‚Byl jsem z toho rozbitý.‘ Teenageři z Ukrajiny v Česku živí rodinu, propadají sítem i bojují o nocleh
Dospívající Ukrajinci jsou v Česku méně integrovaní než jejich mladší krajané. Vyplývá to z výzkumu Hlas Ukrajinců společnosti PAQ Research. Ze zhruba 20 tisíc jich navštěvuje českou střední školu jen 3 368. Co za tím stojí? Mladí uprchlíci čelí kapacitní krizi středních škol i neochotě a šikaně u přijímaček. Pro některé je studium navíc jednoduše luxus. Část živí sebe nebo další příbuzné, v extrémních případech se propadají do bezdomovectví.
„Přijímačky pro mě byly hrozně těžký proces,“ popisuje svůj zážitek s bojem o místo na střední škole šestnáctiletý Jaroslav původem z Charkova.
Jsou ohroženi prostitucí i bezdomovectvím, zažívají šikanu ve školách. Co bude znamenat pro mladé Ukrajince novela zákona Lex Ukrajina? Poslechněte si celý díl podcastu Vlna
„Programuju hry, vytvářím webové stránky. Přihlásil jsem se tedy na obor informační technologie,“ vysvětluje.
Jednotné přijímací zkoušky na střední školy umožňují, aby uprchlíci z Ukrajiny skládali společný test jenom z matematiky a zkouška z českého jazyka se konala formou pohovoru.
„Na každé škole probíhal test z češtiny úplně jinak. I když jsem měl vysoké počty bodů z matematiky, čeština se mi nedařila. Někde chtěli přesnou interpunkci, někde zase čtení s porozuměním. U jednoho pohovoru se po mně vyloženě vozili, že mám špatné koncovky a podobně. Byl jsem z toho úplně rozbitý, milionkrát jsem zažil odmítnutí a chtěl jsem boj o českou školu vzdát,“ líčí Jaroslav.
OVĚŘOVNA: Ukrajinští studenti u ‚přijímaček‘? Nemají rezervovaná místa ani bodová zvýhodnění
Číst článek
Nakonec se dostal na veřejnosprávní střední školu. A na rozdíl od jiných mladistvých uprchlíků z Ukrajiny má štěstí: na školu ho přijali a má stabilní rodinné zázemí, v Česku je s maminkou, babičkou a mladší sestrou. Pomoc jim nabídli příbuzní, kteří už v Česku žijí.
Z hlediska úspěšné integrace do české společnosti a zdokonalení jazyka je účast v českém vzdělávacím systému pro středoškoláky klíčová. Těžkosti okolo přijímaček ale žáky k zapojení příliš nemotivují, velká část jich proto pokračuje v online výuce z Ukrajiny.
Mimo jiné i proto, že ukrajinské středoškolské vzdělání končí o dva roky dřív než to české a starším žákům a žačkám se absolvovat delší vzdělávací proces nevyplatí.
Daria: absolutní samostatnost
V případě velké části teenagerů musí jít studium navíc stranou, někteří z nich totiž na útěku před válkou musí převzít roli živitelů. „Je mi sedmnáct, jsem absolutně samostatná, s maminkou žijeme z toho, co vydělám jako barmanka,“ popisuje Daria.
Firmy o ukrajinské uprchlíky stojí, je ale třeba více podpořit výuku češtiny, míní národní koordinátorka
Číst článek
Ministerstvo práce a sociálních věcí eviduje přes šest tisíc teenagerů, u kterých zaměstnavatel nahlásil pracovní vztah. A nejspíš jich bude pracovat ještě víc. Daria se na českou školu ani nepokoušela dostat, za pár dní ji čeká online maturita na dálku z Ukrajiny.
„Na online hodiny jsem ale nechodila, musela jsem pracovat a něco naspořit. Teď už nechodím ani do práce, žijeme z úspor a já se chystám na maturitu. Pak si najdu jiné zaměstnání,“ vysvětluje.
‚Přestala jsem to zvládat‘
Daria i Jaroslav jsou v Česku s rodinou. Mimořádně zranitelnou skupinu teenagerů tvoří ale ti, kteří jsou v zemi úplně sami. Pokud splňují podmínky a mají mimořádně špatnou sociokulturní orientaci, mohou zažádat o místo v zařízeních pro mladistvé bez doprovodu, jako je pražské Hnízdo, které provozuje Armáda spásy. Zpravidla ale končí na ubytovnách.
Šikana Ukrajinců v Česku se zhoršuje. ‚Souvisí to i s nástupem dezinformátorů,‘ říká právnička
Číst článek
„Máme třicet míst. Kapacita je nedostatečná, musíme mít nastavené velmi přísné podmínky, zbytek jsme prostě nuceni odmítat,“ vysvětluje sociální pracovník Dominik Ertner, koordinátor Hnízda.
Jednou z klientek Hnízda byla Sofia. „Do Česka jsem přišla s maminkou a mladším bratrem, chodila jsem do školy a bydlela na internátu. Maminka se časem rozhodla vrátit na Ukrajinu, já tu zůstala a školu jsem přestala zvládat. S tím jsem přišla o možnost bydlení na internátu,“ popisuje Sofia.
Aktuálně je na Ukrajině, kam odjela skládat maturitu. Zatímco Daria může zkoušku skládat online, Oděsa, odkud pochází Sofia, je považována za bezpečné město a maturita se koná prezenčně.
Lex Ukrajina 5
Prvního července ale vchází v Česku platnost novela zákona Lex Ukrajina 5, která podmínky pobytu pro uprchlíky zpřísňuje.
„Velká změna nastane v podmínkách udělování takzvané solidární domácnosti. Očekáváme, že někteří mladí lidé se kvůli tomu začnou propadat do bezdomovectví. Ostatně se touž děje, chodí za námi lidé, které kvůli změnám pronajímatel vyhodil už předem a skončili na ulici. Je tu společenská poptávka po větší přísnosti, důsledky ale nejsou společensky příznivé,“ přibližuje Ertner.
Dítě jako zranitelný uprchlík, matka ne. Od července se mění pravidla pro ubytování lidí z Ukrajiny
Číst článek
Tísnivé podmínky navíc zvyšují náchylnost mladých lidí k dalším patologickým jevům.
„Do našeho adaptačního centra pro mladé Ukrajince přišel muž a dívkám tu nabízel možnost přivydělat si prostitucí. Ten člověk věděl, že tu jsou lidé v problémech, a využil toho. Bohužel to takhle funguje,“ popisuje Dominika Kopčiková z organizace Post Bellum, která ukrajinským teenagerům zprostředkovává vzdělávací kurzy.
Vadí jí i vysoké nároky na znalost češtiny, které brání mladým Ukrajincům ve studiu. „Mrháme lidským potenciálem i jejich štěstím,“ říká s odkazem na teenagery. „Jsou pak náchylní k sociálně patologickým jevům a je možné, že na tom my jednou budeme biti.“
Poslechněte si celý díl podcastu Vlna, audio je nahoře v článku.
