Všechno začalo douškem vody. Deset let čelila křesťanka trestu smrti a výhrůžkám radikálů

Dcery Asii Bibiové s fotografií své matky v říjnu 2010 | Foto: Adrees Latif | Zdroj: Reuters

Křesťanku Asii Bibiovou vyvlekli z jejího domu, zmlátili a zatkli. Příběh plný nenávisti, strachu a bolesti trval deset let. Osudným se jí stal spor s muslimkami kvůli vodě. Byla první ženou, kterou Pákistán poslal za rouhání na popraviště. A mohla být prvním člověkem, kterého za přečin i popravili. Vrcholní politici, kteří se jí zastali, zemřeli. Soudcům muslimové vyhrožovali smrtí. Po letech se ale Asii podařilo uniknout, je konečně volná.

Islámábád Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Asia Bibiová zavírá dveře svého domu, kde bydlí s manželem a dětmi, a míří do úrodných polí vesnice Ittanwala. Jako mnoho dalších žen, které tam pracují v zemědělství, jde sbírat ovoce, popisuje britská BBC.

Po hodinách práce pod červnovým spalujícím sluncem si dělnice udělají přestávku. A ženy požádají Asii, aby přinesla vodu z nedaleké studně. Když se křesťanka se džbánem plným vody vrací, napije se a předá nádobu muslimkám. Ženy to ale pobouří.

Asia Bibiová na nedatovaném snímku, který zveřejnila její rodina. Když celý příběh začal, bylo jí 44 nebo 45 let. | Zdroj: Profimedia

Převážná většina lidí v Pákistánu vyznává islám, mluví se až o 97 procentech, řada konzervativnějších muslimů pak odmítá jíst nebo pít s lidmi odlišné víry, protože je považují za nečisté.

Muslimské ženy se proto okamžitě pustí s Asiou do hádky, vymění si pár ostrých slov, a poté ji obviní před náboženským hodnostářem z rouhání vůči proroku Mohamedovi. Tak v létě 2009 začne deset let utrpení Asie Bibiové, její rodiny a všech, kteří se jí později zastanou.

Policisté o pět dní později vtrhnou do jejího domu a vyvlečou ji ven, kde stojí dav lidí. Přímo před strážci zákona ji začnou bít. Asia se má k rouhání údajně přiznat, policisté ji poté zatknou.

Její manžel Ašik Masih se nevzdal naděje, že bude jednou propuštěna. | Zdroj: Profimedia

Její rodina je od té doby na útěku před nenávistí lidí, kteří jim začnou vyhrožovat smrtí.

„Žijeme v neustálém strachu. Pořád máme pocit úzkosti a nejistoty, že se nám může něco stát. Ztratili jsme svobodu,“ popsal před časem pro BBC její manžel Ašik Masih.

Přesto se ale nikdy nevzdal naděje. „Když milovaný člověk zemře, vaše srdce se po čase zahojí. Pokud je ale matka rodiny naživu a oddělena od svých dětí způsobem, jakým byla Asia oddělena od nás, utrpení je nekonečné,“ dodal.

Verdikt: trest smrti oběšením

Za rouhání hrozí Asii doživotí, nebo trest smrti. Soud v Nankaně v listopadu 2010 vynáší tvrdý verdikt: trest smrti oběšením. Je to poprvé, kdy pošle ženu za rouhání na popraviště.

Soud zároveň odmítne, že by pětačtyřicetiletá křesťanka byla křivě obviněna. Neexistuje prý žádná polehčující okolnost. Asia vinu odmítá. Prohra ale ještě není definitivní, verdikt musí potvrdit vrchní soud v Láhauru.

Kromě trestu vyneseného soudem ale nad Asii visí také hrozba smrti od rozzuřeného davu nejen radikálních muslimů, pro který se stává nenáviděným symbolem.

Asia Bibiová a guvernér provincie Paňdžáb Salmán Tasír poté, co křesťanka v listopadu 2010 podepsala odvolání proti trestu smrti. | Zdroj: Profimedia

O několik měsíců dříve byli v Pákistánu obviněni dva křesťanští bratři ze sepsání kritického pamfletu proti proroku Mohamedovi. Oba zabil dav před soudem, kde stovky shromážděných požadovaly jejich odsouzení k smrti. Také proto drží Asii v utajované věznici neznámo kde.

Proti zákonu o rouhání se staví především skupiny na obranu lidských práv. Pákistánci ho totiž podle nich zneužívají k řešení osobních sporů. V řadě případů jsou pak obvinění ještě před zatčením lynčováni. Za křivá obvinění z rouhání naopak nehrozí žádný trest.

„Zákon o rouhání je zcela obscénní a musí být úplně vymazán,“ prohlašuje tehdejší mluvčí nevládní organizace Human Rights Watch Alí Dajan Hasan.

Pákistánské křesťanky se zastane i tehdejší papež Benedikt XVI. „Žádám, aby jí byla co nejrychleji vrácena svoboda,“ vyzývá Pákistán nejvyšší představitel římskokatolické církve.

Muslimové protestující v pákistánském Karáčí požadují v listopadu 2010 potrestání křesťanky Asii | Foto: Athar Hussain | Zdroj: Reuters

Její podporu zaplatili životem

Někteří ale za podporu Asie zaplatí životem. Guvernéra provincie Paňdžáb Salmána Tasíra, blízkého spolupracovníka pákistánského prezidenta zavraždí elitní člen jeho vlastní ochranky.

Mumtáz Kadrí zaútočí za bílého dne na turisty oblíbeném tržišti v metropoli Islámábádu. A Salmána Tasíra zastřelí z bezprostřední blízkosti více než 20 ranami. Svého činu nelituje, byla to prý jeho náboženská povinnost. Vláda později vyhlásí za jednoho z nejodvážnějších bojovníků za práva žen a náboženských menšin tři dny státního smutku.

Auto převážející v březnu 2016 tělo vraha Mumtáze Kadrího na pohřeb zasypali lidé, kteří ho považovali za hrdinu, rudými květinami | Foto: Faisal Mahmood | Zdroj: Reuters

Vražda vysoce postaveného politika v lednu 2011 šokuje část Pákistánců, někteří ale Kadrího opěvují jako hrdinu. Na jeho podporu vyjde o několik dní později do ulic přes 50 tisíc lidí, kteří protestují také proti jakékoli úpravě zákona o rouhání.

Kadrí je později odsouzen k trestu smrti oběšením, jeho pohřbu se zúčastní podobné množství lidí. Provolávají mu slávu a jeho rakev pokryjí rudými květinami.

A soudce, který nad ním vynesl konečný verdikt, musí kvůli své bezpečnosti opustit Pákistán.

Zastřelený guvernér ale není sám, kdo kvůli podpoře Asie zemře. Jen pár měsíců po zabití tohoto vrcholného politika zastřelí ozbrojenci pákistánského ministra pro náboženské menšiny Šáhbáze Bhattího, který je jediným křesťanem ve vládě.

Osvobozujícím verdiktem to nekončí

Asia pak v říjnu 2014 prohrává další bitvu. Verdikt vrchního soudu v Láhauru opět zní: vinna, trestem je znovu smrt. Poprava se ale nekoná.

Pákistánští policisté hlídají 31. října 2018 budovu Nejvyššího soudu v Islámábádu, který ten den vynesl osvobozující verdikt nad pákistánskou křesťankou. | Foto: Anjum Naveed | Zdroj: ČTK/AP

A rozhodnutí nakonec o čtyři roky později zvrátí nejvyšší soud v Islámábádu, jehož verdikt doprovázejí přísná bezpečnostní opatření. Asia tak konečně poprvé slyší osvobozující rozsudek. Podle soudců nejvyššího soudu žalobci nedokázali, že Bibiová porušila zákon.

Přestože soud nařídí ženu propustit z vězení, její příběh tím nekončí. Vlivný radikální duchovní Chádim Husajn Rizví, vůdce islamistické strany Tehríke Labajk, rozpoutá obrovské protesty po celé zemi.

Jeho stoupenci na tři dny vyjdou do ulic velkých měst v Pákistánu. Zablokují klíčové silnice, zapalují pneumatiky, auta či autobusy a někteří žádají, aby byla Asia veřejně oběšena.

Islamistická strana dokonce volá po smrti předsedy nejvyššího soudu a dalších dvou soudců, kteří trest smrti zvrátili. „Jejich osobní strážci, řidiči nebo kuchaři by je měli zabít,“ vyzývá spoluzakladatel strany Muhammad Afzal Kadrí. „Kdokoli, kdo k nim máte přístup, zabijte je před večerem,“ dodává.

Saif Mulúk, advokát pákistánské křesťanky Asie Bibiové | Foto: Eva Plevier | Zdroj: Reuters

Situace se uklidní až po ústupcích vlády radikálům. Slíbí, že se nepostaví proti odvolání, které by zabránilo Asii opustit zemi a případ mohlo zvrátit. Soud ho ale později odmítne.

V obavách o svůj život musí naopak ze země uprchnout její advokát Saif Mulúk.

„Musím zůstat naživu, abych mohl dále bojovat za Asii Bibiovou,“ prohlásí, než nastoupí do letadla mířícího do Evropy. Ukryje se v Nizozemsku, jehož ambasáda v Pákistánu musí později odvolat kvůli bezpečnosti své diplomaty.

Po verdiktu nejvyššího soudu vyšli lidé po tři dny protestovat do ulic. Zablokovali klíčové silnice, zapalovali pneumatiky, auta či autobusy a někteří žádali , aby byla Asia veřejně oběšena. | Foto: Faisal Mahmood | Zdroj: Reuters

Nový domov v Kanadě

Asii týden po osvobozujícím verdiktu propustí z vězení, kvůli bezpečnosti ale musí dál zůstat v ochranné vazbě.

Vlivný radikální duchovní Chádim Husajn Rizví, vůdce islamistické strany Tehríke Labajk | Foto: Mohsin Raza | Zdroj: Reuters

Do běžné vazby naopak putuje vlivný radikální duchovní Rizví. Policie po celé zemi pozatýká i stovky jeho stoupenců. Úřady jej nakonec obviní z terorismu a podněcování ke vzpouře. V případě odsouzení mu hrozí až doživotní trest.

Před několika dny v květnu se pak objevuje zpráva, že Asia opustila Pákistán a našla nový domov v Kanadě, kde se znovu setkala se svou rodinou. Všichni dostali novou identitu. Do své rodné vesnice Ittanwala už se s největší pravděpodobností nikdy nevrátí.

„Je to velký den. Spravedlnosti bylo učiněno za dost,“ řekl britskému Guardianu její právník Mulúk. Po rocích strávených ve vězení a deset let od momentu, kdy se před muslimskými ženami napila ze džbánu s vodou. Přesto se ze strachu může podle Guardianu až do konce života ohlížet přes rameno.

„Osvoboďte Asii Bibiovou.“ Protestující v Paříží protestovali na podzim 2014 proti trestu smrti pro pákistánskou křesťanku | Zdroj: Profimedia

ako, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme