Kdyby lékaři skutečně odešli do důchodu, tak se české zdravotnictví zhroutí, varuje šéf komory Kubek
V Česku chybí psychiatři, pediatři, alergologové a nově také endokrinologové. Někteří pacienti vůbec nemají, na koho se obrátit. „Jednodušší by možná bylo říci, ve kterém oboru je lékařů dostatek, protože takový obor neexistuje,“ shrnuje prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Nejhorší je prý situace s pediatry – za pět let ubylo 336 ordinací praktických lékařů pro děti a jejich průměrný věk byl 56 let. Příčinou je to, že pediatrie byla v roce 2004 uměle rozdělena na nemocniční a ambulantní, kterou ale jako obor v Evropě neuznávají a mladí lékaři se tak na něj nehlásili.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Milan Kubek, prezident České lékařské komory
„Trvalo mnoho let, než se podařilo zlomit odpor koryfejek tohoto oboru, které si vydupaly samostatnost, a ten obor znovu sloučit. Od roku 2017 postupně narůstá počet lékařů, kteří se připravují na atestaci. Takže pediatrie nezahyne, ale situace je teď složitá,“ uvádí Kubek s tím, že kapacity dále zatížil příliv obrovského množství dětí z Ukrajiny.
Podotýká dále, že 80 procent pediatrů jsou ženy, přičemž feminizace se týká celé medicíny – ženy v současnosti tvoří dvě třetiny absolventů. A podobně jako v případě školství vidí příčinu v tom, že obor není dostatečně atraktivní a placený.
„Pokud chceme učinit povolání lékaře více atraktivní, musíme naslouchat tomu, co říkají ti mladí. Oni rozhodnou, jestli budou medicínu studovat a případně jestli zůstanou v České republice a budou jako lékaři pracovat. Mají v zásadě tři výhrady: jde o náročné studium i zaměstnání bez odpovídající odměny, složitý systém specializačního vzdělávání a množství přesčasové práce,“ shrnuje šéf lékařské komory.
Směna doktorů trvá 26 hodin i víc. ‚Klepou se vám ruce, nabouráte cestou domů,‘ popisují Mladí lékaři
Číst článek
V této souvislosti Kubek kritizuje novelu Zákoníku práce, která zavádí povinnost lékaře sloužit o osm hodin přesčasů týdně víc než jiné profese.
„Vpašovali to tam zejména lidovečtí poslanci. V jejich očích si všechny rodiny zaslouží ochranu, akorát se to netýká rodin lékařek a lékařů, kteří mohou jako nevolníci pracovat 56 hodin týdně,“ míní.
Na Slovensku už platí lépe
Zatímco dříve pacienti trávili dlouhé týdny v nemocnicích, dnes se léčí mnohem intenzivněji a pacienti po zákroku odcházejí domů po několika dnech. K tomu je ale třeba velké množství kvalifikovaného personálu a jeho potřeba roste ve všech vyspělých zemích.
„U nás je nedostatek lékařů, navíc nám stárnou. Kdyby odcházeli do důchodu, jak na něj mají nárok, tak se zdravotnictví zhroutí. A dávno už neplatí, že by problémy byly v nějakých odlehlých regionech či v prstencích kolem velkých měst. Dnes už je problém sehnat lékaře i v nich, protože je tam více lidí,“ tvrdí Kubek.
Pacienti, sestry, přístroje, ale bez lékaře. V Kaplici spustili telemedicínu, lékaři vyšetřují na dálku
Číst článek
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky přitom lékařů za posledních devět let přibylo. Kubek ovšem namítá, že to nestačí.
Přestože se počet studentů na lékařských fakultách zvýšil o deset až patnáct procent, další růst už není možný, protože je prý nemá kdo učit, protože platy jsou nízké a státní příspěvek nepokrývá náklady studia.
„Dlouhá léta jsme těžili z toho, že u nás spousta slovenských mediků a mediček zůstala jako lékaři. Problém je, že nyní jsou platy ve zdravotnictví na Slovensku výrazně vyšší než u nás, takže už chybí ta ekonomická motivace zůstat a vrací se, protože na Slovensku dostanou zaplaceno víc,“ upozorňuje Kubek.
Pronásledovali Kubka a dopouštěli se výtržnictví. Soudkyně uznala Tušla, Čermáka i Masára vinnými
Číst článek
Základní plat nastupujícího lékaře je okolo 30 až 35 tisíc korun, k nimž si přivydělává službami, ovšem tyto peníze neodpovídají náročnosti práce a dlouhého šestiletého studia.
„Proto o něj mladí muži nemají zájem. Vědí, že v jiných oborech dostanou mnohem větší peníze mnohem dřív a s menším úsilím,“ míní šéf lékařské komory.
„Ukázala to i covidová epidemie. Prošli jsme si peklem a politici, kteří nám děkovali, pak rychle zapomněli, zmrazili platy a snížili platby státu na zdravotní pojištění. Dva roky jsme drželi v chodu společnost a zachránili desítky tisíc životů i desítky miliard korun a naivně si mysleli, že se prokáže důležitost medicíny. Ale politici dělají vše pro to, aby mladí lidé rychle vystřízlivěli,“ uzavírá.
Poslechněte si celé Interview Plus, audiozáznam najdete na začátku článku.
