OVĚŘOVNA: Podvodníci lákají peníze s pomocí nápodoby zpravodajských webů. Jejich kvalita se lepší
Obrázky, ale i odkazy na konkrétní webové stránky, které vypadají jako články zpravodajských webů. Tak vypadají další podvodné taktiky internetových šmejdů. Server iROZHLAS.cz zaznamenal v posledních týdnech několik e-mailů čtenářů, kteří se o autenticitu sdílených článků zajímali. Proto v dalším díle seriálu Ověřovna vysvětlíme, proč nejsou pravdivé a jak internetoví podvodníci renomé médií využívají k vlastnímu obohacení.
„Nový prezident Pavel Petr (sic, pozn. red.) schválil návrh zákona o České energetické skupině“, hlásá titulek článku, který vypadá, že pochází z webu Novinky.cz, a který slibuje výdělek 10 tisíc eur při nákupu údajných akcií ČEZu přes přiložený odkaz.
Další podobný článek pak slibuje návod, jak obejít bankovní systém a vydělat na tom 46 tisíc korun denně – při tom se zaštiťuje údajným autorem tohoto triku, moderátorem ČT Jakubem Železným.
Co mají tyto příklady společné? Všechny jsou podvodnými stránkami, které se z lidí pouze snaží vylákat peníze.
„Pachatelé zneužívají jeden ze základních principů sociálního inženýrství, a to zneužití důvěry v autority, což zpravodajské weby a známé úspěšné osobnosti jsou. Tento jev se v hojné míře začal objevovat zejména v posledních dvou letech, a to s nárůstem případů podvodů s legendou investice,“ popisuje webu iROZHLAS.cz Ondřej Kapr z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.
Podle něj podvodníci sází na to, že si lidé neověřují regulérnost zprávy, ale ani to, zda stránce odpovídá takzvaná URL adresa. Kupříkladu stránka napodobující CNN Prima News se ve skutečnosti nachází na zcela jiném webu, který skutečnou adresu „https://cnn.iprima.cz/“ ani vzdáleně nepřipomíná.
A proč lidé nemají tendence se těmto klíčovým znakům věnovat? Třeba proto, že stránka převede jejich pozornost jinam – k šokujícímu titulku či zajímavému obsahu, který může konvenovat s tím, co daný člověk chce vidět či slyšet.
„Takováto zpráva má čtenáře upozornit na nějakou jedinečnou nabídku. Cílem webu ale je z vás vylákat kontaktní údaje, které pachatel následně využije, a v telefonním hovoru se vás snaží nalákat do zdánlivě regulérní investice,“ vysvětluje taktiku podvodníků Kapr.
Na tyto investiční nabídky pak podle kriminalisty v současnosti celosvětově naskakuje stále více lidí, kteří cítí příležitost, jak si snadno a rychle přivydělat. „Vše je však pouze fikce a finanční prostředky zasíláte přímo pachateli,“ upozorňuje.
Zázračný ‚lék‘
Podvodníci ale nezneužívají pouze stránek webu Novinky.cz. V řetězových e-mailech, které se dostaly také do schránky Ověřovny, se šíří právě třeba i odkaz na stránku s hlavičkou webu CNN Prima News.
Ta působí jako přepis studiového rozhovoru mezi moderátorem Romanem Šebrlem a zástupci lékáren a farmaceutických firem. Popisují situaci s nedostatkem léků na srdce a při tom zmiňují jeden specifický – který, jako zázračný lék, pomáhá velkému množství lidí.
Ale lékárny ho neprodávají, protože se jim to údajně „nevyplatí“. To má docela otevřeně v rozhovoru přiznávat zástupce jednoho z lékárenských řetězců.
Pomineme-li absurditu celého sdělení, čtenář, který se nechá zmást vizuálem stránek a autoritou zmiňovaných jmen, může být na konci článku přesvědčený o tom, že koupě zázračného přípravku (který se ve skutečnosti prodává nikoliv jako lék, ale jako doplněk stravy v obchodních řetězcích) je dobrý nápad.
Přímo na stránce si navíc může vytočit slevu na kole štěstí a pak má jen 10 minut na rozhodnutí, zda přípravek za „výhodnou“ cenu koupí. K tomu ho ponoukají i níže naaranžované komentáře údajně spokojených zákazníků.
Podle kriminalisty Ondřeje Kapra se nezřídka stane, že daný člověk opravdu své údaje a telefon do připraveného formuláře zadá. Pak už dojde k telefonickému spojení s podvodníkem, který se člověka snaží přesvědčit k zaslání peněz na konkrétní konto. Jde ale o jeden velký podvod a „investor“ tak o své peníze přijde.
Podle Kapra je pro podobné investiční podvody či třeba fiktivní loterie využívání vizuálu zpravodajských webů velmi časté. A čím dál častěji se objevuje právě i v případech podvodného prodeje „zázračných léčiv“.
„Co se týče samotného nákupu léčiv přes internet, tak to je téma spadající pod Státní ústav pro kontrolu léčiv, ale to pouze v případě, že skutečně dojde k doručení léků. V případě, že se necháte zlákat nabídkou na ‚zázračný lék‘ a ten vám po zaplacení není doručen, tak se může jednat o podvodné jednání dle § 209 trestního zákoníku, kde hrozí v krajním případě trest odnětí svobody až na 10 let,“ popisuje kriminalista.
Propracované
Problém je, že podvodné stránky, napodobující třeba zpravodajské weby, jsou čím dál tím propracovanější a pro laiky hůře rozpoznatelné od těch skutečných. Nejlepším a nejsnazším řešením, jak nenaletět, je podle kriminalisty vyhnout se zkoumání samotné stránky, ale nejprve se zaměřit na to nejzákladnější – tedy zmiňovanou URL adresu.
‚Okradou vás hned, jakmile získají přístup do vašeho zařízení.‘ Policie varuje před ‚kryptošmejdy‘
Číst článek
„Je důležité zamyslet se nad věcí s nadhledem a použít zdravý lidský rozum,“ dodává k popisované situaci kriminalista s tím, že se člověk nesmí nechat vyděsit časomírou a tlakem, který stránka záměrně vytváří. „Dále upozorňujeme, aby lidé slepě nedůvěřovali recenzím na těchto webech, které jsou zcela fiktivní a mají opět pouze umocnit manipulaci,“ doplňuje.
Nejčastěji se tyto podvodné stránky podle policie šíří skrze sociální sítě typu Facebook, Instagram, ale třeba i na Youtube (přesdílením konkrétních odkazů lidmi, kteří dané stránce uvěří), nevyhýbají se ale ani formám nevyžádané e-mailové pošty.
Techniky podvodníků se přitom stále zlepšují. Pro větší důvěryhodnost mohou využívat třeba i originální video s umělým dabingem.
„Pachatelé v rámci podvodných stránek často využívají automatické nástroje pro převod textu na řeč, a tak může být původní zpravodajské video předabováno avatarem. Příkladem takového nástroje je například syntesia.io,“ upozorňuje kriminalista.
I proto podvodů podle policistů stále přibývá a i přes osvětu se najdou lidé, kteří se nechají zmást a peníze podvodníkům pošlou. „Přesnou statistiku podvodů bohužel nemáme. Lze však uvést, že případy s prodejem léků jsou spíše ojedinělé. Zpravodajské weby jsou v současnosti nejčastěji zneužívány v rámci podvodů s legendou investic. Což jsou podvody, které v současnosti dominují, a to jak rozsahem, tak způsobenou škodou,“ uzavírá Kapr.
