Na české louky přiletěl zlatý ptáček. Umí vysedět i dotace
Na české pole a louky přiletěl zlatý ptáček. Tak označují farmáři chřástala polního, nenápadného ptáka, který je významný tím, že přináší dotace. Kde se uhnízdí, tam vysedí dotaci 170 eur na hektar.
Sedlák se ovšem musí zavázat, že pozemky nebude obdělávat, a to až do konce léta. Cílem je ochrana chřástala před vyhynutím, ovšem názory na efekt finanční podpory se různí.
Vladimír Šimek stojí ve svahu krkonošské pastviny a vyhlíží zlatého ptáčka. Kdysi na něj bral dotace. Stačilo, aby posekal až v půlce srpna.
„Pro některé zemědělce bylo výhodnější brát dotace na chřástala a nesklízet. A ono to pořád platí,“ říká.
Jenže do té doby v trávě řádila prasata a ptáků podle farmáře bylo nakonec víc na vedlejších obdělávaných lukách, kde ale na chřástala nedostali ani korunu.
Něco jiného je ovšem ptáčka na louce pozorovat a něco jiného jako živočišný druh vědecky sledovat.
To už je parketa pro Václava Zámečníka, který má v České ornitologické společnosti na starost zemědělství. S kolegy sbírá data o výskytu chřástala: „Mě osobně by nikdo nepřesvědčil, abych dal půdní blok pro chřástala na místě, kde ho nikdo nikdy neslyšel, jenom na základě doporučení zemědělce.“
O zlatém ptáčku se mezi sedláky vyprávějí ledajaké historky. Třeba i to, že někteří jsou ochotni instalovat na luka reproduktory, aby chřástáním ze záznamu oklamali kontrolu. Tohle ale ornitolog Zámečník odmítá jako kachnu:
„Kontrola ze Státního zemědělského a intervenčního fondu nemá kapacitu ani možnost zjišťovat, zda tam ten chřástal fakticky je nebo není, museli by tam běhat po nocích. Jsou rádi, že mají informaci od nás, jestli tam ti ptáci jsou nebo nejsou.“
Suma vyplácených peněz na ochranu ohroženého ptáka se zvyšuje. Za uplynulých pět let se výměr luk s chřástalem zdvojnásobil a i roční dotace se dvojnásobily na 55 milionů korun. Počet ptáků nevzrůstá, ale ani neklesá.
