Kosovo bude mít vlastní armádu. ‚Ohrozí to mír v oblasti,‘ kritizuje Srbsko rozhodnutí parlamentu
Kosovský parlament v pátek schválil transformaci Kosovských bezpečnostních sil na pravidelnou armádu. Zákonodárci z řad etnických Srbů hlasování bojkotovali. Srbsko, vůči němuž kosovští Albánci v roce 2008 vyhlásili nezávislost, už dříve varovalo, že tento ohrozí mír v regionu. Prezident Aleksandar Vučić oznámil, že vláda požádala o svolání naléhavého zasedání Rady bezpečnosti OSN. NATO vyzvalo Bělehrad i Prištinu, aby zabránily dalšímu napětí.
Pro trojici zákonů týkajících se přeměny Kosovských bezpečnostních sil, které mají 4000 příslušníků, na pravidelnou armádu hlasovalo 107 ze 120 poslanců. Předseda parlamentu Kadri Veseli hlasování označil za začátek nové epochy pro Kosovo.
Nová armáda bude mít lehkou výzbroj, výhledově ji bude tvořit 5000 vojáků v aktivní službě a 3000 záložníků. Jeden ze schválených zákonů zřizuje ministerstvo obrany.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek řekl, že transformace Kosovských bezpečnostních sil (KSF) je v principu věcí, o níž může rozhodovat Kosovo, ale dali jsme jasně najevo, že byla nevhodně načasovaná. Aliance podle Stoltenberga podporuje KSF v jejich současné podobě, ale po transformaci bude muset úroveň spolupráce s nimi přehodnotit.
Obavy z nové armády
Bělehrad se obává, že cílem transformace KSF je etnicky vyčistit sever Kosova, kde většinu obyvatel tvoří Srbové. Vláda v Prištině to popírá.
Nicméně na klidu srbským obyvatelům nepřidala páteční prohlášení premiéra Ramushe Haradinaje, že armáda bude rozmístěna po celé zemi, tedy nejen na jihu, ale i na severu. Je přitom zřejmé, že pokud budou mezi příslušníky kosovské armády nějací Srbové, mnoho jich určitě nebude.
Haradinaj ale obecně ujišťoval, že vojsko nebude použito „proti svému lidu“. „Je to armáda všech občanů, vždy budeme pro mír. Armáda nebude obrácena proti svým občanům, protože na jihu stejně jako na severu jsou jako u sebe doma. Kosovská armáda nikdy nebude použita proti nim,“ citovala Haradinajova slova srbská média.
Premiér přitom novou armádu označil za „partnera“ srbských ozbrojených sil, které čítají 28 tisíc vojáků.
Vlajky na znamení protestu
Srbský prezident Aleksandar Vučić večer prohlásil, že kosovští Albánci, stejně jako jejich ochránci a sponzoři ukázali, že jim nikdy ani v nejmenším nešlo o respektování práva a spravedlnosti, ale jen o uplatňování síly a o útoky proti Srbům.
Albáncům a jejich sponzorům podle něj ve skutečnosti nikdy nešlo ani o dialog. Vučić zároveň obvinil USA, Británii a také Německo, že stojí za dnešním prohlášením o ustavení kosovské armády.
Na znamení protestu kosovští Srbové především v etnicky rozdělené Kosovské Mitrovici vyvěsili v oknech a na balkonech srbské vlajky. Srbská premiérka Ana Brnabičová uvedla, že její země se bude snažit dále jít cestou míru a stability, cestou k prosperitě. Dodala ale, že pátek není dnem, který bude přínosem pro spolupráci a stabilitu v regionu.
Pověřenec srbské vlády pro Kosovo Marko Djurić novou kosovskou armádu označil za ilegální okupační formaci na území Srbska. Vyzval mezinárodní síly KFOR, aby působení „nelegální kosovské armády“ zabránily a odzbrojily ji. Zároveň nabádal „všechny občany Srbska - Srby i Albánce“, aby do této podle něj ilegální formace nevstupovali.
Varování před etnickými čistkami
Začátkem prosince srbská premiérka Brnabičová naznačila, že přeměna KSF na pravidelnou armádu by mohla vyprovokovat vojenskou intervenci Bělehradu, pokud by srbská menšina v Kosovu byla vystavena etnickým čistkám ze strany Prištiny.
Jakýkoliv takový zásah je ale vysoce nepravděpodobný vzhledem ke snaze Bělehradu vstoupit do EU. Síly KFOR ve čtvrtek preventivně rozmístily své jednotky u kosovsko-srbské hranice.
Bělehrad ztratil faktickou kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily krvavý konflikt v tomto regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. Kosovští Albánci pak v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost bývalé jihosrbské autonomní oblasti. V Kosovu zůstalo kolem 120 tisíc obyvatel srbské národnosti.
Nezávislost Kosova původně uznalo podle různých údajů 111 až 115 ze 193 členských států OSN. Během posledního roku ale 12 z nich, menších, uznání stáhlo. Srbsko Kosovo dál formálně považuje za svou součást, v čemž má podporu mimo jiné Ruska a Číny. Samostatnost Kosova neuznává ani pět členů Evropské unie, včetně Slovenska.
