích vakcín?
Můžu říct, že v současnosti je v České republice hlášených reakcí po očkování řádově 0,01 % jakýchkoli, které se hlásí. Reakce mohou hlásit nejen lékaři, ale i rodiče – laici. A přesto ta čísla jsou takto malá. V těchto číslech nejsou závažné reakce, jsou tam i reakce, které jsou velmi nevýznamné – zvýšená teplota, jiné příznaky – a správně se má sledovat veškerý výskyt reakcí. Sytém je postavený na tom, aby zachytil jakýkoliv bezpečnostní profil.
Nedůvěra v očkování je pseudoinformovanost, říká náměstek ministra zdravotnictví Prymula
Číst článek
Není to sledováno jenom na úrovni České republiky, jsou to data z celého světa. A vyhodnotí-li systém určité bezpečnostní riziko, tak se podnikají kroky, které by měly být zacíleny na to, aby mohla být veřejnost bez obav a považovala očkování za bezpečné.
Do jaké míry je momentální situace vážná, pokud jde o výskyt spalniček ať už ve stádiu epidemie? Hlášeny jsou už i v řadě dalších unijních států, světová zdravotnická organizace ji označila za panevropskou hrozbu.
Domnívám se, že toto varování je na místě. Měli jsme možnost slyšet i informace lékařů, kteří pracují na infekcích. Jejich denním chlebem jsou v současnost spalničky a chřipka. Obě jsou nemoci, kterým dokážeme předcházet očkováním.
Jsou to nejen obrovská rizika pro jednotlivce a další osoby, kteří se s touto nákazou setkají, ale i náklady pro celý zdravotní systém na péči, kterou budeme muset vynaložit.
Obáváme se toho, aby zdravotníci mohli poskytovat svoji péči. Tento týden se zvažuje možnost očkovat i lékaře urgentních příjmů, tak aby nemuseli odcházet z práce po dobu inkubační lhůty a mohli vykonávat svoji činnost. To jsou všechno věci, se kterými jsme se domnívali, že už se nikdy nesetkáme a právě ta vysoká míra proočkovanosti je tou ochrannou bariérou.
