Nákup stovek bojových vozidel vázne. Obrana největší zakázku v historii české armády letos asi nestihne
Ministerstvo obrany letos zřejmě nestihne podepsat smlouvu na nákup 210 bojových vozidel. Původně přitom ministr Lubomír Metnar (za ANO) sliboval podpis v září. Už teď nabral tendr v hodnotě 50 miliard dva měsíce zpoždění, a to ještě firmy nepodaly ani cenové nabídky. Podle ministerstva trvalo, než všichni účastníci odevzdali dokumenty, které po nich chtělo.
Ještě prvního března Metnar mluvil o podpisu smlouvy na podzim. „V období září bychom chtěli v letošním roce podepsat smlouvu, ať v tom následujícím roce mohou začít být plněny dodávky,“ řekl tehdy.
Náměstek pro akvizice Filip Říha začal být v červnu v České televizi s termínem podpisu smlouvy opatrnější. „Komunikujeme se čtyřmi potenciálními dodavateli. Adaptujeme se na situaci, že tendr je opravdu velice složitý. Našim závěrečným cílem je mít do konce roku velice dobrou, platnou, efektivní smlouvu,“ nechal se slyšet.
Nyní už náměstek pro Radiožurnál přiznal, že tendr nabral dvouměsíční zpoždění. „Vzniklo v průběhu veřejné zakázky na základě žádostí o prodloužení, abychom měli konkrétní podklady od všech dodavatelů, s čímž jsme v takové míře nepočítali,“ dodal.
Podle Říhy čtyři uchazeči o dodávku 210 bojových vozidel pěchoty měli problém odevzdat všechny podklady.
„Požadovali jsme například výpisy z rejstříku trestů, obchodních rejstříků, různá potvrzení českých úřadů. Tyto jsme od určitých dodavatelů v počáteční fázi nedostali v originále. Trvali jsme na něm a české úřady samozřejmě mají nějaké lhůty pro jejich vydání - většinou je 30denní. Tomu jsme to museli přizpůsobit, ale troufám si říct, že pro kvalitu zahajovacího řízení pro nás opravdu bylo důležité disponovat originály,“ vysvětlil náměstek.
Rozhodne cena
Radiožurnál oslovil všechny čtyři uchazeče. Jelikož jde o nadnárodní koncerny, ne všechny stihly odpovědět.
Například konsorcium PSM podle svého mediálního zástupce Jiřího Grunda odevzdalo dokumenty včas.
„Bylo výzvou v daném čase sehnat všechna razítka a potvrzení, nicméně vše jsme dodali včas a dle požadavků ministerstva obrany. To si vyžádalo nějaké doplňující dotazy od všech účastníků. Na základě odpovědí těchto doplňujících dotazů pak resort oznámil, že všichni postoupili do druhého kola,“ přiblížil Grund.
Tendr o největší zakázku armády pokračuje. Zájemci dostali konkrétní požadavky na bojová vozidla
Číst článek
Cenové nabídky tak budou podávat i firmy Rheinmetall, BAE systems a General Dynamics European Land Systems.
Jakmile odevzdají předběžné nabídky, což má být v říjnu, chce s nimi ministerstvo obrany dál jednat.
Bude se s nimi scházet jednotlivě a probírat parametry vozidel i cenu. Ještě letos by tak zájemci o zakázku mohli předložit finální nabídky. Ty už pak ministerstvo vyhodnotí podle předem daného matematického klíče.
Největší důraz bude obrana klást na cenu. „Máme 30 procent na technické požadavky, cena akvizice má 55 procent a pak máme 15 procent na obecné požadavky, kde je zapojení českého průmyslu a rychlost dodávek, což je tedy dodržení toho konečného termínu,“ přiblížil podmínky náměstek ministerstva Filip Říha.
Ten, kdo dostane podle finálních nabídek nejvíc bodů, musí ministerstvu a armádě předvést vozidlo, které bude chtít dodávat.
Podle šéfa celého projektu Ctirada Gazdy to ještě ale nebudou stejná vozidla, v nichž budou jezdit čeští vojáci. „V těch lhůtách to nelze vyrobit, ale má se tomu požadavku co nejvíce přibližovat. Zvolíme přezkoušení funkčního vzorku, prověříme určité parametry tak, je tak jak je deklarují,“ vysvětlil.
Až potom by ministerstvo obrany smlouvu na největší zakázku v historii české armády podepsalo.
