Přehled tisku: nová parkoviště, nákupy v Polsku a lithium

Deníky ve čtvrtek píšou o tom, jak se mění pohřební i nákupní zvyklosti v souvislosti s blížícím se svátkem zesnulých. Tématem je také lithium, které podle Práva zatím nedokáže zpracovat žádná firma na světě.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Parkoviště u pardubického Albertu | Foto: Honza Ptáček

MF Dnes 

Česká města chtějí po státu přes miliardu korun na stavbu záchytných parkovišť. Všímá si toho Mladá fronta Dnes. Pořád víc měst řeší problémy s hustou dopravou v centru. Chtějí proto lidem umožnit, aby častěji auta odstavili na předměstí a dál pokračovali městskou hromadnou dopravou.

Peníze na parkoviště a terminály hromadné dopravy chtějí třeba Český Těšín, Vsetín, Litoměřice nebo středočeské Pečky. V součtu města po ministerstvu pro místní rozvoj sice požadují přes miliardu, stát jim ale může dát jen asi 600 milionů. Všichni žadatelé tak podle listu peníze určitě nedostanou.

Už loni přitom stát na nová odstavná parkoviště a zastávky vlaků a autobusů dal skoro 800 milionů. Kromě klasických parkovišť pro auta začínají v Česku vznikat taky netradiční projekty. Jde o parkoviště se zkratkou B+R, kde lidé můžou zaparkovat kolo a dál pokračovat hromadnou dopravou. Podobná parkoviště chtějí z dotací postavit třeba v Českém Brodě nebo v Kolíně.

Lidové noviny

V Česku se mění pohřební zvyklosti, píšou Lidové noviny. Stále víc lidí se totiž nechce starat o hrob nebo chodit do kolumbária. A tak místo toho volí rozptýlení popele. O rozptyl je teď v Česku takový zájem, že pozůstalí musí na pohřby někdy čekat dokonce déle než dva týdny.

Devět novinek v pohřbívání nebožtíků. Co přinese zákon z pera ministryně Šlechtové?

Číst článek

Lidové noviny taky upozorňují, že na rozptylových loučkách se smí popel rozptylovat od dubna do října. Někteří lidé proto jsou podle deníku ochotní na obřad čekat i měsíce. Pořád více lidí má zájem také třeba o to, aby pozůstalí popel rozptýlili například na zahradě domu, kde se narodili. V takovém případě nemusí stát žádat o povolení, rozptýlení popela na vlastním pozemku je zcela legální.

Nárůst zájmu o rozptyl popela může být podle Lidových novin způsoben mimo jiné tím, že to je docela levný způsob pohřbu. Stojí většinou okolo dvou tisíc korun. Klasická kremace nebo pohřeb do země přitom pozůstalé vyjde na asi 25 tisíc korun. Další peníze pak lidé dají za místo pro hrob, například v Praze to je ročně 120 korun za metr čtverečný.

Deník

Tisíce Čechů před svátkem zesnulých míří na trhy do Polska. Podle regionálního Deníku tam jezdí na nakupovat květiny, věnce a svíčky. Na tamních tržnicích je větší výběr a nižší ceny, a to až o polovinu. Do Polska jezdí hlavně lidi z pohraničí, třeba z okolí Ostravy.

Nejvíc Čechů v Polsku podle ankety mezi prodejci kupuje umělé i živé květiny, hlavně chryzantémy. Třeba za květináč střední velikosti na tamní tržnici lidé zaplatí mezi 50 a 80 korunami. A za podobnou cenu se stejně kvalitní zboží podle deníku v tuzemských obchodech sehnat nedá.

První nápor českých zákazníků polští prodejci zažili o minulém víkendu a v těchto dnech mají také velké tržby. Podle polských prodejců si Češi na polské trhy navykli jezdit už před mnoha lety. A nakupují tam prakticky každoročně. Podle oslovených stánkařů je neodradila třeba ani ekonomická krize.

Hospodářské noviny

Sportovní svazy ztrácí moc nad penězi od státu, to je titulek Hospodářských novin. Ty píšou o tom, že od začátku příštího roku začnou platit nová pravidla pro rozdělování peněz do sportu. Dotace budou nově dostávat přímo ti, kdo je utratí a ne zastřešující svazy.

Sportovní kluby dostanou první část nově zkontrolovaných dotací

Číst článek

Podle Hospodářských novin vznikne problém třeba v dotačním programu, ze kterého do sportu jdou peníze na údržbu sportovních zařízení. Ministerstvo podle nových pravidel peníze může poslat jen příjemcům s celostátní působností. A to malé regionální sportovní oddíly nejsou. Podle místopředsedy České unie sportu Marka Hájka stát tímto krokem prokázal, že úředníci neví, jak sport v praxi funguje.

O peníze z programu můžou dál žádat i velké svazy - například Česká unie sportu. Změna ale bude v tom, že už peníze nebudou moct přeposlat nikam dál. Podle Hospodářských novin změnu pocítí tisíce sportovních klubů. Ministerstvo školství, pod které sport spadá, si od novinky slibuje, že bude moct lépe kontrolovat, kdo peníze dostává. Změny ve financování sportu ministerstvo prosadilo poté, co policie začala vyšetřovat bývalého předsedu Fotbalové asociace Miroslava Peltu a další funkcionáře.

Právo

Na světě zatím není žádná firma, která by dokázala zpracovat zásoby lithia podobné těm, které jsou v Krušných horách. Podle deníku Právo tak teď není možné říct, jestli se těžba suroviny v Česku vůbec vyplatí. Zjistit by se to mohlo při takzvaném poloprovozu, tedy při zkoušení laboratorních metod v praxi.

V Krušných horách se vyskytuje velice specifický druh lithné rudy. Vědci z ní umí čisté lithium zatím vyrobit jen v laboratorních podmínkách. Průmyslově to ještě nikdo nezkoušel. Právě k tomu by sloužil takzvaný poloprovoz. Zatím však není jasné, kdo by ho zaplatil. Investor by mohl pokusnou průmyslovou linku na zpracování krušnohorské lithné rudy postavit třeba v průmyslovém areálu poblíž ložisek.

V úvahu podle deníku Právo připadá taky možnost, že se ruda z Česka bude k pokusům vozit do specializovaného provozu. Poloprovoz bude stát řádově stovky milionů korun. A až při něm se zjistí, jak drahé by bylo lithium v Česku těžit a jestli by jeho dolování v Krušných horách bylo výnosné.

Jiří Svatoš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme