Česko odvolá své vojáky z mise v Bosně
Česká republika stáhne do konce roku svůj kontingent z mezinárodních jednotek SFOR v Bosně a posílí svou účast v silách KFOR v Kosovu. Informovali o tom v bruselském sídle NATO ministr obrany Jaroslav Tvrdík a náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Čeští vojáci podle velitele základny v Bosanské Krupě Pavla Čermáka zatím takovou informaci oficiálně neobdrželi a čekají na rozhodnutí vlády, která musí zánik naší mise SFOR nařídit. Jak řekl velitel Čermák Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu, přítomnost vojáků mezinárodních sil v oblasti je stále nutná. Otázkou ale je, zda je nezbytné, aby jich tam bylo tolik jako doposud - to je ovšem na rozhodnutí politiků, jemuž se vojáci podřídí.
Rozhodnutí ministra obrany Jaroslava Tvrdíka o posílení jednotky v silách KFOR naši vojáci na území Kosova vítají. Náčelník štábu českého kontingentu v této jihosrbské provincii Karol Kozár je, jak řekl Radiožurnálu, s navýšením počtu vojáků spokojen. Vítá také rozhodnutí, že český kontingent bude doplněn o slovenskou mechanizovanou rotu. Vznikne tak společný československý kontingent se smíšeným velením.
Šéf zahraničního výboru Senátu Michael Žantovský označil tyto plánované změny za překvapivé. Jak uvedl v Ozvěnách dne Radiožurnálu, Česká republika ještě loni naopak uvažovala o tom, že stáhne jednotku z Kosova a soustředí se pouze na operaci v Bosně. Ministr obrany navíc podle Žantovského své nejnovější rozhodnutí ani nediskutoval se členy příslušných parlamentních výborů, přestože jde o rozhodnutí nejen vojenské, ale i zahraničně-politické.
České, respektive československé zkušenosti z mírových operací mají již více než desetiletou tradici. Vycházejí z účasti našich vojáků na nedávných aktivitách OSN a ze zapojení do misí SFOR a KFOR pod velením NATO. Působení příslušníků Armády ČR (AČR) v mírových operacích velkou měrou ovlivnilo její další vývoj, poslání a charakter, přispělo rovněž k posílení jejího postavení a prestiže jak u domácí veřejnosti, tak ve světě a v neposlední řadě i k začlenění Česka do obranné bezpečnostní struktury Severoatlantické smlouvy.
Přehled účasti českých vojáků na mezinárodních misích
Pouštní bouře (Perský záliv) - První nasazení vojenského kontingentu mimo státní území se váže ke konci roku 1990. Tehdy se do spojenecké koalice 26 států proti Iráku (přepadl Kuvajt v srpnu 1990) zapojila i Česká a Slovenská Federativní republika. Na základě dohody mezi vládou ČSFR a vládou Království Saúdské Arábie byla do Perského zálivu vyslána speciální protichemická jednotka v počtu 169 vojáků. Jednotka působila v oblasti válečného konfliktu od 15. prosince 1990 do 22. dubna 1991.
UNPROFOR - Druhým nasazením vojenských jednotek mimo území ČSFR bylo vyslání pěšího praporu do mírové mise OSN s názvem UNPROFOR. Československý prapor se do místa nasazení v bývalé Jugoslávii přesunul přes území Rakouska a Slovinska ve třech vlakových transportech a jedné silniční koloně, a to ve dnech 12. až 14. dubna 1992 v počtu 502 vojáků a vojenských policistů.
UNCRO - V březnu 1995 byla mírová mise OSN UNPROFOR rozdělena na tři relativně samostatné části. Zatímco v Bosně a Hercegovině zůstala pod stejným názvem, v Chorvatsku byla označena kódem UNCRO (United Confidence Restoration Operation in Croatia) a v bývalé Makedonii UNPREDEP.
IFOR - Výrazně novým prvkem účasti AČR v mírových operacích je její zapojení od 12.2. 1996 do misí mnohonárodních sil JOINT ENDEAVOUR (IFOR), JOINT GUARD (SFOR) a JOINT FORGE (SFOR II) pod velením NATO v souladu s mandátem OSN v síle praporu. Roční mandát sil IFOR skončil 20. 12. 1996. Český mechanizovaný prapor (834 osob) plnil v misi IFOR úkol, který vyplýval z mandátu OSN pro danou operaci a spočíval v tom, že zúčastněné ozbrojené síly od sebe v Bosně a Hercegovině oddělovaly znepřátelené strany a v případě nutnosti měly i silou vynutit splnění mírových dohod z amerického Daytonu.
SFOR - Další zapojení kontingentu AČR do nové bezpečnostní operace SFOR bylo vyjádřením pokračujícího zájmu České republiky o stabilizaci mírového vývoje na území bývalé Jugoslávie. Účast českého mechanizovaného praporu se pozitivně projevila v úsilí o začlenění našeho státu do Severoatlantické aliance a Evropské unie. V severozápadní části Bosny a Hercegoviny se v operaci SFOR za dobu osmnácti měsíců (od 20.12 1996 do 30.6. 1998) vystřídalo téměř 1500 českých vojáků.
SFOR II - Od 1.7. 1998 je hlavním úkolem stabilizačních sil SFOR II, jejichž součástí je mechanizovaný prapor AČR, vytváření bezpečného prostředí, které vyloučí obnovení dřívějšího konfliktu a bude zárukou pokračování mírového procesu na území Bosny a Hercegoviny. Kontingent AČR v síle do 600 osob působí v severozápadní Bosně pod britským velením v sestavě mnohonárodní divize Jihozápad.
KFOR - Do operace JOINT GUARDIAN mnohonárodních sil KFOR (v Kosovu) pod velením NATO byla Česká republika zapojena průzkumnou rotou a dopravním letounem An-26. Kontingent AČR byl tvořen velitelstvím, sekcí součinnosti se štáby KFOR, průzkumnou rotou a leteckou jednotkou (celkem 140 osob). Průzkumná rota AČR v počtu 126 osob zahájila působení v sestavě sil KFOR 12. 7. 1999.
