,Výživné pobírám 250 korun.‘ Stát jedná o stanovení minimální částky alimentů i automatické valorizaci
Aby se výživné na dítě zvýšilo, musí rodič samoživitel podat návrh k soudu. Trvá to několik měsíců a spory mezi rodiči se většinou přiostří. Spousta samoživitelek se raději spokojí s částkou, o které soud rozhodl třeba před deseti a více lety. Ministerstvo práce proto jedná s resortem spravedlnosti o zavedení automatické valorizace výživného. A taky o stanovení jeho minimální částky.
„Mám dvě děti – 11 a 15 let. Výživné pobírám na každého 250 korun. Soud to určil v roce 2013,“ popisuje Lenka, která žije se svou matkou a dvěma syny v České Třebové. Partner ji opustil, když byl mladšímu synovi rok.
„Jejich otec je momentálně ve výkonu trestu a má více vyživovací povinností. Tím, že nedělal, nedělá a ani dělat nebude, tak mu určili výživné 250 korun na jednoho,“ vysvětluje Lenka.
Místo dvou let se má náhradní výživné vyplácet čtyři roky. Navrhuje to ministerstvo, opoziční ANO souhlasí
Číst článek
Výživné nižší než 900 korun by mělo z rozhodnutí soudu dostávat skoro pět procent samoživitelek. Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje, že to není zdaleka ani polovina životního minima. To dělá v průměru tři tisíce korun na dítě. Proto chce resort prosadit minimální výživné.
„Minimální výživné je koncept, který funguje v několika dalších státech Evropské unie a spočívá v tom, že stát stanoví minimální nepodkročitelnou částku, kterou soudy musí určit jako výživné. Je to otázka výše částky, kterou chceme diskutovat s ministerstvem spravedlnosti a výjimek z této částky,“ říká poradce ministra práce Ondřej Strava (KDU-ČSL).
Minimální výživné by se podle Ondřeje Stravy mohlo odvíjet právě od částek životního minima. Nižší alimenty by mohli platit třeba rodiče, kteří mají více dětí nebo ti, kteří jsou bez práce kvůli zdravotnímu postižení.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) taky chce, aby se výživné podobně jako důchody zvyšovalo automaticky, podle inflace a nebo růstu mezd.
„Pak dochází k situacím, kdy když třeba pět, osm nebo deset let zůstává výživné ve stejné výši, rozdíl v sociálních dávkách pak doplácí stát. Dnešní model je velmi zatěžující a psychicky náročný pro druhého rodiče, který musí jít k soudu. Vede se o tom i několikaměsíční spor,“ míní Jurečka.
Automatická valorizace?
Jenže spory by se vedly i o automaticky valorizované výživné. „Povinný rodič by argumentoval tím, že jemu o inflaci jeho příjem nevzrostl a naopak by žádal o snížení výživného. Takže to budeme řešit zase opačně. A myslím si, že by to byly spory ještě mnohem horší,“ myslí si předsedkyně Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců Jana Provazníková.
Provazníková připomíná, že už teď je problém z některých rodičů výživné vymoci.
„Velké procento výživného oprávněného rodiče a dítě nedostává jenom z toho titulu, že stát není schopen z povinného rodiče výživné vymoci,“ myslí si Provazníková.
Ministerstvo chce zmírnit tresty za neplacení výživného. Vězení až na tři roky prý není řešení
Číst článek
Už teď stát platí náhradní výživné za rodiče neplatiče na zhruba 10 tisíc dětí.
Pro děti a rodiče samoživitele by podle Klubu svobodných matek minimální výživné a valorizace byly pozitivní.
„Zvláště vzhledem k nárůstu životních nákladů, které se částečně vztahují i na děti, který probíhá v posledním roce,“ dodává Dana Pavlousková z Klubu svobodných matek.
Ministerstvo spravedlnosti se minimálnímu výživnému ani valorizaci nijak zásadně nebrání.
„Nicméně vyplynula řada otázek. Za tímto účelem ministr spravedlnosti rozhodl o zřízení expertní skupiny na oblast výživného. Naší ambicí by bylo, abychom to vyřešili v rámci komplexního řešení, které bychom potom předložili vládě a následně do Poslanecké sněmovny,“ říká náměstek Antonín Stanislav (ODS).
Meziresortní skupina se bude zabývat mimo jiné i vymáháním výživného. Návrh na změnu zákona chce připravit do konce roku.
