Žije střídavě v Česku a v Anglii. Ta podle ní udělala v gastronomii obrovský kus práce. „Všichni nejlepší kuchaři chtějí mít restauraci v Londýně nebo na anglickém venkově.“
Před rokem jsem psala ve své gastroglose, že doba podivná brzy pomine a bude zase vše tak, jak má být. Sešel se rok s rokem, Velikonoce jsou za humny a doba normální v nedohlednu.
Vše pro mě začalo tenkými rýžovými nudlemi vermicelli. Ve své oblíbené vietnamské restauraci v Anglii, kam chodím každý pátek (nyní jen s donáškou „take away“), jsem se do nich zamilovala.
Já první březnový den slavím narozeniny, které většinou završím příjemnou večeří s rodinou v dobré restauraci. Dnešní doba však nevychovaně sáhla i do těchto návyků.
Pokud toužíte po osmi milionech, stačí najít bílý lanýž (podobá se nehezké bramboře) s váhou okolo 1,5 kilogramu, potom zajít na dražbu a prodat svou houbu za nějakých 330 000 amerických dolarů.
Základem gurmánského skvostu, který vznikl ve Francii v oblasti Burgundska, je hovězí maso z místního specifického chovu skotu a červené víno z vinic, které šíří věhlas této oblasti daleko za hranice.
Srdce může být kamenné, což není dobrá vizitka a většinou to charakterizuje něco negativního. Srdce může být i měkké, což má představovat dobráctví, ale někdy i slabost.
Je jasné, že ani lepší londýnské restaurace nedokázaly nakrmit své náklady jenom z otevřených okének a státní pomoci. Pod tlakem přežití se zrodil nápad „Do it yourself“.
Londýnská policie zasahovala proti hlasité hudbě, kterou na střeše neohlášeně produkovali slavní Brouci. Stalo se to přesně v den, jehož datum nese i dnešní sobota a s tím i má pravidelná gastroglosa.
Nedělám si legraci. V nejtěžší fázi života a s malou nadějí na přežití se kvůli současné pandemii ocitla tři sta let stará kavárna Caffè Florian v Benátkách.
Řada šéfkuchařů tak neuveřejňuje předpisy na dietní pokrmy, které vaši postavu dostanou do loňských plavek. Půjdu s trendem a navedu vás na skvělý rýžový dort, který nebude tak velkým hříchem.
Loňský listopad jsem trávila ve svém druhém domově v anglickém Brightonu. Počasí bylo na pozdní podzim přívětivé, často totiž vykouklo slunce a mělo docela sílu.
Za 350 liber se můžete se těšit na ručně vylovené skotské ústřice v lastuře, paštičky z lístkového těsta s modrým humrem a rumové a vanilkové francouzské zákusky.
Každý má svůj zaručeně nejlepší bramborový salát. Ten je nostalgicky spojen s vánoční atmosférou tak pevně, že přijít s nějakým novým receptem vyžaduje určitou dávku odvahy.
Dobu předvánoční si lze krásně užít tím, že do darů předáte kus svého já a v souladu s trendem „home made“ připravíte laskominy a podělíte se o své výtvory.
Z kanceláří se lidé stěhují domů, ke stolům na tzv. home office. A to přináší i neskutečný rozmach rozvážkových služeb, dopravců všech kategorií a nákupů přes internet.
Je takovou celebritou, že když se řekne Diana, první nás napadne princezna, když se v Británii řekne Nigella, nepotřebujeme dodat příjmení, každý ví, o kom se mluví, což je opravdu dokonalé.
Nedávno jsem poslouchala tvorbu Petra Hapky. Mám ho ráda pro jeho hudbu, jeho klavírní projev i osobitý zpěv. A díky spolupráci s Michalem Horáčkem je pro mě každá jejich píseň zážitkem.
K řeči na halušky došlo doma, ani nevím jak. Oči mého Petra se zadívaly do dálky a současně zajiskřily. Byly plné vzpomínek a já se tyto vzpomínky pokusím přenést i na vás, stojí to za to.
Sama nemusím exportované svátky, které u nás nemají tradičně své místo. Na milost jsem ale vzala 31. říjen a tak trochu i celé období, během něhož se v anglosaských zemích slaví Halloween.
Kvašené potraviny zažívají comeback, a tak se rádi a s pokorou vracíme k tradičním přípravám uchování potravin, kysané zelí je jedním z nejzdravějších příkladů.
Dnešní doba upřednostňuje zdravou stravou, málo kalorickou a často i na úkor toho, že si na jídle pochutnáme. Jinak je to s králičím masem. Je chutné a způsob jeho chovu je hodně šetrný k přírodě.
Dali byste si radši řízek s bramborovým salátem, svíčkovou, nebo jen obyčejnou olivu bez pecky? A jak mohli umělci v průběhu století ovlivnit dnešní nárůst obezity?
Debata, která občas na pár chvil rozvíří internetové deníky a zase zapadne, než ji rozvíří nový impuls, třeba konflikt v restauraci. Abych se přiznala, já fotím, fotím jídla často.