Fico dělá dvě politiky. Konec společných jednání vlád přejde bez povšimnutí, myslí si slovenský poslanec

Prezident Petr Pavel respektuje rozhodnutí české vlády přerušit konzultace se slovenským kabinetem. Důvodu rozumí, považuje to za správné, není to podle něj trvalé rozhodnutí. Jednotliví ministři české vlády také potvrdili, že meziresortní kontakty se Slovenskem budou pokračovat. „Češi zaujali suverénní stanovisko, které respektuji a velmi si ho vážím,“ říká František Mikloško, poslanec Národní rady za křesťansko-demokratické hnutí.

Rozhovor Bratislava/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Robert Fico a Petr Fiala

Slovenský premiér Robert Fico ve čtvrtek dál kritizoval rozhodnutí české vlády o ukončení mezivládních jednání (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Bratislavu a Prahu rozděluje hlavně názor na konflikt na Ukrajině, která se už víc než dva roky brání ruské vojenské invazi. Slovenský premiér Robert Fico ve čtvrtek kritizoval rozhodnutí české vlády s tím, že bude dál pokračovat v suverénní slovenské zahraniční politice. Fico řekl, že odmítá, aby někdo ohrožoval fantastické vztahy mezi Čechy a Slováky. Dá se podle vás v tuto chvíli mluvit o ohrožení takových vztahů?
Vůbec ne. Žijeme v historicky přelomové době, kdy Rusové vedou agresivní válku, u které nevidíme, že by měla konce. Vůbec nevíme, kam Rusové budou chtít postupovat. Je v tom vysloveně asiatsko-mongolská strategie jít dál a dál.

Přehrát

00:00 / 00:00

„My máme premiéra, který říká, že Západ tlačí válku mezi Slovany. To je absolutní komunistická demagogie. Západ nenapadl Ukrajinu, Ukrajinu napadli Slované, Rusové,“ říká František Mikloško, poslanec Národní rady za křesťansko-demokratické hnutí

V této chvíli se budou hodnotit postoje jednotlivých zemí, států a jejich představitelů. Pamatuji si, jak jsme často hledali nějaké výroky Slovenského státu za války. Jestli nějaký ministr, poslanec nebo prezident Tiso přece jenom něco neřekli, kde by byl nějaký distanc od Hitlerovy politiky. Bohužel nic takového neřekli.

Češi jsou národ, který v této vážné době zaujal stanovisko. Je to jejich suverénní stanovisko, které respektuji a velmi si ho vážím. My máme premiéra, který říká, že Západ tlačí válku mezi Slovany. To je absolutní komunistická demagogie. Západ nenapadl Ukrajinu, Ukrajinu napadli Slované, Rusové.

Může toto gesto české vlády vnímat slovenská veřejnost jako větší rozkol mezi Prahou a Bratislavou?
Nemyslím si. Samozřejmě slovenská společnost je rozdělena na polovinu. Polovina drží palce vládní koalici, polovina je v opozici. Musím bohužel konstatovat, že těsně nadpoloviční většina lidí fandí vládní koalici.

Vůbec se nedivím, že představitelé vládní koalice nechtěli jít do této relace, protože nemají co říct. Názory se budou lišit. Bohužel, to je náš příběh od listopadu 1989, že jsme rozpolcení, ale já za demokratické síly říkám, že navzdory všem problémům se z toho dostáváme. Věřím, že nakonec se z toho dostaneme.

‚V rámci jarního úklidu‘

Jaké ohlasy má krok české vlády na půdě slovenské Národní rady, třeba i mezi vládními poslanci? Je to sledované, diskutované, nebo se to bere jako politický krok, o kterém se zítra mluvit nebude?
V této chvíli nezasedal slovenský parlament, takže poslanci zatím nejsou pohromadě. Vládní koalice to poslouchá, respektive přitakává tomu, co říká premiér a vláda. Tam není možné očekávat nějakou diskusi, polemiku.

Nanejvýš by mohly (diskutovat) některé televize, ale vidím, že tam nastává jistý ústup i z hlediska snahy nebo možné politické konfrontace. Bude se to nejspíš diskutovat v médiích, pokud vím, chystá se znovu nějaká schůzka opozice. Jinak si myslím, že to přejde v rámci jarního úklidu a bez velkého povšimnutí.

Proč má podle vás Fico i po volbách potřebu jít v některých pohledech včetně pohledu na válku na Ukrajinu proti převažujícímu unijnímu proudu? Co to Slovensku může přinést v zahraniční politice?
Robert Fico dělá dvě politiky. V Bruselu hlasuje za to, co je třeba hlasovat, a doma využívá nálady části obyvatelstva. Protibruselské, protiamerické frustrace lidí se promítají do toho, že potřebují mít jakéhosi nepřítele.

On hraje vícero politik. Ve chvíli, kdy se ministr (zahraničí Juraj) Blanár setkal se Sergejem Lavrovem, ministr (obrany Robert) Kaliňák byl ve Spojených státech, nakoupil další stíhačky a říkal, že Američané jsou féroví lidé. To není jednotná politika, to je politika na to, aby byl stále nějakým způsobem úspěšný, aby si upevňoval moc.

Je zřejmé, že chce svou moc dále upevňovat a to je ještě větší signál pro nás. Ten zápas si tu musíme vydobýt sami.

Znamená Ficova politika pro Slovensko ohrožení třeba v ekonomické oblasti? Z toho, co říkáte, to vypadá, že i zahraniční politika Ficovy vlády je dělána pro domácí publikum.
Samozřejmě. Vždyť poprvé udělal ministrem zahraničí nikoliv diplomata, ale straníka, který bude zřejmě poslouchat to, co mu on říká. Oni se i zahraniční politikou zaměřili na upevňování moci.

Jejich moc zatím není výrazná, celá vládní koalice má o tři hlasy víc, než potřebuje. Je to velmi labilní, ale v tomto směru Fico zřejmě má dlouhodobé plány, aby si moc upevnil, a chce si ji upevnit i přes média, ty kroky jsou vidět.

Zahraniční politika je asi jako v roce 1918, když vznikala Československá republika. Jeden slovenský politik řekl: „Počkejme, jak to dopadne. Když dostaneme Maďarsko, tak se přidáme k Budapešti, když se přidáme k Čechům, tak se přidáme k Praze.“ Často máme takovéto politiky, ale bojujeme dál.

Věra Štechrová, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme