Změna jména a život mileniála. Druhá generace muslimů v Česku bere islám s nadhledem, ukázala studie
Jména jako Mohamad si mění na česká a snaží se žít jako jejich čeští vrstevníci. Nová antropologická studie o druhé generaci muslimů v Česku ukazuje, že se výrazně odlišují od potomků muslimských přistěhovalců v zemích západní Evropy. Jiní jsou také tím, jak se snaží do české společnosti zapadnout nebo jaký mají postoj k islámu.
Výzkum publikoval přední vědecký časopis Český lid, který vydává Etnologický ústav Akademie věd ČR. Zapojilo se do něj víc než dvacet mladých lidí z takzvané druhé generace muslimů. To jsou lidé, kteří se už narodili v Česku, ale jejich rodiče sem přišli studovat nebo pracovat hlavně ve dvou větších vlnách v 70. a potom v 90. letech minulého století.
Do tehdejšího Československa přijížděli v 70. letech lidé především ze Sýrie, Libye, Egypta nebo Iráku, které byly v období studené války spřátelené s tzv. socialistickým blokem.
Spor muslimky se školou, která jí zakázala nosit hidžáb, soud zastavil. Ředitelka plánuje odvolání
Číst článek
Podle autorky studie, antropoložky Zuzany Rendek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, bylo dotazovaným muslimům z druhé generace kolem dvaceti let a k islámu měla většina z nich střízlivý vztah.
„Došla jsem k tomu, že pro ně není důležité to, co říká místní imám. Tito mladí lidé si snaží sami interpretovat korán a vyhledávat si nejrůznější zdroje a informace. Jen čtyři z informátorů náboženskou transmisi, tedy to, co jim rodiče v souvislosti s náboženstvím předali, vyznávají. Ostatní dotazovaní o tohle nejeví příliš zájem,” popsala Radiožurnálu.
Část z mladých muslimů ve výzkumu dokonce proti víře rodičů rebeluje nebo vyznává islám po svém a má i za to, že co je mezi nimi a Alláhem, je jejich soukromá věc.
Jsem z Ruska
Podle studie se snaží druhá generace muslimů u nás zapadnout mezi své vrstevníky mimo jiné pomocí etnické identity. Raději o sobě tedy řeknou, že jsou Arabové než třeba Syřané. Nechtějí být označováni za muslimy, protože vědí, že česká společnost má obecně z islámu a z muslimů obavy a vnímá je jako prvek cizosti.
Brněnskou mešitu někdo posprejoval protiislámským vzkazem. Muslimům za šíření víry vyhrožuje smrtí
Číst článek
Někteří muslimové z druhé generace si třeba i záměrně mění jména, aby ve škole zapadli mezi vrstevníky. Snaží se také prezentovat způsobem, který je pro Čechy srozumitelný.
„Někteří o sobě raději říkají, že jsou z Ruska, ale že je to vlastně štve, protože jejich zemí je původně Dagestán a Rusko ho má pořád pod palcem a ovlivňuje ho. Říkají to tak jen proto, že se v Česku každý ptá, co je to Dagestán. Zná ho spíš jen starší generace.“
Lidé z druhé generace muslimů, se kterými Zuzana Rendek ve výzkumu mluvila, se také snaží poukazovat na některé pozitivní prvky v kultuře jejich rodičů. Například že rodina je pro ně priorita nebo že oproti Čechům každý den slavnostně stolují.
Takto chtějí podle antropoložky vyzdvihnout to pozitivní, co do české kultury přinášejí, třebaže oni sami jsou už vlastně také Češi a v Česku se narodili.
Jiná než na Západě
Muslimové v západních multikulturních zemích pocházejí často z periferií velkoměst, ze sociálních ghett a jsou to potomci migrantů z bývalých kolonií evropských zemí. Často jsou tím stigmatizovaní, a mají tedy jiné podmínky než muslimové u nás.
Druhá generace muslimů v Česku je – kromě mladých muslimů z postsovětského prostoru – navíc poměrně ambiciózní, a to možná i proto, že vzdělání jejich rodiče považují za jednu z nejdůležitějších hodnot, kterou chtějí svým dětem dopřát.
Boj s českou islamofobií je běh na dlouhou trať, říká ředitelka neziskové organizace In Iustitia
Číst článek
„Mladí muslimové z druhé generace v Čechách tak cílí na vysoce prestižní zaměstnání. Chtějí být mediky, dentisty, diplomaty, chtějí působit v mezinárodních vztazích. A pocházejí z možná lépe situovaných rodin ze zemí, kde je vzdělání vysoce ceněnou hodnotou, takže mají i lepší vstup na pracovní trh,“ dodává autorka studie Zuzana Rendek.
Podle ní je druhá generace muslimů u nás dobře integrovaná do společnosti. Jak ve své práci zjistila, tito lidé se snaží žít jako běžní čeští mileniálové.
I přes už zmíněné rozdíly mezi druhými generacemi muslimů u nás a na Západě se podle antropoložky v České republice vztahujeme spíš k tomu, co se děje právě v západoevropských multikulturních zemích, kde se o druhé generaci muslimů mluví často v souvislosti s radikalismem nebo s nezvládnutou integrací.
Je to možná i tím, že druhá generace muslimů z východní Evropy není na rozdíl od těchto muslimů ze Západu výzkumně až tak detailně zmapovaná.
