Ukrajinští lékaři: Je zničující vidět sotva dospělého chlapce bez nohy. Bude muset používat protézu
Těla roztrhaná na kusy, ruce a nohy znetvořené k nepoznání. Psychické utrpení při amputaci končetiny za končetinou představuje pro lékaře pracující v Záporožské oblasti chmurnou realitou ukrajinské protiofenzivy. Reportáž z minového pole přináší americký deník Washington Post.
„Miny jsou prostě všude,“ popisuje ukrajinský vojenský chirurg Dmytro Mialkovskyj z nemocnice v Záporoží, který v zemi působí od začátku války.
Těžce zaminovaná ruská obrana zpomalila ukrajinský protiútok a těžce vydobyté úspěchy přicházejí za cenu mnoha zranění způsobených výbuchy min. Fatální poranění, která si vojáci odnášejí z takových explozí, jsou podle některých lékařů častější než před ukrajinskou protiofenzivou.
Jakýkoliv pokus o znovudobytí území znamená nutnost překonat hustě zaminované území, a to v době, kdy se i civilisté daleko od frontové linie potýkají s rozptýlením min a dalších výbušnin v dříve napadených oblastech na většině území země.
Mialkovskyj uvádí, že od začátku protiofenzivy na začátku června ošetřil více zranění po výbuchu miny než za své předchozí působení v Chersonu, Kramatorsku, a dokonce i v Záporoží v loňském roce.
Bojoval na frontě, kde přišel o nohy. ,Naučím se lépe stát a potom zavolám veliteli, že chci zpět,‘ říká voják
Číst článek
Minová pole
Nemocnice, ve které tento chirurg působí, obvykle denně přijme minimálně dva lidi zraněné výbuchem miny, ačkoli nedávno lékaři ošetřili hned 11 takových zranění, z nichž některá si vyžádala i amputace, za jediný den.
„Je to opravdu zničující, když vidíte sotva dospělého chlapce bez dolní končetiny. Snažíte se ho zachránit, ale víte, že celý život bude muset používat protézu,“ popisuje Mialkovskyj.
Ukrajina se během konfliktu s Ruskem stala nejvíce zaminovanou zemí na světě. Odhaduje se, že více než 67 tisíc čtverečních kilometrů ukrajinského území je obsypáno nebezpečnými minami, nevybuchlými bombami, dělostřeleckými granáty a dalšími pozůstatky války.
Zranění kvůli tomu utrpěly stovky civilistů a úrodná zemědělská půda se na mnoha místech stala nebezpečnou nebo nepoužitelnou. Podle odborníků to způsobí katastrofu, jejíž odstranění potrvá několik desetiletí.
‚Změť šlach, kostí a svalů‘
Mialkovskyj dříve mohl provádět takzvané elektivní neboli plánované operace, například operace kýly. Nyní je schopen ošetřovat pouze střelná zranění, extrahovat střepiny z poraněné tkáně a pokoušet se zachránit končetiny roztrhané výbuchy min. Denně provádí tři až čtyři velké zákroky a několik menších, přičemž ošetřuje především ukrajinské vojáky evakuované z polních nemocnic a bojišť.
Ukrajinci musí najít skulinu ruské obrany, míní Hodges. Kritizuje nedostatečné dodávky zbraní
Číst článek
Samer Attar, americký ortoped syrského původu působící na Severozápadní univerzitě, který donedávna pracoval jako dobrovolník v Záporoží spolu s Mialkovským, popisuje zranění, způsobená výbuchem, jako „změť šlach, kostí a svalů“.
„Anatomie je zdeformovaná a zmrzačená a nedá se v ní vyznat,“ vysvětluje lékař. Zranění výbuchem mění tkáň na molekulární úrovni, což znamená, že pacienti musí často čekat několik dní, než lékaři odstraní odumírající maso a určí, které části končetiny je možné zachránit.
Pak následuje série operací, při nichž se chirurgové ocitají v situaci, kdy „bojují o každý čtvereční centimetr“ nohy nebo paže, protože funkčnost protézy roste s délkou a velikostí plochy zbytkové končetiny.
Mialkovskyj líčí deníku Washington Post průběh komplikované operace, u které před nedávnem asistoval. Připojil se k jinému lékaři, který se zoufale snažil zachránit mladou oběť výbuchu miny s těžkými zraněními obou nohou. Během operace se pacientovy životní funkce zhoršily a chirurg musel učinit rozhodnutí ve zlomku vteřiny. Rozhodl se upřednostnit život a během deseti minut obě nohy amputoval.
Amputované končetiny od min a ‚ruský raketový teror‘. Ukrajinci tlačí protiofenzivu pomalu
Číst článek
„Udělal jsem, co jsem musel,“ vypráví s povzdechem Mialkovskyj, když líčí náročný zákrok. „Ten chlap přišel o obě nohy a stále je v ohrožení života. Nejsem si jistý, jestli to přežije,“ dodává chirurg.
Malá vítězství, jako je udržení jednoho pacienta naživu, představují pro lékaře střípky naděje v nekonečném proudu utrpení. Být každodenně svědkem válečných zranění, která si vybírají daň na celý život, je ale silně demoralizující.
Z pěvce po odminovače
Pro Attara to není nová zkušenost. Před Ukrajinou ošetřoval pacienty zmrzačené ruskou municí v Sýrii, kde konflikt zuří už víc než deset let. Absolvoval několik lékařských misí v nedostatečně vybavených podzemních syrských nemocnicích v oblastech ovládaných povstalci, mimo jiné během několikaletého obléhání Aleppa.
Ošetřoval pacienty v době, kdy prezident Sýrie Bašár Asad pustošil civilní čtvrti ovládané povstalci za pomoci leteckých úderů svých ruských spojenců a podporovatelů, kteří do tamní občanské války poprvé zasáhli v roce 2015.
V Sýrii se Attar setkával především s oběťmi bombardování, ve válce na Ukrajině je běžnější zranění po výbuchu miny. „Zranění vypadají stejně, ať už jde o Ukrajince, nebo Syřany. Zmatená změť úlomků kostí, rozhozených šlach a svalů z ruky nebo nohy pod modrými chirurgickými rouškami,“ popisuje lékař.
Na Ukrajině odoperoval končetiny lidem ze všech společenských vrstev: od operního pěvce, který vesele prohlašoval, že zranění neovlivní jeho vášeň, po odminovače, kterého zasáhl dron uprostřed minového pole.
„Je těžké mít dobrý pocit ze sebe a ze světa, když jenom odstraňujete končetiny zdravým mladým lidem,“ vypráví Attar. „Snažíme se chovat, jako by se nic nedělo, ale je to těžké,“ dodává jeho kolega Mialkovskyj, jehož slovy Washington Post uzavírá svou reportáž.
Poslechněte si celý výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií. Najdete ho v audiozáznamu vlevo na začátku článku.
