Nejedná se o neúspěch, tvrdily úřady. Teď dávají od žaloby kvůli Babišově střetu zájmů ruce pryč
- Představitelé dosluhující vlády si od tohoto rozhodnutí slibovali rozuzlení, zda Andrej Babiš (ANO) je, nebo není ve střetu zájmů. Výsledkům unijního auditu totiž nevěří.
- Řeč je o dotaci pro firmu Fatra z koncernu Agrofertu. Ta měla být nástrojem, jak spor dostat před soudní dvůr Evropské unie.
- Proto před pěti měsíci úřady záměrně požádaly o proplacení dotace pro Fatru Evropskou komisi. A to ačkoliv má aktuálně Agrofert v Bruselu stopku.
- Když přišlo v srpnu zamítnutí žádosti, české politické špičky tvrdily, že konečně mohou podat žalobu. Ta ale dosud neexistuje. A úřady od ní dávají ruce pryč.
„Díky tomuto dopisu Česká republika získala žalovatelný akt, který bude moci být Českou republikou napaden s cílem získat rozsudek Soudního dvora EU.“
Risk s dotací pro Fatru nevyšel. Brusel navíc kvůli střetu zájmů hrozí stopkou pro další platby
Číst článek
Tak mimo jiné okomentovalo ministerstvo financí dopis z 11. srpna, kterým Evropská komise tzv. pozastavila platební lhůtu dotace pro Fatru. Zjednodušeně řečeno řekla, že dotaci neproplatí.
Nyní uběhly už více než tři měsíce od momentu, kdy dopis na stoly českých úřadů přišel. A jak to vypadá s žalobou?
Nikdo neví. Jednotlivá ministerstva tvrdí, že rozhodnutí je v rukou jiných resortů. Všechny úřady shodně ukazují prstem na ministerstvo průmyslu o obchodu, pod které fakticky dotace pro Fatru spadá. To ale dává od rozhodnutí ruce pryč.
Proplacení dotace pro Fatru iniciovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, jak server iROZHLAS.cz popsal ZDE. Právě toho se redakce proto v minulých měsících opakovaně ptala, jak je to s žalobou na Evropskou komisi. „Ve věci případné žaloby nepadlo dle informací ministerstva průmyslu a obchodu konečné rozhodnutí,“ uvedl nyní mluvčí resortu Marek Vošáhlík.
„Koordinaci případné žaloby řeší společně všechny dotčené orgány v rámci kohezní politiky,“ dodal, když se server ptal, který úřad by tedy měl rozhodnout o podání žaloby.
Kdo rozhodne?
Jenže další „dotčené orgány“, které mluvčí zmiňoval - tedy ministerstva pro místní rozvoj, financí a zahraničí -, tvrdí něco jiného. „Ministerstvo pro místní rozvoj v přípravě žaloby nemá žádnou roli,“ uvedl mluvčí resortu Vilém Frček.
Dotace pro Fatru
Ministerstvo průmyslu a obchodu dotaci pro Fatru ve výši 547 tisíc korun proplatilo ze státní kasy letos v únoru. Bylo to tedy v době, kdy měly být dotace pro holding Agrofert kvůli auditnímu řízení ke střetu zájmů pozastaveny. Resort pak letos v květnu přišel s tím, že Fatra poslouží jako „pilotní projekt“ na otestování střetu zájmů.
„I nadále platí, že návrh dalšího postupu je primárně na rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu, případně ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí,“ napsal pro změnu mluvčí ministerstva financí Šimon Blecha.
A podle ministerstva zahraničí je rozhodnutí na všech dříve zmíněných resortech. „Ministerstvo zahraničních věcí zpracuje žalobu pouze v případě, že dostane takové zadání. Samotné podání záleží na dotčených orgánech kohezní politiky (v tomto případě ministerstvu průmyslu a obchodu, ministerstvu financí a ministerstvu pro místní rozvoj),“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí Eva Davidová.
Čas pro podání žaloby a případný verdikt soudu se krátí. Takzvané pozastavení platební lhůty, o kterém fakticky rozhodla v případě dotace pro Fatru Evropská komise, trvá jen šest měsíců a lhůta tak uplyne v únoru. Na podání žaloby tedy bylo od začátku velmi málo času a pravděpodobnost, že by navíc v této půlroční lhůtě soud stihl rozhodnout, byla už v srpnu mizivá.
Sám náměstek ministerstva zahraničních věcí Martin Smolek v expertize, o které server iROZHLAS.cz informoval ZDE, napsal, že verdikt může padnout nejdříve v roce 2023. „Jinými slovy, rozsudek tribunálu o jakékoli případné žalobě lze očekávat nejdříve v roce 2023, při podání kasačního opravného prostředku lze rozsudek soudního dvora očekávat nejdříve v roce 2024, spíše však v roce 2025,“ uvedl.
V té době už v Česku bude jiná vláda. Ta zájem o kauzu premiéra Babiše nejeví. „Státní aparát placený z peněz daňových poplatníků nemá sloužit soukromému byznysu, ale občanům Česka. To říkáme dlouhodobě, a tak budeme přistupovat k veškerým sporům mezi Českou republikou a Evropskou komisí,‘napsal iROZHLAS.cz šéf ODS a kandidát na budoucího premiéra Petr Fiala.
Navíc od začátku nebylo ani jisté, zda tzv. „pozastavení platební lhůty“ žalovat půjde. Opět to byl totiž náměstek Smolek, který to ve své analýze zpochybnil. „Žaloba proti aktu, kterým dochází k přerušení platební lhůty, tedy nemůže reálně dosáhnout sledovaného účelu (získání odpovědi na to, zda je výklad paragrafu 4c zákona o střetu zájmů zastávaný Komisí správný, či nikoli, pozn. red.),“ napsal v dokumentu.
Když v srpnu server iROZHLAS.cz napsal, že neproplacení dotace pro Fatru je vlastně prohrou pro české úřady a že ke kýžené žalobě nepovede, úřady to odmítly. „Informace v některých médiích, že reakce Evropské komise je z hlediska ČR neúspěchem (….), se nezakládají na pravdě a nemají oporu ve znění dopisu,“ napsal tehdy mluvčí resortu financí Michal Žurovec. Proč se tedy nyní s podáním žaloby otálí, není jasné.
Další dopis z Bruselu
Nakonec ale nemusí být ani co žalovat. Úředníci ministerstva by v případě Fatry měli zrušit finanční podporu z veřejných zdrojů. 16. září totiž dorazil na ministerstvo průmyslu další dopis. A v něm Evropská komise zjednodušeně řečeno požadovala, aby byla dotace zcela vyjmuta z evropského financování.
„Podle informací útvarů Komise české orgány nezbytné finanční opravy této nesrovnalosti dosud neprovedly,“ napsal šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Mark Lemaitre v dopise, který má iROZHLAS.cz k dispozici.
Odpověď, jak s dotací pro Fatru dál naloží, chtěl do poloviny listopadu. „V souvislosti s tím se české orgány žádají, aby do dvou měsíců od obdržení tohoto dopisu předložily své připomínky k problémům uvedeným v tomto dopise a podaly zprávu o provádění nezbytných finančních oprav zjištěné nesrovnalosti.“
Mluvčí Vošáhlík potvrdil, že odpověď do Bruselu úředníci ministerstva průmyslu odeslali včas. Jaký byl její obsah, ale nechtěl komentovat. Pokud Lemaitrovi vyhoví a dotaci pro Fatru vyjmou z unijního financování, důvod pro žalobu opět fakticky nebude, protože žádost o proplacení dotace pro Fatru i její následné zamítnutí bude bezpředmětné.
Z Bruselu přišel varovný dopis: Kontrolujte střet zájmů a svěřenské fondy, jinak pozastavíme dotace
Číst článek
Resort průmyslu přitom nemá příliš na výběr. Komise už několikrát pohrozila, že může tok peněz z Bruselu úplně stopnout. Naposledy právě v dopisu z poloviny října. „V návaznosti na Vaši odpověď nebo při nezaslání odpovědi do dvou měsíců od obdržení tohoto dopisu může Komise (…) na základě informací, které má k dispozici, neprodleně přijmout prováděcí rozhodnutí o pozastavení průběžných plateb souvisejících s dotčeným programem.“
Obdobné upozornění přitom obsahoval už dopis z poloviny srpna, v němž Evropská komise informovala o neproplacení dotace pro Fatru. Na konci srpna pak přišel do Česka dokonce varovný dopis: v něm bylo jasně napsáno, že kontrola střetu zájmů není dle Bruselu dostatečná, a pokud se nezlepší, tok peněz z evropských fondů se může pozastavit.
Evropská komise v konečné auditní zprávě potvrdila, že premiér Andrej Babiš (ANO) porušuje české a evropské zákony, protože nadále ovládá holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Ten na ně podle zprávy nemá nárok. Česko se proti závěrečné zprávě už nemůže odvolat. Babiš střet zájmů odmítá.
