Mezi Čechy roste obliba dálkového bruslení po přírodních ledových plochách

Na rybnících se v Česku bruslí už dlouho, do módy ale nyní přichází i bruslení na dlouhé vzdálenosti, třeba na zamrzlých přehradách. Stále ale ještě není tak populární jako ve Švédsku a Nizozemsku, odkud k nám přišlo. Zatímco Nizozemcům klima příliš nepřeje a dostatečně pevný led je u nich spíš výjimkou, než pravidlem, Seveřané vyrážejí na zamrzlé moře už od října.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bruslařská dráha na Lipně | Foto: Miroslav Tichák

Asi nejlepší podmínky pro dálkové bruslení jsou v Botnickém zálivu, což je nejsevernější část Baltu, vklíněná mezi Švédsko a Finsko. Led tam bývá desítky centimetrů silný, a co je hlavní výhoda, málokdy na něj napadá sníh. A když už napadne, odfouká ho vítr. Odpadají tím obtíže s protahováním trasy, které by její délku omezily.

Někomu stačí zajezdit si jen pár hodin, lze se ale přidat se skupině, která absolvuje několikadenní přejezd, od chaty k chatě. Za den se bez problémů ujedou desítky kilometrů.

Přehrát

00:00 / 00:00

bruslení.mp3

Komu by Švédsko přišlo moc z ruky, může si to namířit opačným směrem, do Rakouska. Od prosince do března je k dispozici upravovaná dráha u jezera Weissensee, mají dokonce i stánky s občerstvením. Na přelomu ledna a února tam pořádají závody na tratě dlouhé od 50 do 200 kilometrů, zrovna příští víkend se jeden pojede.

Při bruslení na neprověřené ploše je dobré patřičně se vybavit - kolem krku si pověsit bodce a v extrémním případě klidně navléknout i plovací vestu, říká milovník dálkového bruslení a organizátor akcí Václav Šatava:

„Když už se stane, že se přeci jen proboří, tak bodce, které má pověšené na krku, použije k tomu, aby se vytáhl zpátky na led.“

Bodce se hodí i těm, kdo nevyrazí bruslit zrovna na některé tatranské pleso, jezero v Dolomitech nebo na Bajkal. K tomu, aby se člověk dokázal vyškrábat z vody zpátky na kluzký led, stačí dva hranolky ze dřeva, podomácku doplněné dlouhými hřebíky, ale poslouží i obyčejný šroubovák.

Jitka Malá, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme