Češi nezanevřou na alkohol ani po metanolové aféře, myslí si odborníci
Češi si od dnešního dne nemusí oficiálně odříkat tvrdý alkohol, po uvolnění prohibice se na pulty vrací lihoviny vyrobené před rokem 2012 a lahve s rodným listem. Otrava jedovatým metanolem si v uplynulých týdnech vyžádala 26 životů a desítky lidí skončily v nemocnicích. Metanolová aféra ovšem podle odborníků přesto nezmění poměrně silný vztah Čechů k alkoholu.
„Dokonce si myslím, že kdyby trvala prohibice déle, tak by to byl mnohem nebezpečnější stav, protože lidé by začali pít to, co se kdekoliv pálí v nějakých pokoutných pálenicích a podobně,“ říká sociolog Jiří Siostrzonek, působící v Opavě.
Důkazem je podle něj skutečnost, že i po vyhlášení výjimečného stavu někteří lidé konzumovali zjevně nebezpečné lihoviny. V možnost radikální proměny vztahu Čechů k alkoholu proto nevěří. Výjimkou jsou například individuální zdravotní důvody.
Sociolog Jiří Siostrzonek si myslí, že Češi budou i nadále konzumovat alkoholické nápoje ve velké míře
„V zásadě si myslím, že tam k nějaké trvalejší změně nedojde a po krátké době částečné prohibice se určitě ten stav navrátí k tomu, jak to s pitím u nás vypadalo před prohibicí,“ souhlasí Ladislav Csémy z Psychiatrického centra Praha, který se věnuje léčbě závislosti na alkoholu.
Dodává, že lidé budou nejspíš obezřetnější a budou se více vyhýbat pochybným nákupům. Jakmile ale nabudou jistoty, že stát zaručuje bezpečnost poskytovaného alkoholu, vrátí se poměrně rychle k dřívějšímu způsobu jeho konzumace.
Ladislav Csémy z Psychiatrického centra Praha potvrzuje, že česká společnost je k popíjení alkoholu mimořádně tolerantní
V porovnání s jinými evropskými státy je česká veřejnost nadprůměrně tolerantní ke konzumaci alkoholu. Popíjení je vázáno například na kontakty s přáteli nebo kolegy, jedná se o společenskou událost. Češi používají alkohol jako legální, rituální drogu.
„Jakákoliv oslava v jakékoliv společnosti se neobejde bez alkoholu. A spíš ten, kdo nepije nebo si neťukne, je svým způsobem podezřelý. Protože alkohol nám pomáhá projevit se takoví, jací ve skutečnosti jsme nebo bychom chtěli být, takže nás osvobozuje,“ vysvětluje Siostrzonek.
Alkoholismus je stejně jako každá drogová závislost také sociálním problémem, dodává. Větší sklony k němu proto mají lidé v regionech s vyšší nezaměstnaností nebo s obtížnými sociálními podmínkami, protože jim umožňuje zapomenout na životní potíže.
Nejen sociálně vyloučení tíhnou k alkoholu
Siostrzonek by ale netvrdil, že některá skupina obyvatel pije alkohol výrazně více než jiná. „Já si myslím, že to je napříč celým spektrem naší společnosti, ať jsou to podnikatelé, kteří samozřejmě používají a pijí jiný druh alkoholu v jiných cenových kategoriích, ale ten vztah k alkoholu je obecně znám,“ upozorňuje.
Studie ukazují, že lidé konzumují alkoholické nápoje rozdílně v závislosti na věku, pohlaví, ale i ekonomické situaci nebo dosaženém vzdělání, upřesňuje Csémy. I on ale připouští, že dnes už nejsou rozdíly mezi sociálními vrstvami tak vyhraněné jako v minulosti a s alkoholismem se léčí i lékaři, právníci nebo středoškolské učitelky.
Bary vracejí na pulty tvrdý alkohol, zatím hlavně zahraniční
Číst článek
„Pochopitelně bohužel ta tragédie kolem otrav kontaminovaným alkoholem postihla více, řekl bych, ty vrstvy společnosti, které byly socioekonomicky hůře postavené. To nakonec bylo vidět i na mapě, kde vlastně bylo nejvíc otrav. Byl to Moravskoslezský kraj a obecně oblasti s vyšší mírou nezaměstnanosti a nižším socioekonomickým standardem,“ říká Csémy.
Zdražení lihovin asi nepomůže
Češi jsou podle nejrůznějších výzkumů na předních místech v požívání alkoholických nápojů. Osvětové akce zatím nemají velký účinek a podle Siostrzonka by příliš nepomohlo ani omezení stánkového prodeje alkoholu nebo zvýšení cen. Pokud se alkohol zdraží, někteří lidé si prý raději odepřou jiné požitky.
Ceny alkoholu se zřejmě nezmění. Bude záležet i na postoji zákazníků
Číst článek
Podobný názor má i Csémy. Podle něj by bylo spíše potřeba změnit liberální hodnoty společnosti ve vztahu k užívání alkoholu pomocí preventivních a výchovných opatření.
„Obecně je známo, že dostupnost alkoholu ovlivňuje spotřebu, takže určitě je už na těch statistických číslech z minulých let vidět, že v roce 2010 výrazně klesla spotřeba zejména destilátů, a to asi tak o 15 procent právě kvůli cenové nedostupnosti. Takže určitě cena určitou roli hrát bude. Nicméně dlouhodobé zkušenosti od nás i ze zahraničí ukazují, že po nějaké době dojde zase k návratu na obvyklou úroveň ve společnosti, takže jaksi samotná dostupnost změněná zdaněním nebude mít trvalý, dlouhodobý efekt,“ varuje.
