Děkan Fischer: Na VŠE studují Ukrajinci, Rusové i Bělorusové. A všichni si zaslouží rovné zacházení
„Když je ve škole nějaký problém, tak co uděláme? Zřídíme komisi a přijmeme opatření. A co se tím vyřeší? Nic.“ K této zkušenosti přirovnal postup Západu k napadené Ukrajině jen pár dnů po zahájení ruské agrese Jakub Fischer, děkan Fakulty informatiky a statistiky VŠE. Na VŠE nyní studují studenti různých národností, včetně Rusů a Bělorusů. „Všichni si zaslouží rovné zacházení a přístup ke kvalitnímu vzdělání,“ říká děkan v pořadu Osobnost Plus.
Je to už přes 500 dní, co „nesmyslná ruská válečná agrese na Ukrajině trvá. Situace je stále děsivá. Co se bude dít dál, si netroufám odhadovat, pevně věřím, že nedojde k oslabení podpory Západu ani veřejného mínění,“ říká Fischer.
Na VŠE, kde je Fischer děkanem, studují Ukrajinci, Rusové, Bělorusové i jiní cizí státní příslušníci.
„A všichni si zaslouží rovné zacházení a přístup ke kvalitnímu vzdělání. Jsem rád, že nejen na naší fakultě, ale i na celé VŠE k nim takto přistupujeme,“ popisuje děkan.
Konkrétní poplatek za studium stanovuje vysokoškolský zákon a nezáleží na původu jedince, nýbrž na jazyku studia. „V době, kdy válečná agrese začala, byla na naší fakultě zhruba pětina studentů z Ruska, Běloruska nebo Ukrajiny,“ vysvětluje.
Do Estonska odchází proruští Ukrajinci i protirežimní Rusové, popisuje bývalá zpravodajka v Moskvě
Číst článek
„Pokud má student studijní program v českém jazyce, pak za něj neplatí školné, ať je odkudkoliv. Jestliže studuje v cizím jazyce, tak za něj platí opět bez ohledu na to, odkud je. Například občan Ukrajiny, pokud studuje v českém jazyce, tak školné neplatí. A na druhé straně, pokud se Čech rozhodne, že si chce zaplatit anglický studijní program, tak za něj platí. Takto je to stanovené v zákoně,“ říká Fischer.
Nově příchozí ruští studenti prý ale mají problém získat vízum.
„Nezávisle na invazi se změnily podmínky přijímacího řízení na fakultu – studenti místo přijímaček z matematiky a z angličtiny tak dělají testy obecných studijních předpokladů, jejichž součástí je poměrně náročná zkouška z češtiny,“ míní děkan a dodává, že většina ukrajinských studentů studuje v češtině, takže nic neplatí.
Propad životní úrovně
Česko aktuálně zažívá bezkonkurenčně největší propad životní úrovně. Ten mají podle Fischera na starost klíčoví aktéři neochotní s tím něco dělat.
Složitější cestování do Evropy pro ruské turisty. Státy EU schválily konec zjednodušeného vydávání víz
Číst článek
„Důležité jsou dvě součásti hospodářské politiky, které proti inflaci mohou zasáhnout – politika fiskální neboli nastavení státního rozpočtu a politika měnová čili nastavení úrokových sazeb,“ míní profesor oboru hospodářská politika.
„Není to pouze záležitostí této vlády, ale je potřeba korektně říct, že v ekonomice řada věcí probíhá se zpožděním,“ dodává.
„Silným proinflačním faktorem bylo zrušení superhrubé mzdy, kde bylo řečeno, že bude doprovázeno snížením výdajů. K tomu nějak nedošlo. Poté došlo k velkému nárůstu sociálních výdajů, takže pod tzv. inflační kotlík přiložili všichni, ale nikdo se k němu nehlásí,“ říká.
„Inflace je výsledkem toho, že je v ekonomice více peněz, než kolik se toho vyrobí. V tu chvíli rostou ceny toho, co se prodává, a řada lidí, kteří třeba mají peníze, si může dovolit nakoupit i dražší zboží. Kdyby jej nenakupovali a prodejcům zboží ty peníze nedali, tak si myslím, že by to efekt mělo,“ tvrdí Fischer.
Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Barbory Tachecí.
