O vydání Assange do Švédska rozhodne londýnský soud v únoru

Začátkem února už možná bude jasné, zda Británie vydá Švédsku spoluzakladatele serveru Wikileaks Juliana Assange. Londýnský soud dnes totiž rozhodl, že o tom bude jednat 7. a 8. února. Švédové Assange obviňují ze sexuálních deliktů. Ten obvinění popírá a stejně jako jeho stoupenci tvrdí, že jsou politicky motivovaná a že je to pomsta za to, že server Wikileaks zveřejnil tajné depeše amerického ministerstva zahraničí.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soudní kladívko

Soudní kladívko | Foto: FBI

Jak na Rádiu česko uvedl londýnský spolupracovník Ivan Kytka, dnešní soudní slyšení před soudem v Belmarsh trvalo všehovšudy deset minut: „Mělo především procedurální charakter. Assange potvrdil svou totožnost a soudce přečetl návrh toho, kdy se bude konat řádné řízení.“

Slyšení podle Kytky opět provázel velký zájem veřejnosti a novinářů. Assange pak před soudní budovou jeho průběh uvítal. „S výsledkem dnešního slyšení jsme spokojeni,“ řekl 39letý Australan a dodal, že požádal soud, aby médiím zpřístupnil základní body obhajoby.

Přehrát

00:00 / 00:00

Začátkem února už možná bude jasné, zda Británie vydá Švédsku spoluzakladatele serveru Wikileaks Juliana Assange. Případ sleduje londýnský spolupracovník Ivan Kytka.

Co se týče délky samotného řízení o případném vydání Assange, nemuselo by podle Kytky trvat dlouho. „Může trvat několik týdnů či měsíc. Ale britský soudní systém, podobně jako jiné evropské soudy, zná Institut odvolání a tam může nabrat celá záležitost několika měsíců,“ dodal.

Američtí vyšetřovatelé si vyžádali údaje islandské poslankyně

Američtí vyšetřovatelé, kteří se zabývají případem Wikileaks, si prý vyžádali osobní údaje islandské poslankyně Birgitty Jonsdottirové a islandská vláda si kvůli tomu předvolala amerického velvyslance. Ke spekulacím, že by se do britského řízení o případném vydání může vložit i Island, Kytka ale uvedl, že by se jednalo o uměle vytvořenou kauzu.

„Protože podle interpretace britských médii americké úřady požádaly pouze o osobní údaje osob blízkých Wikileaks, které zveřejňovaly některé informace přes Twitter. Nežádají tedy přímo o vydání v souvislosti s Wikileaks samotnými,“ přiblížil.

Dodal však, že to vzbudilo v Británii velkou pozornost. „Ale myslím, že islandská vláda by intervenovala ostřeji pouze pokud by USA požádaly o vydání jejich poslankyně do Spojených států,“ vysvětlil Ivan Kytka.

Ondřej Černý, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme