Vláda kvůli pomoci Ukrajině zavede nouzový stav. Valné shromáždění OSN ruskou invazi odsoudilo
Vláda kvůli efektivnější péči o uprchlíky z Ukrajiny vyhlásila v Česku nouzový stav. Po zasedání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Bude platit od pátku, na české občany podle předsedy vlády nebude mít žádný dopad. Valné shromáždění OSN ve středu na mimořádném zasedání přijalo poměrem hlasů 141 ku pěti rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, vyzývá Moskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků.
V Česku bude od pátku platit nouzový stav. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) uvedl, že toto opatření je nutné kvůli systému na přijímání lidí, kteří opouští Ukrajinu po ruské vojenské invazi.
Putin překročil Rubikon. Dostal se na úroveň Severní Koreje, musíme ho izolovat, říká ministr Válek
Číst článek
Nouzový stav v posledních dvou letech opakovaně platil kvůli epidemii covidu-19. Celkově trval 284 dní a naposledy skončil v noci na loňského 26. prosince.
Rakušan ve středu řekl, že termín nouzový stav je třeba rehabilitovat, protože se jedná o standardní nástroj krizového řízení. „Vypisujeme ho jen proto, abychom pomohli našim ukrajinským spoluobčanům a lidem, kteří se o ně dnem i nocí úspěšně starají,“ uvedl.
Fiala řekl, že nouzový stav bude platit z čistě technických důvodů. „Vyhlašujeme ho, abychom byli schopní zvládnout příliv uprchlíků. Českých občanů se nijak nedotkne, bude mít jiné v důsledky, než měl v covidových časech,“ uvedl.
Podle Rakušana nouzový stav umožní krajům efektivně zapojit všechny lidské i materiální zdroje, které mají, ale i zrychlit proces registrace uprchlíků.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Nouzový stav vyžadují nejvyšší dva ze čtyř stupňů systému ministerstva vnitra pro přijímání uprchlíků, uvedl Rakušan. Kabinet spustil minulý týden druhý stupeň, který počítá se zajištěním 5000 lidí. Podle Rakušana aktuálně tento počet lidí přichází do Česka každý den, celkové číslo se aktuálně pohybuje mezi 20 000 a 30 000.
Rezoluce Valného shromáždění
Valné shromáždění OSN ve středu po více než dvoudenní rozpravě přijalo poměrem hlasů 141 ku pěti rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruský vpád na Ukrajinu.
V podstatě už je vyloučené jasné vítězství kterékoli ze stran, říká odborník na bezpečnostní politiku
Číst článek
Hlasování se zdrželo 35 států včetně Číny. Naprostá většina delegátů členských zemí přivítala výsledek hlasování potleskem vestoje.
Podle zahraničních agentur bylo cílem rezoluce ukázat nynější diplomatickou izolaci Ruska na mezinárodní scéně. Mimořádnou schůzi svolala Rada bezpečnosti, v níž se nepodařilo podobnou rezoluci prosadit kvůli vetu Ruska.
Rezoluce Valného shromáždění nejsou právně závazné a mají pouze politickou sílu, podle řady expertů je však středeční hlasování odrazem nynějšího postoje většiny světa vůči ruské agresi.
Valné shromáždění v rezoluci požaduje, „aby Ruská federace okamžitě přestala používat sílu na Ukrajině a zdržela se jakýchkoliv dalších ilegálních výhrůžek nebo používání síly proti jakémukoliv členskému státu (OSN)“.
Rezoluce rovněž odsuzuje nedělní rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, jímž uvedl jaderné síly své země do vyššího stupně pohotovosti.
Návrh rezoluce s názvem „Agrese vůči Ukrajině“ vypracovaly státy EU ve spolupráci s Kyjevem. Proti hlasovalo pět států, a to Rusko, Sýrie, Bělorusko, Eritrea a Severní Korea. Text rovněž kritizuje zapojení Minsku do konfliktu a volá po bezpodmínečném zaručení přístupu humanitární pomoci na Ukrajinu.
Valné shromáždění OSN se sešlo k mimořádné schůzi teprve pojedenácté od roku 1950. Svolání mimořádného jednání umožňuje rezoluce z roku 1950, podle níž Rada bezpečnosti OSN kvůli neshodám mezi svými stálými členy může v situaci ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti svěřit věc Valnému shromáždění, které pak dostane možnost doporučit kolektivní opatření, a to včetně použití ozbrojených sil.
