‚Není to moc ostré?‘ Šéf komunistů Filip v dopisech orodoval za Horáčka, psala je lobbistova advokátka
- Server iROZHLAS.cz zjistil, že předseda KSČM Vojtěch Filip nepsal ani jeden z dopisů, které jeho jménem dorazily na ústecký finanční úřad. Psala je advokátka stíhaného lobbisty Tomáše Horáčka Nina Rydlová. Ta texty poté zasílala tehdejšímu Filipovu asistentovi Lukáši Gibiecovi, který je předával politikovi k podpisu.
- Filip se v nich přimlouval za První chráněnou dílnu obviněného podnikatele. Šéf komunistů se už v minulosti bránil tím, že se ředitele úřadu „pouze ptal“ a „interpeloval“ jej.
- Horáček je stíhán v kauze manipulací kolem pražských nemocnic. Redakce informace získala z interní komunikace mezi ním, Rydlovou a Gibiecem.
- O „Filipovy“ dopisy se podle zjištění serveru iROZHLAS.cz zajímají i policejní vyšetřovatelé.
„Dobrý den, Lukáši, v příloze zasílám oba návrhy včetně příloh. Pěkný den, Nina.“ Citovanou zprávu poslala 17. října 2017 Horáčkova bývalá dvorní advokátka Nina Rydlová tehdejšímu asistentovi předsedy komunistů Vojtěcha Filipa – Lukáši Gibiecovi. Součástí je wordový dokument, jehož obsahem je dopis, který nijak nepozměněn den na to podepsal Vojtěch Filip a odeslal jej řediteli Finančního úřadu Ústeckého kraje Janu Havlíčkovi.
,Šikanózní jednání.‘ Šéf komunistů Filip lobboval za firmu obviněného podnikatele Horáčka, píše Právo
Číst článek
Jedná se o první ze série tří dopisů, které Filip Havlíčkovi na přelomu let 2017 a 2018 adresoval. Stalo se tak jen půl roku před tím, než Horáček skončil ve vazbě kvůli podezření z korupce, a krátce na to, co komunisté obdrželi od Horáčkovy spřízněné společnosti Active Vision nefinanční dary v celkové hodnotě zhruba 96 tisíc korun.
Jak již v minulosti popsal deník Právo, dopisy podepsané místopředsedou sněmovny Vojtěchem Filipem ostře kritizují kontroly úřadu, které v případě Horáčkovy První chráněné dílny upozornily na možné zneužívání evropských dotací. Na základě zjištění kontrolorů má nyní dílna pozastavený majetek v hodnotě 21 milionů korun.
Interpelace od Rydlové
V dopisech byl ředitel úřadu Havlíček varován – v případě, když by nedošlo ke změně postupu kontrolorů – před zapojením Kontrolního výboru poslanecké sněmovny, Nejvyššího kontrolního úřadu, ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), konkrétních novinářů nebo soudů.
První dopis
- Odeslán 18. 10. 2017
- Vzhledem k tomu, že z popsaných skutečností a zejména z podkladů, které mám od společnosti První chráněná dílna k dispozici, by mohlo plynout, že se jedná ze strany Správního orgánu v tomto případě o šikanózní jednání, Vás zdvořile žádám o vysvětlení postupu Správce daně.
- Vážený pane řediteli, doufám, že si uvědomujete, že společnost První chráněná dílna zaměstnává řádově stovky zaměstnanců, včetně vysoké počtu osob se zdravotním postižením, a ukončení její činnosti by mělo nepříznivý dopad na zaměstnanost v širším regionu. (společnost je dle údajů úřadu zařazena do kategorie 50 – 99 zaměstnanců – pozn. red.)
- Jsem si vědom, že k podrobnějšímu prověření postupu Správce daně je příslušný Kontrolní výbor Poslanecké Sněmovny a Nejvyšší kontrolní úřad, věřím však že obsah Vaší odpovědi nevyvolá potřebu jejich zapojení.
Postup úřadu je v dopisech postupně označován za diskriminační, šikanózní, účelový a nezákonný, s jediným cílem – poškodit dobré jméno Horáčkova podniku.
„To není lobbování. Já jsem využil svého práva a řekl jsem pravdu ve věcech, které se tam odehrávaly,“ vysvětloval Filip v minulosti Radiožurnálu s tím, že ředitele úřadu „pouze interpeloval“ a „ptal se ho“.
Jak ale vyplývá z komunikace mezi Gibiecem, Rydlovou a Horáčkem, člověkem, který „interpeloval“ ředitele Havlíčka, nebyl Filip, ale Horáčkova advokátka Rydlová. Šéf komunistů nenapsal ani jeden ze tří dopisů, o nichž tvrdil, že byly jeho právem a že měly sloužit k „objektivnímu zjištění pravdy“.
Gibiecova ‚věc‘
S Filipem se nedalo spojit jinak než přes SMS zprávy. Na dotazy, proč za něj psala zmíněné dopisy Rydlová, když tvrdil, že je psal on a jaký z toho měl prospěch, odpověděl:
„Žádný prospěch jsem z interpelace neměl a ani nic takového u žádné interpelace nesleduji. Interpelace zpracovávám sám nebo prostřednictvím asistentů a nevím, proč bych se měl za něco takového stydět, snad proto asistenty máme.“
Dopisy nicméně nepsal jeho asistent, ale lobbistova advokátka. „Jak to asistent zařídí, je snad jeho věcí,“ uvedl Filip. Problém v tom, že podepsal a ztotožnil se s textem, který kompletně vypracovala advokátka stíhaného Horáčka, nespatřuje.
„Pokud se s textem ztotožním, tak ho podepíšu. Vychoval jsem tři advokáty ve své praxi, dva mají prosperující kanceláře, poslední koncipientka, když úspěšně absolvovala advokátní zkoušky a udělala si doktorát na Univerzitě Karlově, tak u mne zůstala zaměstnaná. Já jsem zvyklý pracovat v týmu,“ rozepsal se obšírně Filip.
Druhý dopis
- Odeslán 6. 12. 2017
- Za zarážející považuji i skutečnost, že předkládáte o této společnosti pouze negativní, a to ke všemu zcela lživé informace, opírající se o výroky Transparency International, organizace, která je hojně využívána ke konkurenčnímu boji mezi obchodními společnostmi. I toto mne jen utvrzuje v přesvědčení, že je celá daňová kontrola vedena účelově a se záměrem společnost První chráněná dílna poškodit.
- I z toho důvodu jsem přesvědčen o tom, že správce daně postupuje proti společnosti nezákonně a diskriminačně a tento postup zcela jistě není v souladu s řádnou daňovou kontrolou.
- Vzhledem k tomu, že se zdaleka nejedná o první případ podezření na šikanózní a diskriminační jednání správce daně, Vám oznamuji, že celý tento případ budu postupovat Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny s žádostí o řádné prošetření.
Na poznámku o tom, že v tomto případě pracoval zprostředkovaně spíše v týmu Tomáše Horáčka a zdali mu toto nevadí, už nereagoval. Stejně tak nekomentoval to, že některá tvrzení, která do dopisů Rydlová psala, byla později vyvrácena. A on se přesto s textem „ztotožnil“.
Varování bez odpovědi
Příkladem je varování o tom, že Filip již rozebíral postup finančního úřadu vůči Horáčkově dílně s ministryní financí Alenou Schillerovou. To ale ministryně deníku Právo popřela. Podobně na tom byla i „Filipova“ poznámka o tom, že se o případ zajímají konkrétní novináři. Ani ti o věci nic nevěděli.
V jedné z konverzací k dopisům se Rydlová Gibiece dotazuje: „Lukáši, není to moc ostré?“
Podle Filipa ale v dopisech, které kritizovaly mimo Havlíčka a jeho kontrolorů také například protikorupční neziskovou organizaci Transparency International, nic „ostrého“ nebylo. Poslanec dříve médiím prezentoval, že se ředitele pouze ptal, ten mu odpověděl a on byl spokojen.
Jak již ale bylo zmíněno výše, Filip poslal na finanční úřad tři dopisy Rydlové. Ředitel mu odpověděl dvakrát, poslední Filipův dopis, který obsahoval varování před Schillerovou, novináři i soudy, již nechal bez odpovědi.
Horáček ani Rydlová se k „Filipově interpelaci“ nechtěli vyjadřovat. „Vzhledem k advokátní mlčenlivosti, která trvá i po ukončení spolupráce s klientem, se Vám k této věci nemůžu vyjádřit,“ napsala serveru iROZHLAS.cz Rydlová.
Třetí dopis
- Odeslán 13. 2. 2018
- Z jednotlivých předložených důkazů, které ostatně má správce daně k dispozici, jsou hodnoceny důkazy pouze v neprospěch společnosti První chráněná dílna.
- Rovněž tak nesdílím názor správce daně v tvrzení, že, cituji „v doložených technologických postupech byly rozpory. Společnost jediný „rozpor“, který správce daně měl a pramenil z jeho nepochopení postupu při výrobě prádla, řádně vysvětlila. Vaše tvrzení tak považuji v tomto ohledu za ryze účelové.
- Na závěr uvádím, že jsem tento případ již osobně rozebíral s Ministryní financí. O postup Vašich podřízených se již zajímají i novináři (…) v rámci pořadu (…) zaměřeného na nestandardní postup finanční správy.
- Váš postup je tedy přezkoumatelný ve správním řízení soudním a zde upozorňuji na již více než reprezentativní počet rozsudků krajských soudů, ale i Nejvyššího správního soudu, kde shledávám zásadní judikáty ve prospěch daňových subjektů a tedy v neprospěch správce daně. Ani správní orgán si nemůže dovolit prohrávat soudní spory, a tak namísto, aby zajistil fiskální zájem státu na výběrem daní, stát zatěžoval dalšími náklady účtované v rozporu se zákony.
‚Filipovy‘ listy a policisté
Filip se redakci nevyjádřil ani k tomu, zdali s ním o této věci mluvili policisté.
Ti podle zjištění serveru iROZHLAS.cz kontaktovali krátce poté, co deník Právo vydal článek o „Filipových“ dopisech, ředitele dotčeného finančního úřadu Havlíčka.
„Kontaktoval mě útvar policie České republiky za účelem vyžádání dopisů od Vojtěcha Filipa,“ potvrdil serveru iROZHLAS.cz Havlíček.
Policisté rovněž po medializaci dopisů hovořili s Filipovým asistentem a „spojkou“ mezi ním a Horáčkem – Lukášem Gibiecem. Ten s ohledem na mlčenlivost nechtěl policejní výslech komentovat.
„Pokud máte jakékoliv důkazy, tak s nimi nakládejte, jak uznáte za vhodné. Pan Horáček je vyšetřován policií, stejně tak všechna jeho tvrzení, proto se k celé věci nebudu vyjadřovat,“ napsat redakci Gibiec k dotazům týkajícím se jeho spolupráce s Rydlovou.
To, jak se dostal na místo asistenta šéfa komunistů, nevysvětlil. Deníku Právo ale již dříve přiznal, že s Horáčkem se znal.
‚Kmotr‘ z Blesku a ‚dobrý člověk‘
„S Horáčkem se známe léta, nevím, jestli jsem byl první, kdo s ním Vojtěcha Filipa seznámil,“ napsal listu. Filip se v minulosti pouze „přiznal“, že se s Horáčkem setkal na dvou oficiálních schůzkách, při kterých podnikatel lobboval za své firmy v Kazachstánu a Vietnamu. Podle Filipa prý ale neuspěl.
Gibiece s Horáčkem pojilo „členství“ ve dvou spolcích a jako skrytí akcionáři spolu působili v evropské společnosti CO4C SE. Gibiec pro Horáčka rovněž pracoval, a to i v době, kdy byl zaměstnaný u Filipa. Pro politika Gibiec přestal pracovat loni na podzim.
Ještě před deseti lety Gibiec psal pro bulvární deník Blesk. Tam publikoval mimo jiné i značně kritické články o Horáčkovi, ve kterých jej nazýval „kmotrem ČSSD“. Podnikatel Horáček je spojován s náborem černých duší do sociální demokracie na severu Čech, odkud pochází.
Deník MF Dnes informoval, že Gibiec krátký čas pracoval i pro bývalou ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou (ANO). Ta uvedla, že dostala doporučení právě od Filipa. O Němcové zas deník Právo napsal, že v době, kdy pracovala jako radní pro zdravotnictví na Středočeském kraji, doporučovala ředitelům tamních nemocnic Horáčkovy služby s tím, že se jedná o „dobrého člověka“.
První chráněná dílna
- Společnost založil Tomáš Horáček v roce 2008. Sídlo má v Ústí nad Labem.
- Od července roku 2016 uzavřela První chráněná dílna kolem 590 smluv se státními institucemi za více než 700 milionů korun.
- Dílna je spolu s Horáčkem stíhána v kauze Nemocnice Na Bulovce.
- Podle Transparency International dílna těžila především ze zvýhodnění na trhu. Jako zaměstnavatel hendikepovaných měla podle staré legislativy ve veřejných tendrech značnou výhodu.
- „Takové zakázky pak byly subdodavatelsky plněny i na 99 procent. Tím se z chráněné dílny stal jen chodící štempl, který zprostředkovával plnění pro standardní firmy,“ komentoval dříve Horáčkovo klíčové podnikání vedoucí analytik Transparency International Milan Eibl.
- Zakázky se týkaly například vybavení kuchyní pro ministerstvo vnitra, dodávky uniforem pro pražský dopravní podnik nebo odvozu a ekologické likvidace odpadů v českých nemocnicích.
- Společnost si přišla také na desítky milionů korun v dotacích od ministerstva průmyslu nebo ministerstva práce a sociálních věcí.
- V červnu tohoto roku podnik spadl do insolvence.
