Velký zájem zahraničních filmařů o natáčení v Česku způsobuje i jejich odliv. Pobídky jsou už vyčerpané
Ministerstvo kultury začalo řešit pozastavení filmových pobídek pro letošní rok. Na začátku ledna Státní fond kinematografie, který pobídky zajišťuje, oznámil, že do konce března stopl registraci zahraničních filmových štábů. To by ale mohlo způsobit odliv dalších filmařů, kteří měli zájem o natáčení v Česku.
Ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková se kvůli stopce na registrace 6. ledna sešla s novým ministrem kultury Martinem Baxou z ODS.
Radiožurnálu Bezděk Fraňková řekla, že ministra Baxu komplexně informovala o činnosti Státního fondu kinematografie, a to jak ve smyslu filmových pobídek, tak plánované novely zákona o audiovizi, kterou se má fond transformovat na Státní fond audiovize.
České filmové premiéry roku 2022. Diváci se můžou těšit na dokumenty i komedie
Číst článek
„Pan ministr teď musí tyto informace nějakým způsobem zakomponovat do celkové strategie rozpočtu ministerstva kultury a poté to dát dohromady také s ministerstvem financí,“ podotkla ředitelka fondu. Mezitím ale už některé tuzemské produkční firmy hlásí, že přicházejí o plánované projekty.
Neztrácet čas
Velice zjednodušeně se dá říct, že problém nemají ti, kteří stihli nové projekty registrovat ještě loni, což je případ partnera pro německou produkci Wilma Film Filipa Heringa. Podle něj se jich zastavení pobídek zatím netýká. Stejně je to už s rozjetými projekty. Příkladem je pokračovaní vysokorozpočtového filmu stanice Netflix s názvem Extraction/Vyproštění s australským hercem Chrisem Hemsworthem v hlavní roli – i ten u nás ještě nějaký týden pobude.
Podobně to dopadlo také s americkým studiem Lionsgate. V Praze loni natočilo první sezonu seriálové adaptace slavného románu Nebezpečné známosti, který u nás produkčně zastupuje firma Czech Anglo Productions. Ta se mimo jiné podílela na oscarovém filmu Králíček JoJo nebo na snímku Spider-Man: Daleko od domova.
Co jsou pobídky?
Pobídky se vztahují jak na české, tak i na zahraniční produkce a mají formu vratky ve výši až 20 procent tzv. uznatelných nákladů utracených při audiovizuální produkci. Vratku vyplácí žadatelům přímo stát po ukončení produkce v České republice. Příkladem je třeba film Spider-Man: Daleko od domova. Jeho tvůrci tady utratili 195 milionů korun, zpět dostali 39 milionů. Česko má ale i tak jednu z nejnižších pobídek v Evropě, třeba Slovensko má 33 procent. Pobídky přinášejí do státního rozpočtu ročně miliardy korun. Za loňský rok by to mohlo být přibližně 7,5 miliardy korun. Rekordní rok byl 2019, kdy tady filmaři utratili devět miliard.
Podle výkonného producenta Václava Mottla se sice podařilo tento seriál, který by měl mít šest sezon, ještě registrovat, jinak to ale dopadlo u dalších projektů. „Měli jsme asi tři projekty rozjednané s Anglií a Amerikou, konkrétně právě ze studia Lionsgate. Ta jednání budeme muset teď přerušit, protože když nejsme schopni garantovat registrace, tak nejsme schopni garantovat, že dostanou pobídky a tím pádem půjdou o dům dál,“ řekl Mottl Radiožurnálu.
Zároveň vysvětlil, že zahraniční produkce zkrátka nemůžou čekat na to, až se u nás situace změní. Mají třeba nasmlouvané herce, tvůrčí tým nebo režiséra, a proto i když velice stojí o české lokace i místní firmy, raději se přesunou do jiné evropské země.
Paradox: větší zájem, méně peněz
Na pobídky je v Česku dlouhodobě vyhrazeno 800 milionů korun. Ministerstvo kultury pak částku po dohodě s resortem financí může v průběhu roku navýšit. Třeba loni v září to bylo o 300 milionů korun.
Podle Mottla je to ale i tak málo vzhledem ke stále většímu zájmu hlavně streamovacích společností o natáčení v Česku. Částka se tak paradoxně i kvůli zvučným jménům a nákladným produkcím rychle vyčerpá.
Pořadatelé odložili kvůli omikronu hudební ceny Grammy. Pandemie zasáhla i festival Sundance
Číst článek
„Ta suma byla dobrá tak do roku 2018. Nicméně v dnešní době, kdy je větší poptávka po seriálech a lidé téměř nechodí do kina, tak potřebujeme jednat o navýšení této částky, protože pro letošní rok už byla de facto papírově vyčerpaná. Druhá věc je, že vláda by měla zvážit, aby pobídky nebyly brány jako nákladová položka,“ mínil Mottl.
Jako příklad uvádí situaci, kdy kvůli pandemii nemoci covid-19 téměř nefungují restaurace a hotely. Filmovým štábům se ale daří právě tyto kapacity doplňovat. To potvrzuje také šéf Evropského institutu bezpečnosti filmových projektů Jiří Kosorinský. Podle něj jsou právě filmové pobídky skvělým nástrojem k tomu, jak podpořit místní podnikatele.
