Především rozpočtem pro školství na příští rok, začleňováním ukrajinských dětí do škol od září, finalizací dlouho očekávaného nového učebního plánu pro základní školy, jehož koncept teď experti předali ministerstvu ke schválení; nevyhne se ani pomoci školám a jejich zřizovatelům s vysokými cenami energií a rostoucími potížemi dětí ze sociálně slabších rodin…

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Prázdninového ministra školství Balaše čeká tovaryšská zkouška – rozpočet

Naštěstí – srpen už má ministr Balaš neprázdninový – nedávno vláda schválila novelu zákona o pedagogických pracovnících, která by ani v parlamentu neměla narazit.

Zákon bude garantovat růst učitelských platů podle programového prohlášení – tedy na 130 procent průměrné mzdy – ale až v rozpočtu na rok 2024.

Po dobu tří let budou moct na druhých stupních a středních školách učit i vysokoškoláci bez učitelské kvalifikace, což by mělo řešit nedostatek kantorů, zvlášť některých oborů. Novela posiluje roli ředitelů škol a podporuje začínající učitele, tedy všechno správně.

Závod mezi vzděláním a katastrofou

Další nadějná zpráva zní, že ministr Balaš se nejen zbavil náměstka, který spolupracoval s jedním z obviněných v kauze Dozimetr, ale do týmu svých poradců přizval zajímavé osobnosti: Janu Strakovou z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která se zabývá nerovnostmi ve vzdělávání, Jana Konvalinku, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, Daniela Münicha, ekonoma se specializací na vzdělávání z CERGE, řadu lidí z praxe, včetně třeba Šimona Ornesta, vychovatele a manažera skupiny The Tap Tap.

A také bývalého ministra Roberta Plagu, který nyní vede Národní akreditační úřad pro vysoké školství. Doufejme, že se tyto informace týdeníku Hrot potvrdí už na první schůzce týmu na konci prázdnin.

Tovaryšskou zkoušku ale ministr Balaš složí – nebo nesloží – až v září při tvrdých jednáních o rozpočtu na rok 2023. V jeho pracovní verzi má ministerstvo školství na výdaje 251,2 miliardy korun, tedy meziročně o 1,7 miliardy víc, na platy ale o miliardu méně. To je v obou případech zoufale málo.

Ano, ve finále jednání o rozpočtu bude tentokrát hodně natažených rukou a zazní mnoho naléhavých argumentů, proč dát státní peníze v první řadě tam, kde to hoří – na pomoc lidem opravdu postiženým krizemi, na obranu země, na snižování závislosti na ruském plynu… A investice do školství by se daly odložit na lepší časy.

Vzdělávání je ale priorita i za války. Protože jen vzdělaní lidé se v dnešním světě mohou postarat, aby Česko bylo odolnější proti dalším krizím, aby bylo konkurenceschopné, aby bylo atraktivním místem k životu.

Už kdysi to trefně vyjádřil britský spisovatel Herbert George Wells, autor Války světů: „Lidská historie je stále více závodem mezi vzděláním a katastrofou.“

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít