Amputované končetiny od min a ‚ruský raketový teror‘. Ukrajinci tlačí protiofenzivu pomalu
Snaha proniknout ruskou obranou ve třech směrech, tlak na jihu a touha otevřít cestu na Krym. V „letním období bojů“ se Ukrajinci aktivně snaží získat okupovaná území zpět. Některé úspěchy už si připsali, jak však sami přiznávají, postup neprobíhá tak rychle, jak předpokládali. Pokrok komplikují zaminovaná pole i nesrovnatelná úroveň ruského a ukrajinského leteckého arzenálu.
„Válka je dynamický fenomén. Čím víc budou Ukrajinci váhat, tím víc bude proruská klika na Západě křičet, že nemá smysl Ukrajinu podporovat,“ podotýká Jan Šír, odborník zabývající se postsovětským prostorem z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Poskytují rehabilitace a zároveň vyrábí protézy. Centrum ve Lvově se stará o 40 pacientů po amputaci
Číst článek
Na převzetí iniciativy ze strany Kyjeva se čekalo dlouho. Útoky, které lze považovat za počátek protiofenzivy, se datují na první červnové týdny. Už dříve se však mluvilo o „jarní ofenzivě“.
„Chtěli bychom mít určité věci, ale nemůžeme čekat další měsíce,“ řekl Zelenskyj nakonec a zahájil protiofenzivu. Nástroje pro ukrajinské vojáky dorazily, postup však není tak rychlý, jak mnozí doufali.
„Ukrajinci dávali najevo, že plánují protiútok a čekají na západní zbraně. Potřebovali se s nimi navíc naučit zacházet, což ještě prodloužilo dobu, než je na bojišti použili. To dalo Rusům čas se připravit,“ vysvětloval vojenský analytik Sean Bell na Sky News.
Během ukrajinských příprav na protiofenzivu strávilo Rusko měsíce zabezpečováním na 1 000 kilometrů dlouhé frontové linie na okupovaných územích, budováním zákopů a obranných pozic.
Směry protiofenzivy
Snažení ukrajinských vojáků se aktuálně odehrává primárně ve třech směrech. Pokračuje postup u Bachmutu ve východní části Doněcké oblasti, dále na západě Doněcku a na pomezí se Záporožskou oblastí a zároveň v samotném Záporoží.
NEW: The Russian MoD accused #Ukraine of attempting to attack two Black Sea Fleet patrol boats with unmanned semi-submersibles on August 1.
— Institute for the Study of War (@TheStudyofWar) August 2, 2023
Ukrainian actors likely conducted another drone strike on #Moscow City in the early hours of August 1.
Latest: https://t.co/7taxjQTzjV pic.twitter.com/eijR5LL8GA
Hlavní cíle, jako je osvobození města Melitopol a proniknutí k Azovskému moři, jsou pro Ukrajince stále vzdálené. V řadě oblastí nicméně dochází k pokroku. Nedávno bylo osvobozeno několik vesnic v Doněcké oblasti, do postupu na jihovýchodě byly nasazeny další čerstvé síly.
„Kdyby Ukrajinci byli schopni postoupit na jihu, byla by šance, že sestřelí Krymský most. Tím by si otevřeli pozice na jihu. Ale tak daleko ještě nejsme,“ poznamenává expert Šír.
Melitopol jako zásadní krok pro Ukrajinu. Zabrání tak zásobování ruských vojsk na Krymu, říká Šedivý
Číst článek
Předpokládá úsilí získat Krym jako jednu ze stěžejních hodnot, která bude „trvat tak dlouho, než se to podaří“. Zda to však bude ještě letos, nebo až za rok, nechce spekulovat. „Krym, stejně jako řada dalších ukrajinských území, je okupován a okupace sama o sobě znamená, že je válka. Dokud nedojde k deokupaci Krymu, válka pokračuje,“ zdůrazňuje pro iROZHLAS.cz.
Osvobozování Krymu se dá přitom podle Šíra dělat různým způsobem. A to i bez toho, aby tam Ukrajinci fyzicky vstoupili. Klíčové pro to ale budou dodávky západních zbraní – dronů, tanků nebo houfnic.
Děsivé ‚čarodějnice‘
Osvobozování ukrajinského území, které zabrali Rusové, znesnadňují nástrahy, jež za sebou kremelští vojáci nechávají. Podle odhadů Kyjeva bylo 200 tisíc kilometrů čtverečních zaminováno.
„Chtěl jsem, aby se naše protiofenziva uskutečnila mnohem dříve, protože všichni chápali, že pokud se protiofenziva rozvine později, bude zaminována větší část našeho území. Dáváme tak nepříteli čas a možnost umístit další miny a připravit si obranné linie,“ přiznal ukrajinský prezident před měsícem.
Jeho predikce se naplnily. Rusko se poučilo z nepozornosti minulého léta a časného podzimu, kdy se Ukrajincům podařilo rychle dobývat okupovaná území. Aby Ukrajinci mohli pokračovat v postupu, musí nejprve odminovat území, což zpomaluje protiofenzivu.
„Miny jsou děsivé. Děsí mě víc než cokoli jiného,“ popisoval BBC voják Arťom. Ještě v živé paměti má obraz, jak jeho dva kolegové stáli na tzv. okvětních lístcích, což jsou malé zelené protipěchotní miny, které rozmetaly po poli ruské rakety.
„Je těžké mít oči všude. Oba (vojáci) mají amputované nohy, každý jednu. Máme (minová) zranění po každém boji,“ řekl. Arťom dále vysvětloval, že rakety umožňují ruským silám pokládat nové miny na místa, která už osvobodily ukrajinské síly. List Wall Street Journal začátkem srpna informoval o tom, že takto přišlo o některou z končetin 20 až 50 tisíc Ukrajinců.
Pole, kterými musí ukrajinské jednotky projíždět, jsou poseta desítkami typů min vyrobenými z plastu a kovu, ve tvaru krabiček od žvýkacího tabáku nebo plechovek od limonád a s barvitými názvy jako třeba „čarodějnice“.
Důsledky pro Ukrajinu, kdo je viník a jak probíhá evakuace. Pět otázek k protržené Kachovské přehradě
Číst článek
Minová pole jsou charakteristickým znakem pro ruské síly, známé jsou například z bojů v Afghánistánu nebo Čečensku. Na jihu Ukrajiny jsou však zaminovaná území rozsáhlá a to více, než se dosud vědělo, tvrdí vojáci, na které se odkazuje The New York Times.
Zpomalení protiofenzivy
Ukazuje se, že postup zabere Ukrajincům víc času, než mnozí doufali. Plány na rychlejší protiofenzivu podle Šíra podkopalo také protržení Kachovské přehrady. Vylití obrovského množství vody totiž znemožnilo ukrajinský útok v části Chersonské oblasti. „Rusové vyhodili do vzduchu přehradu, čímž zneprůchodnili celý dolní tok Dněpru,“ je přesvědčený Šír.
I kvůli tomu došlo ke zpomalení dobývání okupovaného území. „Příčiny vidím v tom, že je vždy těžší útočit, než se bránit. Existují i systémové faktory, které Ukrajincům neumožňují, aby protiofenzíva probíhala hladčeji. Třeba nemají převahu ve vzduchu. Útočit jen s omezenou vzdušnou podporou se dělá těžko,“ všimá si Šír.
„Druhá věc je, že ani ruskou vzdušnou nadvládu v klíčových úsecích fronty nejsou schopní (Ukrajinci) eliminovat tím, že by třeba přesunuli protivzdušnou obranu, protože Rusové současně nepolevují v raketovém teroru, pokud jde o bombardování a ostřelování největších městských aglomerací včetně hlavního města Kyjeva,“ podotýká odborník z katedra ruských a východoevropských studií.
V posledních týdnech se opět zvýšila intenzita ostřelování. Útoky na ukrajinská města jsou nyní na denním pořádku.
V pondělí brzy ráno dvě rakety vypálené ruskými invazními silami zasáhly obytný dům a školu. Prezident Zelenskyj na to reagoval zveřejněním videa, na kterém ukazoval mimo jiné díru zející v obytné budově a stoupající kouř z požáru. „Pondělní ráno. Ukrajinské regiony jsou ostřelovány okupanty, kteří nadále terorizují mírumilovná města a lidi,“ napsal na Twitteru.
Monday morning. Regions of Ukraine are being shelled by the occupiers, who continue to terrorize peaceful cities and people. Kryvyi Rih, Kherson. Residential buildings, a university building, a crossroads were hit. Unfortunately, there are dead and wounded. There may be people… pic.twitter.com/goMVBbCN1B
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 31, 2023
Ruské drony pokračovaly v útocích i v noci na úterý, kdy podnikly nálet na druhé největší ukrajinské město Charkov.
Drony v Moskvě
Ale kouř nestoupá pouze z měst na Ukrajině. Zásah utrpělo už několik budov také v ruském hlavním městě. „Došlo k útoku ukrajinských dronů. Fasády dvou městských kancelářských věží byly lehce poškozeny,“ uvedl moskevský starosta Sergej Sobjanin po prvních zásazích, ke kterým došlo v neděli. Starosta dodal, že nedošlo k žádným obětem.
There was another UAV attack on Moscow City tonight. One UAV reportedly hit the same building that was struck on July 29. https://t.co/mVbitmwbNYhttps://t.co/nEoWadUpSW pic.twitter.com/eH13zOZCij
— Rob Lee (@RALee85) August 1, 2023
Ukrajina odpovědnost odmítá. To však nebrání představitelům Kremlu opět vytáhnout svůj oblíbený argument s užitím jaderných zbraní.
„Představte si, že by ofenzíva, kterou podporuje NATO, byla úspěšná a odtrhli by část naší země, pak bychom byli nuceni použít jadernou zbraň podle pravidel dekretu ruského prezidenta,“ uvedl v neděli Dmitrij Medveděv.
„Jiná možnost by prostě nebyla. Takže naši nepřátelé by se měli modlit za (úspěch) našich bojovníků. Dbají na to, aby se nerozhořel globální jaderný požár,“ pokračoval.
Medveděvova reakce nepřekvapuje, ostatně jeho jaderná prohlášení bývala dříve na denním pořádku. Podle expertů to však ukazuje, že se na frontě skutečně dějí posuny a politici cítí potřebu vysvětlovat útoky, které jsou očividné i v Moskvě.
„(Drony) ukazují Rusům, že válka pokračuje a že může mít dopady i na ně. Zřejmě je to také signál, že Rusové si na bojišti nevedou příliš dobře,“ myslí si bývalý šéf CIA David Petraeus.
Podpora v sázce
Ukrajina postupuje pomaleji, než sama očekávala a než se od ní očekávalo. Palčivou otázkou tak zůstává, na kolik bude dál Západ loajální v podpoře a jak velké odhodlání ještě zbývá na ukrajinské straně.
24 tanků, 76 vozidel pěchoty i 60 tisíc nábojů do houfnic. Česko dál posílá zbraně Ukrajině
Číst článek
„Jakýkoliv krach ukrajinské protiofenzivy půjde náležitě propagandisticky využít v tom smyslu, že se začnou šířit narativy typu: podívejte se, je nesmysl Ukrajinu podporovat, pojďme se tzv. dohodnout s Rusy,“ varuje odborník z Institutu mezinárodních studií.
Podle Šíra je tak klíčové, aby podpora Ukrajině přetrvala. A to jak v symbolické rovině, tak zejména v té materiální. Vojáci s modrožlutou vlajkou na uniformě přitom nestojí o to, aby za ně bojoval někdo jiný, po Západu chtějí, aby jim dodal zbraně, které má ve skladech a s nimiž by se jim lépe vzdorovalo ruské agresorské mašině.
„Ukrajince válka stojí životy, je to ohromná lidská katastrofa, což je faktor, který musíte brát do úvahy a nakládat s ním rozumně. Některé věci uspíšit nejdou, ale čekat také nedává smysl,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz Šír.
