Získají doktorandi nárok na vyšší stipendium? Jak může univerzitám pomoci nová vláda? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je rektor Anglo-americké vysoké školy Jaroslav Miller.
Na nerovný přístup ke vzdělání navíc dlouhodobě upozorňují sociologové – například Daniel Prokop, píše v komentáři pro Český rozhlas Plus Apolena Rychlíková.
Vítězkou se stala Abbigail Bugenskeová a čtyřleté studium na kterékoli státní vysoké škole včetně ubytování a učebnic získal čtrnáctiletý Joseph Costello.
„Chtěl bych možnost vzdělání bez školného. Chci program zelené ekonomiky. Chci věci, co mají podporu mnoha Američanů,“ řekl Radiožurnálu Mike z Washingtonu.
Nejpřísněji k situaci přistupuje Metropolitní univerzita v Manchesteru. Ta registruje mezi studenty 127 infekcí, k izolaci na 14 dní ale donutila všech 1700 obyvatel tamních kolejí.
Proti povinné maturitě z matematiky je 58 procent dotázaných. Nejvíce ji odmítají ti, kterých se tato otázka nejvíce týká. Více než čtyři pětiny lidí ve věku 15 až 19 let ji nechtějí.
Čtyři roky studia by podle návrhu nového zákona znamenaly povinnost odpracovat si je ve státním sektoru, nebo odškodnit erár. Idea se zrodila v hlavě poslance Jednotného Ruska, sklízí však skepsi.
Ne všechny vysoké školy vykládají novelu vysokoškolského zákona stejně. Někteří studenti kvůli tomu platí i desetitisíce korun za delší studium. Na případ rozdílného postupu ministerstvo školství upozornil Radiožurnál. Úřad chce rektorům poslat dopis, podle kterého mají při vymáhání poplatků postupovat jednotně.
Studentské protesty v Jihoafrické republice měly dramatické pokračování v parlamentu. Skupinu poslanců, kteří spolu se studentskými aktivisty odmítají zvyšování školného na univerzitách, vyvedla ze zasedacího sálu parlamentní ochranka. Protesty proti školnému začaly před týdnem v Johannesburgu a postupně se rozšířily do zhruba desítky univerzit po celé zemi.
Vysoké školné, tisícové dary a skvělé studijní výsledky. Jen to může dítěti zajistit přijetí do těch nejlepších privátních škol v čínském Hongkongu. I přesto se za vzděláním do tohoto ostrovního města stěhují tisíce žáků a studentů, především z Číny. Dostat se do prestižních školek, základních a středních škol nebo na univerzity není jednoduché.
Studenti pomaturitních jazykových kurzů na soukromých školách možná přijdou o statut studenta. Své dosavadní výhody v příštím školním roce ztratí, pokud poslanci tento týden neschválí novelu zákona o státní sociální podpoře. V takovém případě si pak studenti budou muset vedle školného platit i zdravotní pojištění.
Vysokoškolské studium bude i příští akademický rok zdarma. Zápisné by studenti měli začít platit oproti předpokladu až v roce 2014 až 2015. Radiožurnálu to potvrdil náměstek ministra školství Tomáš Hruda.
Diskuze o školném či zápisném na vysokých školách neutichá. Opět to vypadá, že se zavést poplatek za zápis na vysoké škole nestihne. Ani napříč Evropou není přístup k placení za studium na vysokých školách totožný.
V Maďarsku prý nepotřebují nové právníky a ekonomy. V kurzu jsou spíš absolventi technických univerzit a lékaři. Tento trend dokládá i nejnovější rozhodnutí vlády, na jehož základě se v příštím roce zmenší počet státem hrazených vysokoškolských míst.
Studenti vysokých škol nechtějí platit školné, ale s připlácením si za lepší bydlení problém nemají. Vyplývá to z průzkumu u vedení vysokých škol. Studentům se nelíbí bydlení s více spolužáky na jednom pokoji. Na Karlově univerzitě proto snižují kapacitu tří a vícelůžkových pokojů.
Ministr školství Petr Fiala dnes seznámil sněm Rady vysokých škol o stavu přípravy takzvaného zápisného. Po svém předchůdci prý nezdědil žádný předběžný materiál. Vysokoškoláci – nejen studenti prvních ročníků – by přitom mohli platit už od příštího roku.
Řada českých vysokoškoláků odmítá školné i zmenšení moci studentů na řízení univerzity. Na prestižních amerických a britských univerzitách je ale běžné, že se za studium platí a to mnohdy nemalé sumy. Vzdělání je ceněnou hodnotou a kvalitní studium může absolventům zajistit dobrou profesní budoucnost.
Na univerzitách začíná Týden neklidu. Studenti i učitelé budou protestovat proti návrhům změn zákona o vysokých školách. Vadí jim mimo jiné půjčky na školné. Antonín Kadlec z Velemína studuje na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem druhým rokem historii. Finančně ho podporují rodiče. Proti zavedení školného není, má ale výhrady k návrhu ministerstva školství na studentské půjčky.
Školné na vysokých školách je velkým tématem ve Velké Británii. Zatímco studenti v Anglii a Walesu za výuku platí, ve Skotsku je zdarma. Od příštího roku se má školné znovu zvyšovat a to až na 9 tisíc liber za rok, tedy víc než čtvrt milionu korun.
Univerzita Karlova svolala shromáždění akademické obce, kde bude před studenty a pedagogy obhajovat svůj odmítavý názor k připravovaným zákonům o vysokých školách a finanční pomoci studentům. Podle předsedy studentské komory Rady vysokých škol návrh mimo jiné omezuje akademickou samosprávu a zavádí systém školného a půjček, který dobře nefunguje nikde na světě.
Akademici se bojí o svoji nezávislost. Chystaný zákon o vysokých školách podle nich zlikviduje samosprávný charakter akademické obce a radikálně omezí vliv studentů na rozhodování. Univerzita Karlova v Praze proto svolává shromáždění, na které zástupci akademické obce zvou všechny studenty. Výsledkem setkání by měla být dohoda na konkrétním postoji studentů, případně na protestech.
Návrh zákona o školném a finanční pomoci studentům je podle akademiků nepřipravený. Mají k němu přes šedesát zásadních připomínek. Jednou z nich je chybějící analýza dopadu na rozpočet. Navrhují proto vládě, aby ho po předložení vrátila odborníkům ministerstva školství k přepracování.
Prestižní americká Harvardova univerzita vychází vstříc méně majetným studentům. Jestliže jsou příjmy rodiny studujícího nižší než 65 tisíc dolarů ročně, tedy zhruba 1,2 milionu korun, nebude škola po studentech bakalářského studia žádat od příštího roku školné.
Část akademiků kritizuje návrh zákona reformující vysoké školství, které též zavádí školné. Není podle nich dobře připravený. Členům Rady vysokých škol vadí také to, že je ministerstvo školství údajně nepřizvalo k diskuzi.
Zástupci studentských spolků ‚pláčou‘ nad kvalitou českých vysokých škol. Oznámkovali je trojkou, budoucnost ale vidí na propadnutí. Podle nich vysoké školy nemají dostatek peněz a i s tím málem špatně hospodaří. Údaje pochází z průzkumu České studentské unie. Šetření se zúčastnilo na 60 respondentů.
Vysokoškoláci jsou ochotni platit školné maximálně pět tisíc korun za semestr, jak ukázal průzkum České studentské unie. Studenti vysokých škol v tomto týdnu stupňují kampaň proti plánům ministra Josefa Dobeše na zavedení školného. Podle něj by mělo nejen zlepšit finanční situaci resortu, ale také přispět ke zkvalitnění výuky.
Na pěší zóně u stanice metra Anděl vysokoškoláci sbírají podpisy pod petici proti placenému studiu. Už dříve odpoledne se před Českou národní bankou sešlo zhruba třicet studentů, aby divadelní scénkou kolemjdoucím přiblížili argumenty proti školnému, které mají studenti platit od roku 2013.