Podle NERV jsou ale změny potřeba na všech úrovních školství včetně mateřských škol, ve kterých je nyní nedostatek míst. To by mohl vyřešit návrh, aby povinnost zajistit místa dětem měly samy obce.
Počet soukromých škol v Česku se za deset let ztrojnásobil. V roce 2012 jich bylo devadesát, loni už téměř tři sta, vyplývá z dat ministerstva školství.
Řidiče čekají větší výdaje za dálniční známky, zdraží také školné v dětských skupinách. Jaká tedy bude vánoční nadílka v českých domácnostech? Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Vláda slibuje učitelům, že od roku 2024 budou mít plat ve výši 130 procent průměrné mzdy. Odboráři už nahlas vyslovují obavy, že stát své závazky nedodrží.
„Někdo, kdo jde do důchodu předčasně, tak menší dobu odvádí, ale stihne valorizace, takže může mít i větší důchod, než ten, kdo pracuje o rok déle,“ vysvětluje v rozhovoru sociolog Prokop.
V Česku, kde představuje nerovný přístup ke vzdělání a dědičnost chudoby jeden ze základních společenských problémů, by školné znamenalo další bariéru ve snaze dosáhnout vysokoškolského vzdělání.
Platit školné na vysokých školách v Česku, nebo ne? Debatu rozvířil návrh Národní ekonomické rady vlády, která doporučila odložené školné. Absolventi by ho tak spláceli až po dosažení určitých příjmů.
Získají doktorandi nárok na vyšší stipendium? Jak může univerzitám pomoci nová vláda? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je rektor Anglo-americké vysoké školy Jaroslav Miller.
Na nerovný přístup ke vzdělání navíc dlouhodobě upozorňují sociologové – například Daniel Prokop, píše v komentáři pro Český rozhlas Plus Apolena Rychlíková.
Vítězkou se stala Abbigail Bugenskeová a čtyřleté studium na kterékoli státní vysoké škole včetně ubytování a učebnic získal čtrnáctiletý Joseph Costello.
„Chtěl bych možnost vzdělání bez školného. Chci program zelené ekonomiky. Chci věci, co mají podporu mnoha Američanů,“ řekl Radiožurnálu Mike z Washingtonu.
Nejpřísněji k situaci přistupuje Metropolitní univerzita v Manchesteru. Ta registruje mezi studenty 127 infekcí, k izolaci na 14 dní ale donutila všech 1700 obyvatel tamních kolejí.
Proti povinné maturitě z matematiky je 58 procent dotázaných. Nejvíce ji odmítají ti, kterých se tato otázka nejvíce týká. Více než čtyři pětiny lidí ve věku 15 až 19 let ji nechtějí.
Čtyři roky studia by podle návrhu nového zákona znamenaly povinnost odpracovat si je ve státním sektoru, nebo odškodnit erár. Idea se zrodila v hlavě poslance Jednotného Ruska, sklízí však skepsi.
Ne všechny vysoké školy vykládají novelu vysokoškolského zákona stejně. Někteří studenti kvůli tomu platí i desetitisíce korun za delší studium. Na případ rozdílného postupu ministerstvo školství upozornil Radiožurnál. Úřad chce rektorům poslat dopis, podle kterého mají při vymáhání poplatků postupovat jednotně.
Studentské protesty v Jihoafrické republice měly dramatické pokračování v parlamentu. Skupinu poslanců, kteří spolu se studentskými aktivisty odmítají zvyšování školného na univerzitách, vyvedla ze zasedacího sálu parlamentní ochranka. Protesty proti školnému začaly před týdnem v Johannesburgu a postupně se rozšířily do zhruba desítky univerzit po celé zemi.
Vysoké školné, tisícové dary a skvělé studijní výsledky. Jen to může dítěti zajistit přijetí do těch nejlepších privátních škol v čínském Hongkongu. I přesto se za vzděláním do tohoto ostrovního města stěhují tisíce žáků a studentů, především z Číny. Dostat se do prestižních školek, základních a středních škol nebo na univerzity není jednoduché.
Studenti pomaturitních jazykových kurzů na soukromých školách možná přijdou o statut studenta. Své dosavadní výhody v příštím školním roce ztratí, pokud poslanci tento týden neschválí novelu zákona o státní sociální podpoře. V takovém případě si pak studenti budou muset vedle školného platit i zdravotní pojištění.
Vysokoškolské studium bude i příští akademický rok zdarma. Zápisné by studenti měli začít platit oproti předpokladu až v roce 2014 až 2015. Radiožurnálu to potvrdil náměstek ministra školství Tomáš Hruda.
Diskuze o školném či zápisném na vysokých školách neutichá. Opět to vypadá, že se zavést poplatek za zápis na vysoké škole nestihne. Ani napříč Evropou není přístup k placení za studium na vysokých školách totožný.
V Maďarsku prý nepotřebují nové právníky a ekonomy. V kurzu jsou spíš absolventi technických univerzit a lékaři. Tento trend dokládá i nejnovější rozhodnutí vlády, na jehož základě se v příštím roce zmenší počet státem hrazených vysokoškolských míst.
Studenti vysokých škol nechtějí platit školné, ale s připlácením si za lepší bydlení problém nemají. Vyplývá to z průzkumu u vedení vysokých škol. Studentům se nelíbí bydlení s více spolužáky na jednom pokoji. Na Karlově univerzitě proto snižují kapacitu tří a vícelůžkových pokojů.
Ministr školství Petr Fiala dnes seznámil sněm Rady vysokých škol o stavu přípravy takzvaného zápisného. Po svém předchůdci prý nezdědil žádný předběžný materiál. Vysokoškoláci – nejen studenti prvních ročníků – by přitom mohli platit už od příštího roku.
Řada českých vysokoškoláků odmítá školné i zmenšení moci studentů na řízení univerzity. Na prestižních amerických a britských univerzitách je ale běžné, že se za studium platí a to mnohdy nemalé sumy. Vzdělání je ceněnou hodnotou a kvalitní studium může absolventům zajistit dobrou profesní budoucnost.
Na univerzitách začíná Týden neklidu. Studenti i učitelé budou protestovat proti návrhům změn zákona o vysokých školách. Vadí jim mimo jiné půjčky na školné. Antonín Kadlec z Velemína studuje na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem druhým rokem historii. Finančně ho podporují rodiče. Proti zavedení školného není, má ale výhrady k návrhu ministerstva školství na studentské půjčky.
Školné na vysokých školách je velkým tématem ve Velké Británii. Zatímco studenti v Anglii a Walesu za výuku platí, ve Skotsku je zdarma. Od příštího roku se má školné znovu zvyšovat a to až na 9 tisíc liber za rok, tedy víc než čtvrt milionu korun.