Situaci v Náhorním Karabachu pozorně navíc sledují nejen Turecko a Rusko, ale i Írán. Íránské úřady se totiž obávají, aby se karabašský konflikt nepřenesl i do jejich země.
Arménské ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že Ázerbájdžán v pátek večer opět bombardoval civilní osady včetně karabašské metropole Stěpanakertu. Hlášení jsou podle něj zranění civilisté.
Ázerbájdžánci se dožadují nároku na Náhorní Karabach poukazem na historické státní právo. Arméni s odkazem na to, že většinu obyvatelstva tvoří jejich krajané, požadují naplnění práva na sebeurčení.
„V této válce už zemřelo tolik příbuzných,“ říká obyvatelka Náhorního Karabachu. „Co všechno se stane mé rodině? Už to musí skončit,“ podotýká 81letá Ela Housepjanová.
V oblasti Náhorního Karabachu pokračují střety mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Obě strany se obviňují z pokračujících útoků na civilní obyvatelstvo. Jak to na místě vypadá?
V momentu, kdy jsme se přiblížili k budově, viděli jsme rozbitá okna a dál už jsme se nedostali, protože se ozvala siréna. Musíme utíkat rychle pryč a skrýt se za nejbližší zdí.
„Všichni bojovníci jsou ze situace tady v Ázerbájdžánu nešťastní,“ říká jeden ze syrských bojovníků. Podle Foreign Policy mnozí začali cesty na Kavkaz litovat, desítky z nich už totiž přišly o život.
Ve Stěpanakertu teď nefungují telefony a internet jenom občas v některém z hotelů. S kolegou Alexandrem jsme spojení se světem našli v hotelu Armenia, ale klid na práci netrval dlouho.
Pokud si příměří nevynutí silný hráč, který by byl ochotný v regionu intervenovat, přinese ukončení bojů až naprosté vyčerpání jedné nebo obou bojujících stran, míní Kofroň.
Z bezpečnostních důvodů nemůže zpravodaj Českého rozhlasu v Náhorním Karabachu říct, kde se nachází kostel, ve kterém natáčí. Lehce by se mohl stát cílem palby protivníka.
Dvě rakety dopadly večer přímo do centra Stěpanakertu. Okamžitě potom se město ponořilo do úplné tmy, takže nebylo možné odhadnout počet obětí ani rozsah škod.
V Karabachu byli už dříve zraněni dva francouzští novináři z listu Le Monde. V noci byli přepraveni ze Stěpanakertu do Jerevanu a podle agentury AFP jsou nyní evakuováni do Francie.
Nikol Pašinjan v rozhovoru pro list Le Figaro uvedl, že má Arménie důkazy o podpoře Ázerbájdžánu ze strany Turecka. Uvedl také, že se Turecko opět vydává na cestu genocidy.
Napětí v oblasti jižního Kavkazu vzrostlo v neděli poté, co se znepřátelené strany vzájemně obvinily z útoků na své území. Baku i Jerevan hlásí zraněné i padlé, včetně civilních obětí.
Podle ázerbájdžánského ministerstva obrany začaly arménské ozbrojené síly kolem 6.00 místního času ostřelovat pozice ázerbájdžánské armády podél sporného Náhorního Karabachu.
Strana Vzkvétající Arménie zaujímá od roku 2004 téměř čtvrtinu křesel v arménském parlamentu. Za tuto dobu byla jak v opozici, tak v koalici s republikány.
Do manévrů se podle agentury TASS zapojí téměř 13 000 vojáků z Ruska, ale také tisíce příslušníků ruské národní gardy nebo vojáci z Arménie, Barmy, Běloruska, Číny, Íránu a Pákistánu.
Krátce poté, co Ázerbájdžán oznámil společné cvičení s Tureckem, spolu po telefonu mluvili prezidenti Ruska a Turecka. Kreml varoval Ankaru před stupňováním napětí v regionu.
Vladimir Putin jako vrchní velitel ruských ozbrojených sil nečekaně nařídil armádě zahájit cvičení, do kterého se má zapojit 150 000 vojáků a stovky letounů a plavidel.
Ázerbájdžán ostřeloval arménské město Berd. Podle Baku se jeho armádě podařilo zničit arménské opevnění, po čemž podle Baku zemřely údajně až stovky arménských vojáků. Jerevan informaci popírá.
Prezident Alijev prohlásil, že je pro etapovitý postup, ale že jeho země je k ústupkům ochotna jedině za předpokladu, že Arménie přestane Náhorní Karabach financovat a stáhne odsud svá vojska.
Ministr vnitra Jan Hamáček tvrdí, že stát se snaží, aby trestaní cizinci získali občanství státu, ze kterého pocházejí, a tak mohli být deportováni. Když se to nepodaří, vyhostit je prostě nelze.