Turecký parlament projedná vstup Švédska do NATO v říjnu. Navzdory příslibu, že k tomu dojde co nejdřív
Turecký parlament projedná švédskou žádost o vstup do NATO v říjnu, po letní pauze. Řekl to šéf turecké diplomacie Hakan Fidan. Dodal, že Ankara se ohledně švédské žádosti koordinuje s Maďarskem, jehož parlament má o ratifikaci rovněž teprve hlasovat, píše agentura Reuters. Od Švédska Fidan očekává další kroky, které by vyšly vstříc tureckým požadavkům ohledně potírání organizací, které Ankara považuje za teroristické.
Krátce před začátkem summitu NATO ve Vilniusu, který se uskutečnil v polovině července, Erdogan slíbil, že předloží švédskou žádost do parlamentu „co nejdříve“, aniž by však uvedl konkrétní datum.
Švédsko neschvaluje pálení koránu, zákony o svobodě projevu to však povolují, řekl ministr zahraničí
Číst článek
O slibu informoval po jednání, kterého se zúčastnil i švédský premiér Ulf Kristersson a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Slib byl považován za průlom v jednáních mezi Ankarou a Stockholmem, které trvají více než rok.
Fidan dále řekl, že Stockholm již udělal řadu kroků, které vyšly vstříc Ankaře, od Švédska však očekává další opatření v boji proti skupinám, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se o některé kurdské skupiny, jako je Strana kurdských pracujících (PKK) či milice YPG.
Ministr spravedlnosti Yilmaz Tunç znovu zopakoval, že Švédsko schvaluje jen málo tureckých žádostí o vydání lidí, o kterých se Ankara domnívá, že pomáhají teroristickým organizacím, či jsou jejich členy.
Švindl s obilím má obelhat Afričany. Turecko může Rusy chytit pod krkem, myslí si expert
Číst článek
Podle něj Turecko podalo do Švédska v uplynulých letech 28 žádostí o extradici, z nichž 22 švédské úřady zamítly. Vláda ve Stockholmu však tvrdí, že o vydání do zahraničí rozhodují především soudy.
Fidan uvedl, že poslední slovo o ratifikaci budou mít zákonodárci. Zástupci nacionalistických stran v parlamentu, které po květnových volbách posílily, po Erdoganově slibu ve Vilniusu uvedli, že nepovažují švédské snahy o potírání teroristických organizací za dostatečné.
Tvrdí, že příznivci skupin, jako je PKK, mohou ve Švédsku pořádat demonstrace či peněžní sbírky. Lídr největší opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Kemal Kiliçdaroglu kritizoval Erdoganův názorový obrat ve Vilniusu i pálení koránu ve Stockholmu.
Erdogan chce přesvědčit Putina k návratu k obilné dohodě. ‚Musíme splnit ruská očekávání,‘ říká
Číst článek
Švédsko tvrdí, že plní závazky obsažené v memorandu, které podepsalo s Tureckem v červnu loňského roku.
Stockholm podal v důsledku ruské invaze na Ukrajině žádost o vstup do aliance společně s Finskem, jehož žádost Ankara nejdříve také blokovala.
Erdogan se nakonec rozhodl předložit finskou žádost do parlamentu v březnu tohoto roku a země se v dubnu stala 31. členským státem vojenského paktu.
