Babička jí umírala před očima. Záchranku sestra volat nechtěla, prý by to bylo zbytečné

Domov důchodců na Dómském pahorku v Litoměřicích čelí podezření, že zanedbal péči u své pětadevadesátileté klientky Boženy J. Její vnučka Michaela Zedková několikrát během dvou hodin chtěla po zdravotní sestře, aby zavolala záchranku, že má její babička Božena nejspíše mrtvici. Tématu se věnuje Radiožurnál.

Litoměřice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zesnulá klientka domova důchodců Božena J.

Zesnulá klientka domova důchodců Božena J. | Foto: Archiv rodiny | Zdroj: Český rozhlas

Ta to odmítla s tím, že tomu příznaky nenasvědčují. Jak se ale později ukázalo, sestra Monika U. se mýlila. Stará paní nakonec na následky cévní mozkové příhody zemřela. Jde přitom o domov důchodců s velmi dobrou pověstí, který patří k těm luxusnějším.

Sestra nepřivolala umírající ženě pomoc. ‚Mrtvici nic nenasvědčovalo,‘ hájí její postup ředitelka domova

Číst článek

„Babičku jsem našla v opravdu vážném stavu, ležící v posteli. Nevnímala, nekomunikovala, jen těžce dýchala, nemohla mluvit, chroptěla,“ popisuje Michaela stav, ve kterém byla její babička letos 7. ledna v devět hodin ráno. Umírala, ale to v tu chvíli ještě nikdo nevěděl.

Paní Boženě se udělalo špatně už na snídani, měla potíže s polykáním. Zdravotní sestra Monika U. (Radiožurnál celé jméno sestry zná, rozhodl se ho ale vzhledem k okolnostem případu neuvádět, pozn.red.) ji proto odvedla na pokoj a v 8.29 zavolala jejímu ošetřujícímu lékaři. Ten ale v tu chvíli nereagoval, sestra se dovolala jen vnučce Michaele Zedkové.

Přehrát

00:00 / 00:00

Babička jí umírala před očima. Záchranku sestra volat nechtěla, prý by to bylo zbytečné. Podrobnosti zjišťovala Markéta Chaloupská

Michaelu situace vyděsila a s lékařem se spojila sama. Ten okamžitě doporučil, aby k babičce přijela rychlá záchranná služba. V 8.53 proto Michaela zavolala do domova a zprávu předala zdravotní sestře. Sestra Monika U. volat ale odmítla s tím, že se nejedná o nic vážného. Takový přístup Michaelu zarazil, nechala práce a běžela se podívat do domova, co se tam vlastně děje.  

„Na první pohled mně bylo jako laikovi jasné, že se jedná o mrtvici. Běžela jsem na sesternu, kde byla sociální pracovnice, a řekla jí, ať okamžitě volají záchranku. V domnění, že se tak děje, jsem běžela zpátky za babičkou. Pak ale přišla zdravotní sestra a začala mě přesvědčovat, že je zbytečné je otravovat a že to bude zápal plic,“ vypráví nešťastně Michaela.

Ještě další hodinu ji pak sestra přesvědčovala, že nejde o nic vážného. Že babičce změřila základní hodnoty, jako například tlak a puls, a že příznaky mrtvice babička nemá.

‚Jak nejlíp jsem mohla‘

„Tu situaci jsem se snažila řešit, jak nejlíp jsem mohla, paní nejevila žádné známky toho, že by to pro tu mozkovou mrtvici svědčilo,“ říká sestra Monika U.  Více to rozebírat nechtěla, přislíbila osobní schůzku s tím, že druhý den zavolá a domluví její čas. 

Když se tak po několika dnech nestalo, snažil se Radiožurnál se sestrou opět spojit. Nejdříve ji ale její kolegyně zapřela, pak ji odmítla předat. Zdůvodnila to tím, že už o incidentu nebudou mluvit.

„My už nemůžeme poskytovat žádné informace, tak se nezlobte,“ odbyla další dotazy kolegyně Moniky U. a položila telefon.

Kdo řeší pochybení zdravotníků? Poškození se mohou obrátit na krajské úřady i Českou lékařskou komoru

Číst článek

Navzdory přesvědčení zdravotní sestry se 7. ledna dopoledne stav paní Boženy zhoršil. V 10.15 jí podle záznamů ochabla ruka a měla slabší stisk. To sestru nakonec přesvědčilo a záchranku v 10.36 zavolala. Na místo dorazila za šest minut.

„Hlášeno jako cévní mozková příhoda. Ochrnutí, nemůže mluvit, při vědomí, dýchá – asi 2 a půl hodiny. Podle personálu dnes po snídani postupně zhoršující se řeč a motorika. Počátek obtíží 8.00,“ napsal záchranář Ronald Rückschlos do Záznamu o výjezdu rychlé záchranné služby.

Celé neštěstí pak mělo rychlý spád. Při převozu do nemocnice paní Božena zcela ochrnula na polovinu těla.

„Babička v sanitě ochrnula na polovinu těla, nekomunikovala a po týdnu v nemocnici zemřela. Měla diagnózu už od záchranáře, že se jednalo o mrtvičku,“ líčí Michaela.

„Čas je u mrtvice samozřejmě to nejdůležitější, čím dřív jste léčeni, tím větší šance, že budete vyléčeni,“ říká obecně primář neurologie v pražském Motole Aleš Tomek. Ke konkrétnímu případu se nechtěl vyjadřovat vzhledem k tomu, že nezná zdravotní dokumentaci.

Michala se podle svých slov nechce smířit s tím, že se její babička dvě hodiny před smrtí takto trápila. Stěžovala si proto u ředitelky domova Karolíny Wankovské. Ta incident prověřila a shledala, že sestra nepochybila.

Postup sestry posvětila komise

„To byl vývoj situace, nemyslím si, že to bylo pochybení. Zdravotní sestra byla dostatečně kompetentní na to, aby mohla vyhodnotit situaci. V tu chvíli ji vyhodnotila tak, že se nejedná o ohrožení zdraví klienta. Zdravotní stav tomu musí nasvědčovat, to nejde jen tak zavolat sanitku. Zdravotní sestra má třicetiletou praxi. A jí se zdálo, že je babička jen zahleněná,“ říká ředitelka a listuje přitom v dokumentech, které k tomu nashromáždila. Hájí se tím, že incident podrobně prozkoumala – ptala se například klientů domova, jakou má sestra pověst a jak se k nim chová, prozkoumala i její profesní minulost.

Na fakt, že se mrtvice nakonec potvrdila, a diagnózu tedy správně určila vnučka, aniž by měla jakékoliv lékařské vzdělání, odpovídá, že postup sestry zpětně posvětila i zdravotní komise, kterou svolala.

Jenže v komisi neseděl nikdo z „venku“. Kromě ředitelky Wankovské případ posuzovala ještě sociální pracovnice domova důchodců a doktor Mikuláš Havlík, který s domovem trvale spolupracuje.

Domov důchodců na Dómském pahorku v Litoměřicích. | Foto: Markéta Chaloupská | Zdroj: Český rozhlas

„Pročetl jsem si stížnost a vyjádření sestřičky. Na základě toho jsem usoudil, že nedošlo k pochybení. Mozková příhoda není nic vzácného, mají to nakoukané. Pokud tam neviděli příznaky, tak si myslím, že nebyly jednoznačné. Nakonec sestřička během dvou hodin postoj přehodnotila,“ hájí postup sestry lékař.

A pochybení nevidí ani v tom, že laik pozná mrtvici, a zdravotní sestra ne.  

„Zdravotník vychází z toho, co vidí, a neví, jak to dopadne. Stěžovatelka chtěla, aby se sestra propustila. Abychom někoho propustili, musí něco porušit – v zákoně je uvedeno něco jako hrubé porušení pracovní povinnosti. Já jsem tam ale žádné hrubé porušení nenašel, pokud bychom to udělali, tak si myslím, že by se zařízení naopak vystavovalo soudnímu procesu ze strany sestřičky. Ta výpověď by byla neodůvodněná,“ dodává lékař.  

Michaela nechce po domově žádné peníze. Ale podle svých slov usiluje o to, aby se podobný incident znovu neopakoval. Podala proto stížnost k veřejnému ochránci práv a na ministerstvo vnitra.

„Zdravotní sestra, která nepozná příznaky mrtvice, osobnostně nemůže mít na to dělat v takovém zařízení a rozhodovat o zdraví seniorů, kteří tam byli svěřeni svými příbuznými v dobré víře, že je o ně dobře postaráno,“ říká Michaela.

Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme