Kde se rozhodne o osudu planety? V Glasgow určitě ne

Klimatická konference v Glasgow je a není důležitá. Očekávané mezinárodní závazky, jak která země omezí emise skleníkových plynů, a apely OSN na ně, vytvářejí jistý tlak. Ale jak víme – nejsou vynutitelné a často se neplní. Důležitější je, aby klimatické změně rozuměli občané, uvědomovali si, co se proti ní dá dělat a žádali to od svých politiků.

KOMENTÁŘ Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klimatická konference v Glasgow

Klimatická konference v Glasgow | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Deklaraci z Glasgow je možné obcházet, ale když jde o výsledek příštích domácích voleb, to je jiná páka. Ukazuje to například Německo – tam byly klimatické otázky v předvolební kampani klíčové, kdyby je některá strana vynechala – a nemluvíme jen o Zelených, ale třeba i o konzervativní unii CDU/CSU – voliči by ji vyprovodili. A klimatickou změnu bude zásadně řešit i program vznikající vlády.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Kde se rozhodne o osudu planety? V Glasgow určitě ne

Země Evropské unie se zavázaly (a tento závazek odsouhlasilo i Česko zastoupené premiérem Andrejem Babišem), že do roku 2050 dosáhnou klimatické neutrality, tedy – zjednodušeně řečeno – nebudou vypouštět žádné emise. Podle širokého vědeckého konsensu je to jediná cesta, jak omezit oteplování planety ideálně jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí. To je dohoda z konference v Paříži v roce 2015 a bez jejího naplnění svět postihnou katastrofální sucha, záplavy, migrační vlny.

Těsně před začátkem jednání v Glasgow vyhlásila Čína uhlíkovou neutralitu na rok 2060, ale odborníci její plány označili za vágní.

Nechtějí strašení, ale řešení

V této souvislosti je překvapující jeden údaj z rozsáhlého průzkumu, který nedávno publikoval tým z Masarykovy univerzity vedený sociálním a environmentálním psychologem Janem Krajhanzlem: Dvě třetiny občanů České republiky si myslí, že země by měla snižovat emise skleníkových plynů bez ohledu na to, zda se stejně zachovají i ostatní.

Země G20 chtějí udržet oteplování pod kritickou hranicí. ‚Formulace je vágní,‘ hodnotí komentátoři

Číst článek

Přidejme další zjištění, tentokrát z Projektu Rozděleni klimatem? Českého rozhlasu. Podle něj se 93 procent obyvatel domnívá, že klimatická změna existuje, že je způsobená člověkem (85 procent), že k jejímu řešení vede změna lidské činnosti (82 procent) a téměř dvě třetiny jsou pro, aby se s nápravou začalo hned.

Na druhou stranu – pokud jde o konkrétní způsoby, jak oteplování planety brzdit, jsou lidé dost bezradní. Z těchto údajů plynou tři závěry: i v Česku je vysoká poptávka po řešeních, co dělat s klimatickou změnu. Politici na ni takřka vůbec neodpovídají. A před veřejným míněním neobstojí ani jejich výmluva, že malé Česko nic nezmůže, když velké země jako Čína dělají málo.

Mimochodem – v přepočtu na hlavu vypouští Česko víc skleníkových plynů než Čína nebo Indie.

Generální tajemník OSN António Guterres před jednáním v Glagow varoval: „Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě.“ Ale pozor – lidé nechtějí strašení, ale řešení. To je další výsledek průzkumu Krajhanzlova týmu. Nejméně účinný způsob komunikace o klimatické změně je líčení budoucích hrůz: to spolehlivě odrazuje lidi, kteří si uvědomují vážnost situace, ale neznají konkrétní řešení – a těch je v Česku i celé EU naprostá většina. A právě tihle váhající svým hlasováním ve volbách a tlakem na politiky rozhodnou, jak to s planetou dopadne.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme