Oběti násilí ze srpna 1969 se zřejmě dočkají odškodnění, jejich příbuzní by měli dostat 200 000

Oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969, které připadaly na roční výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, se zřejmě dočkají odškodnění. Sněmovna to ve středu hladce schválila během několika minut už v prvním kole projednávání. Pro poslanecký návrh, který vláda odmítla, hlasovali až na dva ze čtyř zástupců KSČM všichni přítomní zákonodárci. Normu nyní dostane k projednání senát.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstranti před sochou svatého Václava. Demonstrace proti okupaci, srpen 1969 | Foto: Marie Čcheidzeová | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 4.0

Návrh předložili poslanci všech frakcí vyjma komunistů. Podle předlohy by příbuzní těch, kteří při demonstracích zemřeli po zásahu ozbrojených složek státu, měli dostat jednorázově 200 000 korun. Lidé, kteří utrpěli zranění s trvalými následky, by mohli dostat 90 000 korun, ostatní zranění pak 40 000 korun.

Nárok by podle předlohy bylo možné prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem nebo výpovědí nejméně dvou svědků. Ke způsobu dokazování měla výhrady ministerstva vnitra a spravedlnosti, podle něhož ani vymezení oprávněných osob není zcela přehledné.

‚Voják mu držel samopal v zátylku a stiskl spoušť.‘ Jaké důkazy měla policie proti Jakešovi?

Číst článek

Oficiální statistiky podle předkladatelů uvádějí, že při demonstracích v srpnu 1969 přišlo o život pět lidí, pět bylo zraněno těžce a 26 lehce. Historikové ovšem předpokládají počty vyšší. Návrh zákona proto počítá s náklady na odškodnění ve výši 2,5 až 4,5 milionu korun.

Jednou z obětí byla osmnáctiletá Danuše Muzikářová, která byla zastřelena 21. srpna 1969 při demonstraci na Moravském náměstí v Brně patrně jedním z příslušníků někdejších Lidových milicí. Její vrah ale dosud vypátrán nebyl. Právě příběh Muzikářové byl podle poslance TOP 09 Vlastimila Válka podnětem k přípravě zákona.

Parlament před 15 lety přijal zákon k odškodnění obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. S dluhem vůči obětem represí z roku 1969 se ale podle poslanců stát vypořádat stále nedokázal. Zejména ve velkých městech došlo k řadě incidentů mezi demonstranty a bezpečnostními složkami, jejichž příslušníci protiprávně, tedy bez rozkazu či bez ohrožení svého života, použili střelné zbraně proti protestujícím.

Z komunistických poslanců zákon podpořili Jiří Dolejš a Leo Luzar, jejich straničtí kolegové Zdeněk Ondráček a Stanislav Grospič se hlasování zdrželi. Žádný z poslanců nehlasoval proti přijetí zákona.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme