Šéf svazu vinařů: Mrazy způsobily katastrofu. Je potřeba systémové řešení, ne jednotlivé kompenzace
Čeští vinaři podle průzkumu svého odborového svazu počítají kvůli dubnovým mrazům se ztrátou přes dvě miliardy korun. „Je pro nás naprosto prioritní být schopni dosáhnout legislativních opatření chránících tuzemské producenty a pěstitele. Z toho následně vyplývá i určité koncepční nastavení eventuálních kompenzací v případě katastrofických ztrát,“ říká Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky.
Liší se situace v Čechách a na Moravě? Jestli se nemýlím, celkem 95 procent škod připadá právě na české vinohrady?
Je to tak, situace se liší dramaticky. V celé české oblasti, dá se říci plošně od ústeckých poloh přes Mělník po Kutnohorsko, bylo zničeno více než 95 procent vinic. Bavíme se tedy o absolutní katastrofě. Na Moravě byl zásah přibližně v úrovni třiceti procent, což po celorepublikovém sečtení dává číslo mezi 35 až čtyřiceti procenty.
Nerad bych, aby se jednání s ministrem omezilo případně jen na nějaký kompenzační program, protože stejně tak se ke stolu můžeme vracet za jeden, dva či deset let podle toho, na kterou trvalou kulturu přijde jaká škoda, apeluje Martin Chlad
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se v pátek nechal slyšet, že vás nenechá padnout, jak doslova řekl. Během týdne byste se měli setkat. O čem budete jednat?
Setkání se máme účastnit jak my, tak ovocnáři, tudíž to bude obecně o trvalých kulturách. Nerad bych, aby se jednání omezilo případně jen na nějaký kompenzační program, protože stejně tak se ke stolu můžeme vracet za jeden, dva či deset let podle toho, na kterou trvalou kulturu přijde jaká škoda.
Naprostou prioritou pro nás bude, abychom se bavili o systémovém pozicování daných oborů, zdali Česko ovocnářství a vinařství dále chce a zároveň chce, aby hrály roli v krajině a samozřejmě, aby to bylo kompatibilní s evropskými řešeními.
Je pro nás naprosto prioritní být schopni dosáhnout legislativních opatření chránících tuzemské producenty a pěstitele. Z toho následně vyplývá i určité koncepční nastavení eventuálních kompenzací v případě katastrofických ztrát.
Ministra v květnu zvete na veřejnou debatu do Velkých Bílovic. Jak říkáte, nejde vám primárně o kompenzace, nýbrž o systémové řešení nejen pro vás, ale i pro podobně citlivá odvětví. V čem má spočívat?
Uvedu to na ožehavém a diskutovaném tématu za poslední rok, jako je spotřební daň. Je to politicky vyvolaná otázka. Systémovým řešením v daném ohledu je evropské řešení, neboť my jsme jako jakákoli potravinářská komodita po vstupu do Evropské unie vázáni její legislativou. Rok nás perzekvují tím, že jde o výjimku, že víno není zdaněné. Ano, nahlíží-li na to někdo z pohledu v tuzemsku prodávaného piva a lihu.
Tak to ale postavené není. Naší zásadní legislativou je ta evropská a z příslušného pohledu mají všechny vinařské země nulu. V momentě, kdy se český politik baví o tom, že to chce zavést, by z dané věci činil výjimku.
Aktuálně komunikujeme s vládou, která je pravicová, liberální a proevropská a najednou, když se to nehodí, budeme otázku řešit jen parciálně v Česku? Ne, mějme odvahu, abychom dané věci řešili v evropském prostoru. Nyní totiž nastal čas, kdy je v něm, i s ohledem na tlak třetích zemí, ohrožené zemědělství.
Je ale férové se při diskusích o dani odvolávat na letošní špatnou úrodu? Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozorňuje, že zavedená daň by plně naběhla i v roce přespříštím.
Zaprvé to chci dementovat. Jde o nesmysl, neboť naše podnikání je postaveno na tom, že se rozhodujete minimálně čtyři pět let dopředu. Lidé vědí, že když začneme sklízet panenské vinice, trvá to čtyři roky a tak dále. Vůbec nevyzdvihuji aktuální katastrofu. Po celý rok tvrdíme to samé, tedy že hlavní argumenty, proč by o tom vláda neměla vůbec uvažovat, jsou, že to není zavedeno nikde v Evropě a pokud mají naši politici odvahu to měnit, ať tak činí v evropském prostoru.
Přísnější regulace alkoholu je nutná, říká Vobořil. Spíš je potřeba narovnat zdanění, míní lihovarník
Číst článek
Pouze říkáme, že současná tragédie z minulého týdne přidává na významu toho, jak je daný obor křehký a jak se musí „velmi citlivě“ posuzovat, co se s ním udělá. Proto vybízíme k systémové debatě.
Předpokládaná produkce vína v Česku za loňský rok byla o 500 tisíc hektolitrů nižší než v roce 2022. Jak vidíte budoucnost zdejšího vinařství?
Moc bych si přál ji vidět pozitivně, neboť samozřejmě máme vizi a koncepci jak zacházet s klimatickou změnou i s vývojem trhu. Chceme se více zaměřovat na kvalitu, efektivitu. Chceme umět vinařské plochy rozdělit – a teď mě neberte za slovo – na ty průmyslovější s vysokou efektivitou z hlediska strojního zacházení a výběrové polohy, kde budeme dělat predikátnější vína a jsme schopni to napasovat na trh a efektivně na něj reagovat. Vše ale může dostat stopku ve chvíli, kdy do toho bude stát nešetrně a neefektivně zasahovat.
Je současná situace srovnatelná s lety 2009 a 2011, kdy mráz podobným způsobem poničil vinnou révu? Jakou roli může ochrana českého vinařství hrát v kampani před eurovolbami? Poslechněte si celý rozhovor v audiu v horní části článku.
