Vyučující musí projít školením ohledně sexuálního obtěžování, říká odbornice z Edinburské univerzity

„Pokud chceme, aby ženy na univerzitě studovaly, tak máme odpovědnost za to, aby jim tu bylo dobře jak psychicky, tak fyzicky,“ říká Lesley Johnstonová, koordinátorka prevence, podpory a nahlašování sexuálního a jiného genderově podmíněného násilí z Edinburské univerzity. Každý zaměstnanec tam musí povinně projít školením a školu o případném vztahu se studentkou/studentem informovat.

Rozhovor Edinburgh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protest proti násilí na ženách v Edinburghu

Protest proti násilí na ženách v Edinburghu | Foto: Anna Košlerová

Je nutné, aby vysoké školy měly mechanismus pro nahlašování sexuálního obtěžování a násilí? Nestačilo by, aby se studenti obraceli na vedení fakulty?
Nestačilo. Je naprosto stěžejní mít konkrétní mechanismus pro nahlašování. Jednak proto, aby se tu studenti cítili bezpečně, a také proto, aby bylo jasné, že každý má hranice a jejich narušení je zásah do osobní integrity.

Jak na sexuální obtěžování? Zahraniční univerzity mají propracovaný systém přátelský k obětem

Číst článek

Nejde jen o to mít pevně nastavený mechanismus nahlašování násilí a obtěžování, ale také o to mít co nejvíce zakotvené nástroje pro prevenci a podporu. Nejde jen o psychickou podporu, ale i legislativní, studijní, finanční, zdravotní a sociální.

Oběti násilí půjdou tam, kde se budou cítit bezpečně, a proto je důležité, aby věděly, kdo, jak a v jakém časovém rozmezí se jejich stížností bude zabývat a následně je podporovat. Proto je klíčové mít jasně stanovený a transparentní protokol, jak v takových situacích postupovat. Součástí toho je samozřejmě řádně proškolený personál.

Hlavním rizikovým faktorem pro sexuální obtěžování a násilí je být mladou ženou, a pokud chceme, aby ženy na univerzitě studovaly, tak máme odpovědnost za to, aby jim tu bylo dobře jak psychicky, tak fyzicky. Aby tu mohly studovat za co nejrovnějších podmínek.

Lesley Johnstonová dohlíží na poskytování odborné pomoci, systematizaci nahlašování, podpory zaměstnancům a studentům postiženým sexuálním násilím. V souladu s národními prioritami, které se týkají řešení nepřiměřeně vysoké míry zneužívání na akademické půdě, spolupracuje s klíčovými partnery, jako je policie, podpůrné skupiny, krizové linky, studentské poradny, koleje a dalšími. Zkušenost s problematikou genderově podmíněného násilí má z řady různých odvětví včetně specializovaných služeb třetího sektoru pro místní a národní vlády NHS Lothian & The Health Directorate. V minulosti byla také dlouholetou předsedkyní Národního Akčního Plánu pro násilí na ženách.

Bylo by nemorální předstírat, že tu problematika sexuálního obtěžování a násilí není, a proto je důležité se věnovat jak prevenci, tak podpoře těch, kteří se oběťmi stanou. Součástí podpory je brát stížnosti na nevhodné či násilné chování s naprostou vážností. 

Jaká je vaše role?
Mojí rolí je koordinovat strategii proti sexuálnímu násilí napříč univerzitou. Tedy aby každá frakce univerzity od studentských kolejí přes fitness centra, knihovny, studentské podniky, fakulty, univerzitní centra pro studenty s postižením a tak dále měla systém prevence, monitoringu a styčnou osobu, která se problematice bude věnovat, aby to dávalo smysl.

Tato pozice se liší od ostatních univerzit, které často mají specialistu na sexuální násilí a nátlak, tím, že já nejsem styčnou osobou pro studenty, na to tu máme x dalších pracovníků. Mojí rolí je koordinovat odezvu školy na problematiku genderově podmíněného násilí napříč školou a s externími partnery.

Násilí se často děje za zavřenými dveřmi kolejí. Proto je důležité vědět, jak se problému věnují jednotlivé koleje, na koho se studenti mohou obrátit v rámci místa, kde bydlí, a jak s tím podnětem bude naloženo na místě.

Jak už jsem říkala, nejde jen o systém nahlašování, ale také o prevenci a podporu obětem, a to nejen psychologickou. Jak všichni víme, sexuální násilí a obtěžování ovlivní nejen vaše fyzické a duševní zdraví, ale může mít vliv i na studijní výsledky, sociální vztahy, schopnost vydělávat a tak dále. Je pro to důležité mít k dispozici systém co nejkomplexnější a nejrozvinutější podpory všech těchto aspektů provozovanou odborníky.

Mým úkolem je zajistit, aby tomu tak opravdu bylo. Aby studenti, kteří jsou obtěžováni jak na půdě univerzity, tak ve svém osobním životě, měli kam se obrátit.

Je naivní si myslet, že obtěžování lze zabránit, ale je naší povinností si přiznat, jak moc rozšířený problém to je, porozumět jeho komplexitě, umět na ni reagovat a co nejvíce podpořit oběti. Prostě se snažíme zajistit, aby každá sekce univerzitního prostředí měla záchytné body pro studenty a studentky, kteří čelí nějaké formě obtěžování.

Jaký konkrétní nástroj či nástroje má Edinburská univerzita?
Na našem webu je přesně popsaný postup toho, co se stane když... Používáme platformu „Report and Support“. Tu platformu jsme si nevymysleli sami, ale zaplatili jsme externí organizaci, která se na platformy nahlašování sexuálně nevhodného chování specializuje. Na podobný princip přechází univerzity po celé Británii.

Na této online platformě mohou studenti nahlásit nevhodné chování vyučujících či ostatních studentů, a to buď anonymně, nebo pod svým jménem. Dále tu existuje studentská poradna – tedy asistenční fyzické i virtuální místo pro studenty, kde jim bude poskytnuta přímá pomoc nebo budou přímo propojení s jednou z externích organizací, se kterou univerzita spolupracuje.

Studentská poradna je sice financovaná univerzitou, ale funguje externě. Pro některé studenty může být příjemnější, když se obrátí na místo, které není přímo řízené univerzitou, obzvlášť pokud se jejich stížnost týká někoho, kdo je na univerzitě zaměstnaný. Je jasné, že oběti pak mohou vnímat univerzitní prostředí jako jednotný mocenský nástroj.

Za ‚obtěžující chování‘ výtka děkana. ‚K vyhmatání intimního místa jsem nevyzýval,‘ brání se docent anatomie

Číst článek

Na poradnu se můžou také obrátit studenti, kteří nejsou spokojení s tím, jak disciplinární komise univerzity rozhodla v daném případě. Poradna spolupracuje s řadou externích organizací, s národními krizovými centry pro oběti násilí, lékaři, terapeuty i policií.

A jak se nahlášené případy vyšetřují?
S anonymními podněty je těžší pracovat než s konkrétními, ale když se sejde více anonymních stížností na jednu konkrétní osobu, tak se s tím dá pracovat. Anonymní stížnosti slouží jako varování, že se tu děje něco nezdravého.

Myslím, že je důležité, aby studenti mohli nahlašovat anonymně, obzvlášť pro ty, kteří by to jinak nenahlásili vůbec, ale samozřejmě podporujeme studenty v tom, aby se ozývali a byli co nejkonkrétnější.

Stížnosti vyhodnocuje speciálně školená komise, která by měla rozpoznat celý katalog nevhodného chování jako pronásledování, sdílení intimních fotografií, vyhrožování, grooming (taktika predátorů, kde navazují důvěrný vztah s obětí – pozn. redakce), násilí, manipulace atd…

Členové této komise si vyslechnou jak oběť, tak toho, koho se případ týká, včetně svědků. Po vyhodnocení záležitosti, které často bývá extrémně složité, ho přesune na disciplinární komisi, která úzce spolupracuje s personálním oddělením a etickou komisí. Disciplinární komise se znovu kouká na důkazy a celý případ znovu prověří. Pokud se záležitost týká zaměstnance školy, tak se celý případ řeší s personálním. Ti mají přehled o pracovních smlouvách a mohou zhodnotit, jaké sankce jsou pro daný případ a danou osobu relevantní.

Protest proti násilí na ženách po smrti Sary Everard | Foto: Anna Košlerová

Co by musel vyučující udělat pro to, aby byl z univerzity propuštěn?
To záleží případ od případu, ale obecně pokud se jedná o trestný čin, tak případ řeší policie a disciplinární komise rozhoduje na základě jejího doporučení. Zaměstnanec je propuštěn, když poruší zaměstnaneckou smlouvu. Zda k porušení došlo, vyhodnocuje disciplinární komise spolu s personálním. Jakékoliv zneužití mocenské pozice je bráno velmi vážně. Tím může být právě grooming, psychologická manipulace, vyhrožování, obtěžování a tak dál.

Pokud zde existuje vážné podezření, že k něčemu takovému došlo, tak může být zaměstnanec propuštěn po dobu, co probíhá vyšetřování, popřípadě v té době nesmí mít kontakt se studenty. Taky bych ráda podotkla, že všichni zaměstnanci mají nyní povinnost podstoupit školení, jehož součástí je porozumění tzv. konsentu (udělení souhlasu – pozn. red.) a nevhodnému chování vůči studentům.

Časté jsou také případy, kdy násilí či obtěžování probíhá mezi studenty. Podobné školení máme i pro studenty a momentálně zaučujeme studentské ambasadory, protože je efektivnější, aby tohle poselství nešlo ze strany administrativních pracovníků univerzity, ale od samotných studentů.

Sexuálně podmíněné násilí, vyhrožování a vše, co jsem už zmiňovala, je trestné v běžném životě, v prostředí školy tomu není jinak, ale je tu více prostoru proto, aby se to dělo.

Spolupracujete s policií?
Ano, s policií spolupracujeme intenzivně, to pro nás bylo od začátku prioritou, aby se studenti cítili bezpečně a věděli, že policie je tam pro ně, ne proti nim. Když si studenti nejsou jistí, zda případ nahlásit, tak je možnost neoficiální schůzky s policií, kde je jim přesně vysvětleno, kam by případné vyšetřování směřovalo a co by to od nich vyžadovalo. Tahle setkání se dějí bez jakéhokoliv závazku případ oficiálně ohlásit.

Kontakt na centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí

777 012 555
Infolinka pro oběti sexuálního násilí | út 17-19, čt 19-21

Chat | st 18-21, pá 9-12 

On-line poradna | na dotazy odpovídáme do 10 dnů

608 22 22 77
Objednávání na konzultace a informace | po-pá 9-15, Linka právní pomoci | út 9-12, st 17.30-20.30 

 

Existuje v rámci univerzity něco jako mezigenerační nedorozumění v tomto kontextu? Myslím tím situaci, kdy něco, co je nevinným vtipem či gestem ze strany vyučujícího, je pro studenty a studentky zásahem do osobní integrity?
Společnost se mění a s tím je spjatá i změna v tom, co je akceptovatelné v rámci lidských vztahů. Často slýcháme příběhy o tom, že někdo na někoho sahal a že jim to bylo nepříjemné. Díky kampani #metoo a dalším podobným kampaním se nikdo nemůže vymlouvat, že neví, co je přijatelné. I proto všichni naši zaměstnanci povinně podstupují online školení, kde se mluví o souhlasu, respektu a zdravých vztazích.

Co když existuje vztah mezi studentem a vyučujícím?
Na to máme pravidla kvůli zneužívání moci a groomingu. Proto je důležité, aby o těchto vztazích univerzita věděla. Máme sepsanou proceduru, jak v takovém případě postupovat, kterou dostane každý zaměstnanec a student při nástupu na univerzitu. Základním pravidlem je vztah univerzitě deklarovat. Za to má odpovědnost vyučující, který je v tomto případě v pozici moci.

Nenahlášení takového vztahu vzbuzuje pochybnosti. Transparence proto chrání jak studenty od potenciálního groomingu, tak zaměstnance. Když to dotyční deklarují, tak s tím univerzita může pracovat například tak, že zajistí, aby se pár nedostal do pozice, aby partner či partnerka neznámkoval seminární práce toho, s kým chodí.

Dokument popisující jak postupovat v případě konsenzuálního vztahu mezi vyučujícím a studujícím na Univerzitě v Edinburghu.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme