Potřebujeme do vysokého školství přilít peníze, říká historik. Všem bych platy nezvyšoval, míní ekonom

Vláda sice chystá navýšit letošní rozpočet vysokých škol o 900 milionů korun, ale ani premiér Petr Fiala (ODS) nevěří, že přidání vyřeší problémy univerzit. Kvůli nízkým platům v minulém týdnu protestovali akademici. Historik Karel Šima věří, že základní plat akademika by měl odměňovat výzkum i pedagogickou činnost. Ekonom Josef Montag ale chválí projektové financování, které prý zvyšuje motivaci vysokoškolských pedagogů.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protest ráno zahájila série workshopů a přednášek

Kvůli nízkým platům v minulém týdnu protestovali akademici | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

„Souhlasím s právem občanů protestovat, ale myslím, že ve vysokém školství je problémů víc, jsou systémové a není to pouze objem financí, který je, souhlasím, malý,“ uvádí v Pro a proti ekonom Josef Montag z Katedry národního hospodářství Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vyřešit problém dlouhodobě podfinancovaných vysokých škol? Debatují dva akademici Univerzity Karlovy v Praze, ekonom Josef Montag a historik Karel Šima

Karel Šima z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty UK protesty akademiků považuje za oprávněné. „Situace mnoha z nich je skutečně zoufalá, ale je to odraz obecnějšího podfinancování vysokého školství, a proto je tlak na politickou reprezentaci namístě.“

„Jednorázová pomoc je akutní, ale je třeba dlouhodobé řešení. I pro rozpočty na další roky by bylo třeba se domluvit na zvýšení a na nějaké trajektorii zvyšování financí pro vysoké školy,“ navrhuje historik.

Otázkou je, co se s penězi navíc udělá, připomíná ekonom. „Tedy jestli budou efektivně vynaloženy, nebo jestli se každému zvýší plat o nějaké procento a bude to, což samo o sobě není úplně špatně, ale není to ten nejlepší způsob, kterým by peníze měly být vynaloženy.“

Ekonom Münich: Víc peněz dostávají nákladnější, ne užitečnější obory. Vina je na straně vysokých škol

Číst článek

Některé školy dokázaly masifikovat výuku, nabírat víc studentů a nezvyšovat počet pedagogů.

„Financování na vědu bylo zase řešeno takzvaného kafemlejnkem podle počtu publikací, což také umožnilo vydělat víc peněz. Potom se objemy prostředků zafixovaly a často se tyto institucionální strategie podepsaly na kvalitě výuky a na tom, jak se tam dělá věda,“ soudí historik Šima.

„Akademik má dělat dva okruhy věcí: výuku a výzkum. Platy, o kterých se bavíme, tedy ty třicetitisícové platy docentů, chápu jako plat za výuku. Ta mně zabere asi 2 dny v týdnu a zbytek bych měl věnovat výzkumu, což jsou externí finance jako granty a pak publikace. I ty jsou zdrojem příjmů pro akademika a mohou plat netriviálně navýšit,“ vysvětluje ekonom Montag.

Praha vs. Brno

Ekonom také porovnává praxi pražské a brněnské právnické fakulty.

„Tam šli tou cestou, že víc učí, mají méně akademiků na studenta, a proto téměř dvojnásobné platy než Praha. Měla by být flexibilita, akademik sám by měl mít možnost říct, jestli bude zaměřen na výzkum, či na výuku,“ říká Montag.

„Základní plat vysokoškolského pedagoga má podle zákona a předpisů odrážet práci jak ve vědě, tak ve výzkumu,“ namítá historik Šima. „V posledních letech se výrazně vysokým školám navýšilo projektově a tam je možné získat skutečně vyšší prostředky. Tím se akademik dostává do absurdní situace, kdy se jeho úvazek sestává z několik částí, každé placené jinak.“

Vláda nerozhoduje o rozdělení peněz na vysokých školách. Vědci tu nevyužívají granty, říká Langšádlová

Číst článek

Podle Montaga je ale tento projektový, výkonnostně vázaný způsob financování škol motivační. „Byl bych opatrný s tím zvyšovat platy všem. V situaci, kdy víme, jak univerzity teď fungují, si nemyslím, že by to vytvořilo dobré podněty.“

Ideální by bylo financovat profesory fixně. „Ale aby to fungovalo, měli by být akademičtí pracovníci najímáni na konkurenčním světovém trhu, aby nedocházelo k tomu, co si spousta západních univerzit zakazuje, tedy k najímání vlastních absolventů. Proto systém projektového financování považuji za lepší,“ konstatuje Josef Montag.

„Ano, projektové financování leckde nabouralo praxi zaměstnávat vlastní absolventy. Ale rozhodně neplatí, že je nejdříve třeba udělat systémové změny, a pak teprve zvýšit finance. Je to možné jen naopak. Mezinárodně konkurenceschopní nebudeme, pokud nenabídneme mezinárodně konkurenceschopný plat. A to znamená plošně přilít do vysokého školství peníze,“ žádá Karel Šima.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu vlevo výše.

Karolína Koubová, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme