Česko odvolá své vojáky z mise v Bosně

Česká republika stáhne do konce roku svůj kontingent z mezinárodních jednotek SFOR v Bosně a posílí svou účast v silách KFOR v Kosovu. Informovali o tom v bruselském sídle NATO ministr obrany Jaroslav Tvrdík a náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čeští vojáci podle velitele základny v Bosanské Krupě Pavla Čermáka zatím takovou informaci oficiálně neobdrželi a čekají na rozhodnutí vlády, která musí zánik naší mise SFOR nařídit. Jak řekl velitel Čermák Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu, přítomnost vojáků mezinárodních sil v oblasti je stále nutná. Otázkou ale je, zda je nezbytné, aby jich tam bylo tolik jako doposud - to je ovšem na rozhodnutí politiků, jemuž se vojáci podřídí.

Rozhodnutí ministra obrany Jaroslava Tvrdíka o posílení jednotky v silách KFOR naši vojáci na území Kosova vítají. Náčelník štábu českého kontingentu v této jihosrbské provincii Karol Kozár je, jak řekl Radiožurnálu, s navýšením počtu vojáků spokojen. Vítá také rozhodnutí, že český kontingent bude doplněn o slovenskou mechanizovanou rotu. Vznikne tak společný československý kontingent se smíšeným velením.

Šéf zahraničního výboru Senátu Michael Žantovský označil tyto plánované změny za překvapivé. Jak uvedl v Ozvěnách dne Radiožurnálu, Česká republika ještě loni naopak uvažovala o tom, že stáhne jednotku z Kosova a soustředí se pouze na operaci v Bosně. Ministr obrany navíc podle Žantovského své nejnovější rozhodnutí ani nediskutoval se členy příslušných parlamentních výborů, přestože jde o rozhodnutí nejen vojenské, ale i zahraničně-politické.

České, respektive československé zkušenosti z mírových operací mají již více než desetiletou tradici. Vycházejí z účasti našich vojáků na nedávných aktivitách OSN a ze zapojení do misí SFOR a KFOR pod velením NATO. Působení příslušníků Armády ČR (AČR) v mírových operacích velkou měrou ovlivnilo její další vývoj, poslání a charakter, přispělo rovněž k posílení jejího postavení a prestiže jak u domácí veřejnosti, tak ve světě a v neposlední řadě i k začlenění Česka do obranné bezpečnostní struktury Severoatlantické smlouvy.

Přehled účasti českých vojáků na mezinárodních misích

Pouštní bouře (Perský záliv) - První nasazení vojenského kontingentu mimo státní území se váže ke konci roku 1990. Tehdy se do spojenecké koalice 26 států proti Iráku (přepadl Kuvajt v srpnu 1990) zapojila i Česká a Slovenská Federativní republika. Na základě dohody mezi vládou ČSFR a vládou Království Saúdské Arábie byla do Perského zálivu vyslána speciální protichemická jednotka v počtu 169 vojáků. Jednotka působila v oblasti válečného konfliktu od 15. prosince 1990 do 22. dubna 1991.

UNPROFOR - Druhým nasazením vojenských jednotek mimo území ČSFR bylo vyslání pěšího praporu do mírové mise OSN s názvem UNPROFOR. Československý prapor se do místa nasazení v bývalé Jugoslávii přesunul přes území Rakouska a Slovinska ve třech vlakových transportech a jedné silniční koloně, a to ve dnech 12. až 14. dubna 1992 v počtu 502 vojáků a vojenských policistů.

UNCRO - V březnu 1995 byla mírová mise OSN UNPROFOR rozdělena na tři relativně samostatné části. Zatímco v Bosně a Hercegovině zůstala pod stejným názvem, v Chorvatsku byla označena kódem UNCRO (United Confidence Restoration Operation in Croatia) a v bývalé Makedonii UNPREDEP.

IFOR - Výrazně novým prvkem účasti AČR v mírových operacích je její zapojení od 12.2. 1996 do misí mnohonárodních sil JOINT ENDEAVOUR (IFOR), JOINT GUARD (SFOR) a JOINT FORGE (SFOR II) pod velením NATO v souladu s mandátem OSN v síle praporu. Roční mandát sil IFOR skončil 20. 12. 1996. Český mechanizovaný prapor (834 osob) plnil v misi IFOR úkol, který vyplýval z mandátu OSN pro danou operaci a spočíval v tom, že zúčastněné ozbrojené síly od sebe v Bosně a Hercegovině oddělovaly znepřátelené strany a v případě nutnosti měly i silou vynutit splnění mírových dohod z amerického Daytonu.

SFOR - Další zapojení kontingentu AČR do nové bezpečnostní operace SFOR bylo vyjádřením pokračujícího zájmu České republiky o stabilizaci mírového vývoje na území bývalé Jugoslávie. Účast českého mechanizovaného praporu se pozitivně projevila v úsilí o začlenění našeho státu do Severoatlantické aliance a Evropské unie. V severozápadní části Bosny a Hercegoviny se v operaci SFOR za dobu osmnácti měsíců (od 20.12 1996 do 30.6. 1998) vystřídalo téměř 1500 českých vojáků.

SFOR II - Od 1.7. 1998 je hlavním úkolem stabilizačních sil SFOR II, jejichž součástí je mechanizovaný prapor AČR, vytváření bezpečného prostředí, které vyloučí obnovení dřívějšího konfliktu a bude zárukou pokračování mírového procesu na území Bosny a Hercegoviny. Kontingent AČR v síle do 600 osob působí v severozápadní Bosně pod britským velením v sestavě mnohonárodní divize Jihozápad.

KFOR - Do operace JOINT GUARDIAN mnohonárodních sil KFOR (v Kosovu) pod velením NATO byla Česká republika zapojena průzkumnou rotou a dopravním letounem An-26. Kontingent AČR byl tvořen velitelstvím, sekcí součinnosti se štáby KFOR, průzkumnou rotou a leteckou jednotkou (celkem 140 osob). Průzkumná rota AČR v počtu 126 osob zahájila působení v sestavě sil KFOR 12. 7. 1999.

Petr Vavrouška, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme