Svobodný svět je na ústupu a naše moralizování nefunguje. Musíme se bránit, tvrdí poradce premiéra
S nástupem Václava Havla do prezidentského úřadu se jedním z ústředních témat české zahraniční politiky stala lidská práva. Jak je tomu dnes – 35 let po sametové revoluci? „Ze strany Václava Havla to bylo osobní. Myslím, že lidskoprávní agenda stále úplně neodešla. Ale svobodný svět, který byl v 90. letech na vzestupu, je na ústupu a my se musíme bránit,“ zdůrazňuje poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Víc než kdy dříve je proto nutné udržet jednotu západního svobodného světa, protože jinak ho ten nesvobodný převálcuje.
Poslechněte si další díl podcastu Chyba systému, tentokrát s Tomášem Pojarem, poradcem premiéra pro národní bezpečnost
„V našem zájmu je, aby transatlantická spolupráce pokračovala a nevysilovali jsme se obchodními válkami. Protože jediný, kdo by tomu tleskal, by byli diktátoři celého světa,“ dodává v podcastu Chyba systému, který se tentokrát natáčel živě před publikem.
Pojar oceňuje, že nově zvolený americký prezident získal ve volbách silný mandát, což je pro svobodný svět dobrá zpráva.
Novinářka Apolena Rychlíková souhlasí, že Česko bude muset s Donaldem Trumpem jednat. Český premiér by ovšem podle ní měl být schopen deklarovat, že mu není lhostejný osud žen, které v USA umírají kvůli přísné protipotratové legislativě, nebo dehumanizační rétorika vůči migrantům.
„Když se tyto věci dějí v zemích, které právem označujeme za nesvobodné, tak se politici předhánějí, kdo obleče více triček s obrázkem Václava Havla a napíše tvrdší odsouzení toho, co se v dané zemi děje v oblasti lidských práv. Ale když to dělají naši spojenci jako USA, Izrael nebo další státy, tak mlčíme a tváříme se, že se nic neděje,“ kritizuje.
38:02
Chci být dál slyšet, ale na TikToku tančit nehodlám, říká Jourová. Jak hodnotí svoji bruselskou dekádu?
Číst článek
„Petr Fiala nemoralizuje. Ani směrem ke Spojeným státům, ani k Izraeli, Saúdské Arábii, Číně, ani nikomu dalšímu. A jako Západ bychom měli být pokornější. Taháme za kratší konec provazu, a čím je ten svět vzdálenější, tím méně naše moralizování funguje,“ kontruje Pojar s tím, že rozhodování o otázkách potratů nebo migrace je na Američanech.
Česko, Trump a Ukrajina
Podle poradce premiéra pro národní bezpečnost musíme vedle pokory také jako Západ vědět, co chceme, a snažit se uchovat si vlastní svobodu, případně pomoci těm, kdo ji také chtějí získat. Nesmí se to ovšem přehánět, protože to jinak vede k pravému opaku.
Pozitivně hodnotí povolební telefonát českého premiéra s Trumpem. „Mile překvapí, že netrval 4 minuty, ale nějakých 14, že se Trump ptá a nikoli káže. A to i v tématu Ukrajiny, o kterém jsme se chtěli bavit, protože je náš bytostný zájem, aby Rusko nevyhrálo a nestálo na slovenských hranicích,“ shrnuje Pojar.
Komentátor David Klimeš namítá, že Česko sice rétoricky podporuje Ukrajinu, ale zároveň nakupujeme z Ruska plyn.
Trump odmítá zveřejnit jména svých dárců. Tomu se dosud nevyhýbal žádný jiný vítěz voleb
Číst článek
„A v době, kdy už snad žádné unijní státy neobcházejí sankce přeprodáváním svého zboží přes Turecko nebo Kyrgyzstán, tak my s Kyrgyzstánem dosahujeme nejvyšších obchodních obratů,“ upozorňuje.
Trumpovi zvlášť vyčítá jeho výkřik, že válku ukončí za jediný den, což podle Klimeše pravděpodobně dopadne jako jiné jeho sliby z prvního prezidentského období. Třeba když tvrdil, že vybuduje zeď na hranicích a zaplatí ji Mexiko.
„Válka je nepochybně dlouhá a sami Ukrajinci si přejí její konec. Vědí, že se nedostanou na mezinárodním právem garantované hranice. Ale za šťastné nepovažuji to, že zde byla shoda na tom, že je to na Ukrajincích. Teď to trošku vypadá, že na něco budou muset přistoupit,“ zamýšlí se komentátor.
Upadající kontinent
Podle Pojara se ale česká pozice nemění a vláda hodlá dál podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit. „Zároveň ale nebudeme bránit příměří. Protože kdyby nastalo dnes, tak bude v lepší situaci než za měsíc nebo za tři,“ podotýká.
1:03:59
Mladí muži a ženy se vzdalují, trend přichází i do Česka. ‚Řeší se identity, ale nejde o válku pohlaví‘
Číst článek
Trump prý ve svém prvním období vedl velmi úspěšnou zahraniční politiku – například za Abrahámovské dohody mezi arabskými státy a Izraelem by kdokoli jiný než republikánský prezident získal Nobelovu cenu míru, domnívá se Pojar.
„Je to silný americký prezident. Bez ohledu na to, co si o něm myslíme, tak byl a bude tak vnímán. A silný americký prezident většinou znamená, že je ve světě větší klid,“ poznamenává s tím, že řada amerických prezidentů ovšem musela reagovat na dění ve světě a dělat jinou politiku, než se kterou vyhráli volby.
Primární starostí Evropanů by ovšem měl být jejich vlastní kontinent, který mocensky, vojensky a zejména ekonomicky slábne.
„Věnujme se tomu, abychom byli ve světě konkurenceschopní a aby naše síla neupadala a naše svoboda a prosperita byly vzorem pro jiné. Ten, kdo upadá, není vzorem pro nikoho,“ uzavírá Tomáš Pojar.
Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 30. listopadu po 11. hodině a v neděli 1. prosince po 18. hodině.
