Česko zaspalo v investování do obnovitelných zdrojů. Doháníme zbytek Evropy, říká ředitel Solární asociace
Stát poskytl v loňském roce 24 miliard na výstavbu solárních elektráren a podle ministra životního prostředí by jejich instalovaný výkon mohl nahradit tři uhelné elektrárny. Jaké výhody přinese komunitní energetika? A jak mohou fotovoltaické panely chránit před růstem cen energií? „Ten, kdo bude mít na střeše solární panely, bude mít jistotu, že si většinu energie vyrobí sám,“ říká pro Radiožurnál Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Za rok 2023 u nás bylo zprovozněno přes 80 tisíc nových solárních zdrojů, což je meziroční nárůst o téměř 50 000 zdrojů. Jste spokojen?
Jsme velice spokojení. Každý nárůst je dobrý a tento nárůst je významný. Loni se stalo několik věcí, nejenom počet se zvýšil, ale i výkon. Jsme blízko hranice 1000 megawattů, takže jednoho gigawattu. Konkrétně máme 970 megawattů za loňský rok. Je to další velký milník v té druhé revoluci solární energie v Česku.
„Ten, kdo bude mít na střeše solární panely, bude mít jistotu, že si většinu energie vyrobí sám,“ říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Co přesně znamená tzv. komunitní energetika? Co přináší a jaké má výhody?
Jde v podstatě o to, že můžete sdílet elektřinu mezi různými objekty. V klasickém případě komunální energie má obec třeba školku s plochou střechou, kde v létě nikdo není, a zároveň má památkově chráněnou radnici na hlavním náměstí.
Může si založit komunitu a sdílet elektřinu z té školky, ze školy nebo ze stadionů na jiné objekty ve městě, které buď nemají možnost instalace fotovoltaických panelů, anebo mají vyšší spotřebu, než jejich střecha pokryje.
Druhá možnost je pro bytové domy, kdy se spojí několik majitelů, financují si společnou fotovoltaickou elektrárnu na střeše a sdílí si elektřinu.
Dále je zde takzvaný aktivní spotřebitel, což může být někdo, kdo si na chatě postaví panely a posílá si elektřinu do bytu nebo třeba rodičům a příbuzným, kteří nemají peníze na fotovoltaiku, i když máme dnes poměrně dobré dotační programy, anebo nemají vhodnou střechu.
Výroba elektřiny i ochrana pro rostliny. Mendelova univerzita testuje solární panely nad vinohrady
Číst článek
Přičemž střecha s fotovoltaikou může být dejme tomu na chalupě u Chebu a odebírat ji mohou v Ostravě, je to tak?
Ano, přesně tak.
Podpora státu
Od letošního roku se přesně definují nároky na instalované systémy. Proč je to důležité?
Kapacita distribuční soustavy je tak trochu na hraně, protože je zde mnoho žádostí ne kvůli už připojeným zdrojům, ale žádostí na nové zdroje. Podmínky pro nové firemní a velké elektrárny kladou větší důraz na vlastní spotřebu a na to, aby ta síť byla efektivně využívána, což je dobré.
Musím říct, že Česko politicky od roku 2011 až 2021 zaspalo, i přes varování všech asociací neinvestovalo do přípravy na rozvoj obnovitelných zdrojů. Dneska doháníme zbytek Evropy. Distribuční společnosti teprve dostávají do rukou nástroje, aby mohly posílit sítě a změnit svoje systémy. Ty podmínky pro připojování jsou opravdu rozumné.
Z uhlobarona solárníkem? Bakala chystá pozemky na Karvinsku pro stavbu fotovoltaických elektráren
Číst článek
Jak účelně stát podporuje rozvoj solárních elektráren?
Myslím, že u malých a firemních elektráren velice dobře. Nová zelená úsporám je velice dobrý model a funguje, ostatně loni 80 000 rodinných domů si na střechu pořídilo fotovoltaiku, což je ohromné číslo.
Celkem dneska máme v Česku víc než 150 000 domácích elektráren. I firemní střechy jsou dobře nastavené a vidíme to na tom, že dlouhá léta se firemní elektrárny nestavěly a teprve teď se začínají stavět.
Tam, kde bychom se mohli zlepšit, jsou velké pozemní instalace. Tam by podle nás byla lepší podpora formou aukcí s nějakou garantovanou cenou státem, přičemž když cena elektřiny spadne, tak to hradí stát.
Pokud najednou stoupne nad nějakou hodnotu, tak naopak stát kasíruje od výrobců. To funguje v mnoha jiných státech a je to efektivnější. I tak tu ale máme modernizační fond a musíme s tím nějak žít.
Solární elektrárny zlevnily za rok o 100 tisíc korun. Cenu tlačí dolů výrobky z Číny, které nesmí do USA
Číst článek
Za jakých okolností mohou fotovoltaické panely chránit domácnosti před růstem cen energie na trhu?
To je asi nejdůležitější důvod, proč by se lidé měli dávat na střechu panely. Lidé se často ptají, kdy se jim to vrátí, ptají se na návratnost. Pokud si někdo instaloval panely v roce 2020, tak měl vizi dlouhé návratnosti, deset až dvanáct let. Díky dvěma letům energetické krize se mu tato návratnost snížila.
Třeba v srpnu 2021, kdy byla cena elektřiny tisíc euro na trhu a někteří lidé nespali z toho, jestli mohu mít na elektřinu, tak naopak tito lidé (s nainstalovanými panely – pozn. red.) měli postaráno a mohli v klidu spát.
Klidně tady můžeme být v situaci, kdy kolem roku 2030 ještě jádro a nové bloky nebudou postavené. Uhelné elektrárny se možná budou vypínat mnohem dřív a pokud neposílíme výstavbu obnovitelných zdrojů, tak bude málo elektřiny, bude dražší. Ten, kdo bude mít na střeše firmy nebo domácnosti solární panely, bude mít jistotu, že velkou část si vyrobí sám.
Vliv počasí
Co dělají s fotovoltaikou silné mrazy?
Pokud je zima a svítí sluníčko, fotovoltaika vyrábí víc, protože je to polovodič a ten optimálně vyrábí v chladných podmínkách. Paradoxně když je 35 stupňů v létě, tak elektrárna vyrábí méně.
Boom fotovoltaiky se překrývá s energetickou krizí. Česko ale za sousedy v instalacích zaostává
Číst článek
Samozřejmě je otázka, jaké bylo předtím počasí. Jestli třeba sněžilo, tak je dobré se občas na panely podívat. Ale dobrá zpráva je, že mrazy ani krupobití s panely, které jsou správně instalované, nic nedělají. Panely jsou velice odolné.
Vidíme to na tom, že v Německu a ve Francii se panely instalují už patnáct nebo dvacet let a prošli si tam už opravdu vším. Jediná událost v Česku, která způsobila velké poškození, bylo tornádo na Moravě.
Co brání rychlejšímu rozvoji velkých solárních parků u nás?
Investoři naráží na složité povolovací procesy. Často naráží třeba na nutnost změny územního plánu a odpor místních stavebních úřadů, který je bohužel často založený na různých mýtech. Když občas čteme stanoviska úřadů, které něco zamítaly, tak obsahují informace, které buď nejsou pravdivé, nebo nemají s tím záměrem nic společného.
Občas naráží i na neinformovanost obyvatelstva a politiků, kteří stále ještě mají pocit, že se panely staví stejně jako před třinácti lety, což není pravda. Dneska se konstrukce jenom vrtají do země, žádné betonové základy tam nejsou.
Dodavatel fotovoltaiky holding Malina Group podal insolvenční návrh. Věří, že ho to udrží v chodu
Číst článek
Kromě toho díky různým studiím ochranářů víme, že půda pod panely je v mnohem lepším stavu, než byla třeba před patnácti lety.
Také naráží na to, že úřady obecně mají stále pocit, že fotovoltaika je něco špatného. Ne každý pochopil, že už předchozí vláda se rozhodla podporovat výstavbu nových solárních parků, protože je potřebujeme kvůli českému průmyslu, kterému střešní elektrárny nestačí.
Jakou podobu bude mít „solární revoluce“, který má přijít v tomto roce? Jakou životnost mají fotovoltaické panely? A jak funguje jejich recyklace? Poslechněte si celý rozhovor výše.
