Nádherná atmosféra, chceme si to zopakovat, říká Patrik Hetmer
Na zimní paralympiádě Češi medaili nezískali. Vůbec to ale neznamená, že by o sobě nedali vědět. Asi nejvíc to platí o zrakově postiženém Patriku Hetmerovi. Osmý byl ve slalomu a o jednu příčku lepší v kombinaci.
Patrik Hetmer se na svahy vydává s trasérem Miroslavem Máčalou. Oba se znají od dětství. Závody ale společně jezdí teprve druhým rokem. Paralympiáda pro ně byla dosavadním vrcholem.
„Nedá se říct dva roky, protože první rok jsme byli jenom na jedněch závodech. Tohle byla první kompletní sezona, ale určitě je tam posun hlavně v komunikaci, ve vybavení a ve stylu jízdy. Pořád ale máme co zlepšovat,“ ví moc dobře jedenatřicetiletý lyžař.
Byl to úžasný zážitek a určitě bychom si to chtěli ještě zopakovat, říká Miroslav Máčala
Jeho kamarád a muž, kterému musí při závodech stoprocentně důvěřovat, přidal svůj pohled. „Posun je tam obrovský, když jsme začínali tak jsme tápali a teď už dokážeme normálně sjet kopec. Teď se budeme snažit posunout ještě dál,“ říká Miroslav Máčala. Zimní hry si užil.
„Motivace je velká. Byl to úžasný zážitek a určitě bychom si to chtěli ještě zopakovat,“ Už bez nervozity. Zatím se jí Patrik Hetmer zbavuje jen těžko.
„Jsem nervózní před každým závodem, ale určitě paralympiáda je specifická. Je tady spousta diváků, média, nádherná atmosféra. Budeme se snažit, abychom si to mohli za čtyři roky zopakovat.“
Otázkou je, na jakých svazích. Ty letošní paralympijské svou obtížností nahrávaly názorům, že už moc nejsou pro handicapované sportovce.
„Je to tak. Neříkáme to jenom my, říká to spousta lidí. Sjezdovky jsou spíše pro zdravé závodníky a pro jenom ty nejlepší handicapované. Ti, co jedou třeba vzadu startovního pole, to mají velice těžké. Trať už je rozbitá a v kombinaci s prudkými svahy to je opravdu těžké,“ okomentoval situaci rodák z Plzně, který ovšem většinu života prožil v Luhačovicích. Sám má zúžené zorné pole vidění.
Lyžaři se na paralympijské sjezdovce museli vypořádat s mlhou a dírami
Číst článek
Byly to nejtěžší svahy, na kterých jsme zatím závodili. Je to nová zkušenost a musíme na takových svazích trénovat, abychom potom obstáli. Ale jsme spokojení. Chtěli jsme být alespoň v jednom závodě do desítky a povedlo se nám to dvakrát.“
Lyžařská sezóna ale ještě nekončí. Další závody přijdou po paralympiádě. „V závěru sezony uvažujeme ještě o rakouském mistrovství, kde bychom si chtěli vyjet slušné body, abychom příští rok mohli jezdit pravidelně Evropské nebo i Světové poháry.“
Pak už bude čas lyže na nějaký čas odložit. O slovo se přihlásí jiné sporty sloužící jako příprava pro další zimu. „Chvilku si odpočineme a začne příprava na další sezonu. Během přípravy jezdíme různé cyklistické závody, duatlony a triatlony. Skočíme do toho poměrně brzy, protože jaro je tady.“
Dobré výsledky v nadcházejících sezónách budou důležité nejen pro vlastní sebevědomí. Každá činnost totiž stojí peníze. Lyžování není výjimkou.
„Naštěstí máme nějaké sponzory, kterým samozřejmě děkujeme, protože jinak bychom nebyli ani tady. Doufáme, že nás budou podporovat i další roky,“ uzavírá povídání Patrik Hetmer, civilním povoláním učitel na základní škole Emila Zátopka ve Zlíně.
