Cena tepla by se může zvýšit o 10 až 20 procent, uvedl náměstek ministerstva průmyslu René Neděla. Jenže každé zdražení je problém nejen pro spotřebitele, ale v posledních letech i pro teplárny.
Poslanec Tomáš Vymazal uhradil vzniklé výdaje za elektřinu a zisk z těžby kryptoměny ve výši 4434 korun poté daroval na charitativní účely Jídelně Kuchařek bez práce.
Berlínské ulice se v těchto dnech začínají plnit odstrojenými vánočními stromky, které se povalují na chodnících. Na statisíce jedliček, borovic a smrků se už chystají berlínští popeláři.
Letošní zima by mohla zdražit ceny tepla a energií. Lidé kvůli mrazům více topí a to se odrazí na jejich účtech. Domácnosti, které topí plynem, kvůli chladným dnům zaplatí za vytápění průměrně možná i o 6 tisíc korun více než loni. Někteří dodavatelé energií dokonce odhadují, že se vyšší spotřeba promítne do cen, které domácnosti zaplatí v příštím roce.
Tuhá zima lidi zaskočila a mnozí z nich zjišťují, že podcenili zásoby uhlí. Všímá si toho Regionální deník. V uhelných skladech jsou dlouhé pořadníky, zájem je hlavně o hnědé uhlí „ořech dva“, který se využívá k topení v nových kotlech.
Loni během topné sezony hořelo více než 770 komínů, ukazují údaje Hasičského záchranného sboru. Většinu požárů způsobilo vznícení sazí. Nevyčištěný komín může za převážnou většinu požárů komínových těles. A to by lidé neměli podceňovat. Obzvlášť když si povšimneme, že podle informací hasičů jsou dvě třetiny úmrtí při požárech právě v domácnostech.
Za vytápění mohou domácnosti letos ušetřit - a to i v řádech tisíců korun. Dolů jdou totiž ceny zemního plynu i elektřiny. Lidé by ale před startem topné sezony neměli zanedbat kontrolu svých spotřebičů. Třeba kominíci totiž mají už teď diáře přeplněné objednávkami.
Úředníci nejspíš dostanou účinnou zbraň proti domkařům, kteří z komínů vypouštějí štiplavý a jedovatý dým. Nový zákon ministerstva životního prostředí jim umožní prozkoumat přímo v kotelnách, čím lidé topí. Změnu vítají třeba v Dětmarovicích na Karvinsku, které se už teď dusí pod smogovou pokličkou.
Skládat uhlí a pak ho sypat z těžkých uhláků do kotle, nebo otočit knoflíkem a topit? Zdálo by se, že odpověď je celkem jednoduchá. Přesto se v tuto chvíli lidé v Račicích na Litoměřicku přou o vznik nové kotelny na biomasu, která by jim centrální vytápění umožnila. Jedni mají obavy ze zadlužení vesnice, jiní poukazují na zkušenosti řady obcí po celé zemi, které tyto kotelny zrušily. Po letech provozu totiž obvykle vyčerpaly místní zásoby a biomasu musely dovážet draze a zdaleka.
Za vytápění domácnosti letos ušetří tisíce korun. Díky teplému počasí i zlevnění zemního plynu před sezónou. Brzké jaro ale nepřineslo jen pozitiva. Například alergiky trápí pylové alergeny o šest týdnů dříve, než je obvyklé.
Místo přikládání do kamen teď v mnoha domácnostech na Vysočině otevírají okna. Topná sezóna pro ně skončila oproti loňsku až o dva měsíce dříve. Rodinné úspory tak mohou jít často do tisíců, bez ohledu na to, jestli topí plynem, elektřinou, nebo dřevem.
Obyvatelé Opavy si už zvykli na to, že po městě chodí zvláštní skupiny studentů. Mají na sobě placky s nápisem ‚EMISAŘ‘ a snaží se přesvědčit domkáře, aby do kamen neházeli třeba plastové lahve. Boj se smogem dnes pokračuje, protože středoškoláci obsadí centrální opavské náměstí. I tentokrát budou neúnavně radit a vysvětlovat.
Topit dřívím má své výhody, především je to stále ještě levné topení. Využívají ho hlavně lidé na venkově, ale i ti, kteří bydlí v domech ve městě. Správci lesů potvrzují, že zájem o palivové dřevo rychle roste před topnou sezónou i v jejím průběhu.
Topná sezóna je tady. Lidé si s příchodem podzimních chladných dnů začali přitápět. A kvůli nárůstu cen za energie hledají levnější cesty. Plyn kombinují třeba se dřevem, někteří se vrátili k uhlí a někteří bohužel do kotle vhodí všechno, co hoří. Takové zkušenosti mají i v obcích na Jesenicku.
Po skvělé letní sezoně koupališť teď zažívají žně prodejci uhlí, dřeva nebo pelet. Lidé se před zimou začali zásobovat palivem na topení. Například na Blanensku je poptávka po tuhých palivech rok od roku větší.
Topná sezóna je tady. Lidé si s příchodem podzimních chladných dnů začali přitápět. A kvůli nárůstu cen za energie hledají levnější cesty. Plyn kombinují třeba se dřevem, někteří se vrátili k uhlí a někteří bohužel do kotle vhodí všechno, co hoří. Takové zkušenosti mají i v obcích na Jesenicku.
Začíná topná sezona a mnoho lidí hledá způsoby, jak ušetřit. První možností je zateplení domu a bytu. Na velké investice už před příchodem zimy asi není čas, ale pomůže i kontrola těsnění oken, kohoutků na radiátorech topení a podobně. Základem je snížit tepelné ztráty a plýtvání energií.
Smogem sužované ovzduší na Ostravsku bude ročně čistší o 60 tun prachu. I tak by se daly popsat nejnovější výsledky takzvaných kotlíkových dotací. Díky nim si přes 600 rodin mohlo doma namontovat nový kotel, na který přispěl Moravskoslezský kraj a stát. Každé ekologické topidlo vypustí ročně do vzduchu přinejmenším o 100 kilogramů prachu méně než kotle původní, staré třeba i 30 let.
Domácnostem napojeným na Elektrárny Opatovice pokračují dodávky tepla a zřejmě budou i po oficiálním ukončení topné sezony. Letošní jaro totiž přineslo nízké teploty a podle stávajících předpovědí má chladné počasí pokračovat i na začátku června.
I v Řecku dovede zima pořádně zaútočit a některá místa dokonce zmizí v závějích. Teploty se často dostávají pod nulu a tam, kde nesněží, bývá vlhko a studeno. Řecké domy mají většinou špatnou izolaci a bez topení je život někde zcela nemožný a jinde velmi nepříjemný. Za poslední dva roky přitom nafta podražila na dvojnásobek původní ceny a to spustilo lavinu nepříjemností majitelům benzínek i jejich zákazníkům.
Některá města a hlavně vesnice připomínají v zimním období jeden velký oblak štiplavého dýmu. Stačí, aby několik sousedů hodilo do kamen pár plastových lahví a už se dusí všichni okolo. Zvláště nepříjemné je to v období smogu. Jak to vyřešit? Tuto jednoduchou otázku si dnes položili starostové a úředníci v Klimkovicích u Ostravy. Radnice v tomto městě bojuje proti špinavému kouři z komínů velmi hlasitě.
Teploty se v noci stále častěji blíží nule, proto už začala topná sezóna. Ta nastane ve chvíli, kdy průměrná denní teplota klesne pod 13 stupňů Celsia. Teplárny na změny počasí reagují pružně. Mnoho lidí i institucí ale raději volí vlastní vytápění.
Za teplo dodávané teplárnou zaplatí domácnosti v příštím roce zase o pár stovek víc. Cenu ovlivní případné zvýšení DPH ze současných 14 na 15 procent i nákupy emisních povolenek.
Firmy na Ostravsku poskytnou obyvatelům 10 milionů korun na ekologičtější topení, regiony totiž dlouhodobě trápí smog. Místní domkaři sice přispívají ke znečištění ovzduší až jednou třetinou, výrazný podíl na vzniku smogu mají právě velké společnosti.
